Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Když zaslechli strašný hukot vody, ta bezmoc a strach… Nechci si to ani představovat, řekl zkušený hráč geocachingu

12.06.2018
Když zaslechli strašný hukot vody, ta bezmoc a strach… Nechci si to ani představovat, řekl zkušený hráč geocachingu

Autor: Danhill81

Popisek: Takový proud vody zažil Danhill81. V Motole v sobotu to bylo horší

ROZHOVOR, FOTOGALERIE, VIDEO „Pokud bych měl na sobotu se svými geopřáteli plán, že odlovím tuto keš, asi bych tam byl taky. Těžko by mě něco zastavilo, pokud bych nelezl do kanálu již za deště,“ řekl v exkluzivním rozhovoru na konto sobotní tragédie Danhill81… Geocaching, hra na pomezí turistiky a sportu, kdy jeden či více hledačů s použitím navigačního systému GPS hledá skryté schránky neboli keše, se sice i v Česku těší velké oblibě, celorepublikově jí ´proslavilo´ želbohu ale až neštěstí, které se stalo o víkendu. Dva hledači kešek tragicky zahynuli… Cache, neboli po česku keš je většinou plastová, vodě odolná schránka, ve které je schován deník, kam se zapisují její nálezci; jednotlivé keše se rozlišují dle obtížnosti hledání a jejich velikosti. Je to škoda, protože samotný geocaching je velmi zajímavý, známý cacher (oni si mezi sebou sami říkají rovnou kačeři) s nickem Danhill81, dokonce tvrdí, že jde vlastně spíš o životní styl.

Co se stalo? Pátrání po pohřešovaném muži, kterého v sobotu odpoledne při hledání kešek v podzemním tunelu Motolského potoka spolu s dalšími třemi mladými lidmi spláchla prudká přívalová vlna, pokračovala bez úspěchu v neděli i v pondělí. Dva z hledačů kešek se zachránili a skončili v nemocnici, pohřešovanou osmadvacetiletou ženu našli v sobotu večer policisté utonulou pod Jiráskovým mostem. „Prostředí je komplikované i s ohledem na nefungující vysílačky a mobilní signál v podzemí,“ oznámili na Twitteru v neděli odpoledne hasiči. Tunel Motolského potoka, který na smíchovské náplavce ústí do Vltavy, měří podle mluvčího policie Jana Rybanského zhruba čtyři kilometry a v sobotu se tam kvůli velké vodě nebylo možné dostat. „Poslední úsek mezi ulicemi Vrchlického a Plzeňskou byl prohledán. Hasiči v tuto chvíli ukončili prohledávání podzemí Motolského potoka,“ napsali hasiči na Twitteru v pondělí odpoledne. Což znamená, že oběť neuvízla v kanále, ale proud ji nejspíše zanesl do Vltavy. Do akce jsou nasazeni i potápěči a hlídky poříční policie na člunech…

Samozřejmě nás zajímalo, co si o tragédii myslí zkušený kačer. Ostatně, podívejte se do galerie, jak Danhill81 loví kešky… Je to adrenalin, o tom žádná. Podívejte se i na video, které pěkně ukazuje odlov keše v Praze.

 

Tento sport, geocaching, se nyní ´proslavil´ dost smutně. Co si myslíš o této nešťastné události? Dalo se jí nějak předejít?

Za prvé si myslím, že geocaching není sport. Je to koníček, zábava, skoro bych řekl, že až životní styl. Nicméně je velká spousta keší, které vyžadují k odlovu sportovní výkon z různých kategorií. Pokud se člověk rozhodne odlovit náročnější kešku - mimochodem, každá keš je řádně označena obtížností i terénem, obsahuje atributy o dostupnosti a odlovitelnosti a v listingu každé náročnější keše jsou i většinou popsána rizika s odlovem spojená a mnohdy i další doplňující informace od zkušených lidí tak, aby se riziko nějaké nehody pokud možno minimalizovalo… Takže na každou takovou keš je dobré se pořádně připravit. Jakmile je keš označena terénní obtížností 4 nebo 5, nelze předpokládat, že jde o plastovou krabičku přilepenou zespod na lavičce v parku, ale naopak bude odlov takové keše vyžadovat nějaké úsilí, vybavení a nejspíše právě sportovní výkon.

Danhill81 v akci

Jen pro doplnění, ta keš Motolský potok je řádně označena atributem ´Nebezpečná zóna´. Když člověk leze někam, kde vidí takový symbol, musí počítat v podstatě se vším. Co se týče Motolského potoka, kde se to neštěstí stalo, tak podle mne majitel té keše vůbec nic nepodcenil, udělal maximum (co je v té kešce napsáno, jak říkají kačeři, co je v listingu té kešky, jaká varování pro kačery, se můžete podívat do galerie – pozn. red.). Je tedy důležité se o takové keši předem dostatečně na internetu informovat. Přečíst si listing, podívat se na fotky, vzít si s sebou potřebné vybavení a hlavně dobře zhodnotit, zda vůbec na takovou keš mám dost sil. Nepřeceňovat se.

Ale k věci. To, co se stalo je tragédie. Je mi to velmi líto. Netuším, o které kačery konkrétně šlo. Nevím, jaké měli zkušenosti, jak se na keš připravili, zda něco podcenili. Co vím, tak je spláchla přívalová vlna a to lze jen těžko předpokládat. Byl to horký a slunečný den, ano, mraky se honily, ale kdy naposledy v Praze více pršelo? Meteorologové sice vydali varování, že hrozí přívalové deště, ale věděli to oni? Navíc oni varují vždycky, když dlouho neprší. 5x nic a po šesté to vyjde. Nemám meteorologii obecně moc v lásce a mockrát jsem doplatil na to, že jsem se řídil předpovědí. Nevím. Pokud bych měl na sobotu se svými geopřáteli takový plán, že odlovím tuto keš, asi bych tam byl taky. Těžko by mě něco zastavilo, pokud bych nelezl do kanálu již za deště. Naopak, v ten den bych byl ještě možná rád, že se někde můžu před tím městským vedrem schovat.

Nic zvláštního a blbého podle mě neudělali, měli jen smůlu a byli na blbém místě v blbou chvíli. Neporušili žádný zákon, stoky a podzemní potoky jsou běžně volně přístupné a denně se v pražských kanalizacích pohybují desítky lidí, a to nejen kačerů. Nechci si ani představovat, co se tam muselo odehrávat, když slyšeli hukot přívalové vody, ta bezmoc a strach... brr. Chci věřit aspoň tomu, že to netrvalo dlouho. Těch mladých životů je škoda. Byla to ale jejich svobodná vůle tam jít. Nikdo je nenutil.

Keška, o níž šlo, se prý nazývá Motolský potok a jedná se o cestu úsekem podzemního řečiště Motolského potoka, jehož větší část z celkové délky 9939 metrů se nachází v podzemí. Byl jsi tam? Znáš ji?

Kešku znám, ale nebyl jsem tam. Pár kanálovek sice odlovených mám, ale nelezu tam rád. Já raději do výšky. V podzemí se necítím dobře. Ty, co mám, byly mnohem jednodušší a kanály byly mnohem kratší než je tento. Těchto velmi obtížných kešek je v pražském podzemí několik. Ale nikdy jsem se k odlovu nedostal. Neříkám, že bych tam nešel, ale geokolegové v mém okolí je taky příliš nevyhledávají, takže jsme to ani nikdy moc neplánovali. Navíc tyto keše vyžadují určité vybavení, jako například skateboard, baterky, raději několik, vysoké holínky. A samozřejmě mnoho odvahy. Je tam tma, zima, pavouci, krysy a smrad. Asi nic pro mě, ale chápu, že za tu kešku tam vlézt stojí. Rozhodně ji nemá každý. Osobně bych se třeba neodvážil lovit podvodní keše. Vím, že jsem se nikdy nepotápěl, nemám na to vybavení a neumím to.

Udělali ti nešťastní čtyři lidičky, z nichž dva nepřežili, nějakou chybu, co myslíš?

Myslím si, že neudělali chybu, byla to tragická nehoda. Chybu by udělali, kdyby tam zabloudili, kdyby tam vykrváceli při poranění vlastním zaviněním... Lidé denně umírají při nejrůznějších volnočasových aktivitách a přírodních katastrofách. Jak jsem již řekl, šel bych tam taky, pokud bych byl k odlovu přizván, nebo jej sám organizoval. Při každé nejen adrenalinové zábavě musí člověk počítat s tím, že se může něco stát. Mohli klidně lézt na strom, do kterého by do něj blesk. Mohla je zasypat lavina... Byli holt v kanále a přišla voda. Hodně vody a neměli žádnou možnost uniknout. Nemůže za to ani ten kanál, ani zakladatel kešky. Před nimi tam byly desítky, možná stovky lidí a nikomu se nic nestalo…

Před mnoha lety vydalo Metro reportáž o geocachingu právě v Motolském potoce, respektive podzemí. Píší tam, že nutné vybavení je baterka, holínky a navigace. Souhlasíš? Nebo je třeba ještě něco?

Jak na co. Jak jsem již zmínil, keše jsou různé a potřebné vybavení také. Bavíme-li se o tomto tragickém místě, pak baterka je nutnost (raději i několik), holínky, to už je na každém, můžete jít v plavkách a plážových žabkách. GPS navigace je vám ale v podzemí na nic, tam signál nepronikne a místo uložení keše je tedy potřeba nalézt na základě indicií a popisu v listingu keše na webu. Pokud v místě není GPS signál, musí majitel keše dodat hledači informace o poloze keše jiným způsobem než souřadnicemi. Například: Jdi 100m rovně, pak 20m doprava a na pravé straně hledej vyznačené X.

Každopádně je vhodné se dobře obléci a i ty holínky jsou na místě, je tam vlhko a zima. Do podzemí je dobré brát si oblečení, které můžete zničit, případně vyhodit, například montérky. Do úzkých a dlouhých míst se hodí zmíněný skateboard, protože žabičkovat skloněný v metr vysoké rouře je po pár desítkách metrů skutečné utrpení. Pokud se jedná o delší pobyt v kanalizaci, jako v tomto případě, je vhodné si s sebou vzít i dostatek tekutin. Není špatné mít i pokrývku hlavy, může být helma,  ale dobře poslouží i kšiltovka, protože pavučin, krápníků a různých výčnělků bývá v kanalizacích nespočet. Osobně bych si vzal například i pracovní rukavice... Nicméně nic z těchto věcí člověku v případě takovéto tragédie nepomůže. Ti lidé byli v podstatě v pasti a obávám se, že by jim nepomohla ani potápěčská výzbroj.

Ten motolský potok je považován za obtížnou kešku?

Ano, patří do kategorie těžších keší, nicméně není zdaleka nejtěžší. Co se terénní obtížnosti týče, je označena terénem 4 z 5. Tedy teoreticky je keš stále ještě dostupná bez použití speciálního vybavení. 

Kdo vůbec rozmísťuje kešky? Jak se to dělá? A jak se staneš kačerem? Musíš se někde přihlásit?

Kešky rozmisťují samotní kačeři. Dělají to z vášně pro tuto hru. Smysl geocachingu je ukázat lidem zajímavá místa, historické i přírodní památky, upozornit na něco, nebo jen pobavit. Kačerem se člověk stane jednoduše  - registrací na stránkách www.geocaching.com.

Pak je tu ještě tzv. extrémní geocaching, což je kapitola sama pro sebe. Není pro každého. Ne každý dokáže vyšplhat na 15 metrů vysoký strom, kterému začínají větve až někde v deseti metrech nad zemí. Takové keše jsou spíše výzvy pro milovníky adrenalinu. Mezi ně samozřejmě patří i keš Motolský potok, kde se stala ta tragédie. Je mnoho pravidel, které je potřeba při zakládání i odlovu keše dodržovat. Všechny tyto postupy a pravidla jsou detailně popsány na serveru www.geocaching.com. V principu jde ale o to, že registrovaný hráč, který chce založit kešku, vytvoří fyzicky tuto keš a zaměří její co nejpřesnější polohu, napíše jí listing a zveřejní ji na serveru geocaching.com.

Poté následuje kontrola pověřeným člověkem pro danou oblast, tzv. reviewrem, který ověří, zda keš splňuje veškerá předepsaná pravidla. Mezi ně například patří, že keš nesmí být umístěna na soukromém pozemku bez souhlasu majitele. Keš také nesmí kolidovat s jinou keší, je předepsaná přesná minimální vzdálenost mezi nimi. Musí být také řádně označena, aby náhodný nálezce věděl, co našel a nemyslel si, že je to například bomba. A těch pravidel je mnoho. Pokud tento reviewer uzná, že keš splňuje všechny pravidla hry, kešku publikuje. Ta je od toho okamžiku viditelná pro registrované členy a ti mohou vyrazit na lov.

Dočetla jsem se, že „geocaching vznikl v USA krátce poté, co v roce 2000 rozhodnutí tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona odstranilo umělou odchylku přidávanou do signálu GPS a zlepšilo tak přesnost tohoto navigačního systému pro běžné civilní uživatele z desítek až stovek na několik metrů." Proč tam předtím ty odchylky probůh byly? Víš to? Tušíš?

Ano, přesně jak říkáš, 1. 5. 2000 byla zrušena odchylka GPS a GPS vysílače na oběžné dráze mohli začít konečně používat civilní obyvatelé. A hned 3. května byla v Americe založena první keš. Ještě pár let trvalo, než geocaching ovládl celé Spojené Státy, to ale bylo dané mimo jiné nedostupností GPS navigací a dnes již naprosto běžných chytrých telefonů… Což posledních zhruba deset let běžně používáme. Dodnes je Mekkou geocachingu Amerika, je tam největší koncentrace keší na světě a zároveň tam sídlí společnost Groudnspeak, která hru oficiálně provozuje. A proč ta odchylka v GPS signálu? Z bezpečnostních důvodů. Byla obava, že tuto technologii využijí teroristé například k navádění raket.

Kolik kačerů teď v republice tak máme, tušíš?

Ten počet se dost mění, meziročně i o několik desítek tisíc lidí. Podle serveru project-gc.com je k dnešnímu dni v České republice okolo 50 000 aktivních kačerů. Přibližně podobný počet je i aktivních keší v republice. Tato čísla jsou ale pouze orientační, mnoho lidí si geacaching jen vyzkouší a pak je třeba nebaví, někteří také loví keše v týmu, je jich tedy naopak více pod jedním nickem. U keší je to podobné. Neustále nové vznikají a jiné zanikají. Sám se této hře věnuji již osm let a za tu dobu se mnoho změnilo.

Co na geocachingu láká tebe?

Mnoho věcí. Není to sport, přitom člověk mnohdy podává velké sportovní výkony, aniž si to úplně uvědomuje. Také nemám moc rád bezcílné procházky. Geocaching mi dal pro každou běžnou procházku cíl a smysl. Kešky jsou všude kolem nás a ve městech je jich obrovská koncentrace. Díky tomu, že neustále vznikají nové keše a staré zanikají, je pořád kam chodit. Můžu se projít po Praze každou neděli v roce a vždy navštívím místa, kde jsem nikdy nebyl a ještě se u toho něco zajímavého dovím, protože každá keška má na internetu svůj tzv. listing, kde je popsáno, čemu nebo komu je keš věnována. Takže se člověk mnohdy dozví i velmi zajímavé věci. Pak jsou kešky v lesích a ty zase ukazují zajímavá místa v přírodě, jako studánky, stromy, skály… Moc rád chodím do lesa. Hlavně v létě, kdy se ve městě nedá moc dýchat. A kešky mi vždycky ukážou, kudy a kam se vydat, abych i něco viděl nebo zažil. V neposlední řadě je samozřejmě s geocachingem spojený i adrenalin. Hra má rozsáhlou nabídku aktivit a každý si vybere. Jsou keše pro potápěče, cyklisty, motoristy, vodáky, horolezce či zdatné turisty a mnoho dalších. Na své si opravdu přijdou všichni.

Jakou nejtěžší kešku máš na kontě ty?

To je těžká otázka. Mám pár těžkých keší, ale čím má člověk více zkušeností, tím jsou pak jednodušší… Když jsem poprvé šplhal pomocí prusíkových uzlů na strom v Krčském lese, myslel jsem, že u toho umřu. Chtělo to po mě používat svaly, které jsem do té doby nikdy nepoužil. Třepaly se mi nohy, srdce bušilo jako o závod, dech mi nestačil a chtělo se mi brečet. Později jsem ale díky tréningu, studiem techniky a dokoupením potřebného vybavení zdolával mnohem vyšší stromy a skály. Pro mě ty nejtěžší keše nebyly ty fyzicky náročné, ale ty, co jsem nemohl najít. V minulosti bylo pár keší, jako například dnes již zrušená série pražských keší Franty Vomáčky, které bylo tak obtížné nalézt, že jsem se na místo musel vracet i pětkrát, než jsem měl úspěch.

Takové skrýše jsou velmi propracované, jedná se o šišky na smrku obsypaném šiškami, pařezy na pasece plné pařezů, magnetické cedulky, šrouby mezi mnoha šrouby, když nevím, že je skrýš falešný šroub… To jsou pak chvíle, kdy znova a znova přicházím na místo úkrytu a vždy věřím, že dnes konečně tu skrýš odhalím. Tyhle keše jsou pro mě daleko obtížnější, než ty, pro které jsem musel vynaložit nějaké fyzické úsilí.

Pak jsou ale samozřejmě obtížné kešky, trofeje, kterých si člověk váží, že to dokázal. Jako například zdolání Zugspitze, nebo 40ti kilometrový pochod náročným bahnitým terénem. V geocachingu si každý najde svoje. Můžete chodit jen po parku a sedat na lavičky, nebo otevírat ptačí budky, ale můžete si i sáhnout na hranici svých možností a totálně se kvůli jedné jediné keši vyčerpat tak, že pak dva dny jen ležíte a pijete heřmánkový čaj.

Jak si se ke geocachingu dostal ty?

Přivedl mě k němu můj otec v roce 2010. V září roku 2009 jsme mu k padesátým narozeninám koupili cyklistickou GPS, protože hodně jezdí na kole. A shodou okolností narazil na tuto hru, která v té době u nás začínala ve velkém kvést. Odlovil si pár kešek a pak, když jsem za ním přijel na návštěvu, mi o tom řekl. Ještě ten měsíc jsem si koupil vlastní turistickou navigaci a totálně jsme geocachingu oba propadli.

Je po Praze hodně kešek? A mimo Prahu, jak to tam vypadá? Můžeš ´hrát´ i v zahraničí, třeba na dovolené?

Počty keší se stále mění. V České republice je v současnosti okolo 55 000 aktivních keší a z toho přibližně 2700 v Praze. Česko se tak řadí mezi skutečné geocachingové velmoci, hlavně co se týče poměru keší na počet obyvatel. Geocaching v zahraničí, na tohle téma se napříč komunitou často vtipkuje. Například, že správný kačer si místo své dovolené vybírá zásadně dle zakešovanosti destinace.

Kdo je považován za krále českých kačerů? A ve světě?

Králové jsou pro mě ti kačeři, kteří hrají poctivě, kteří se skutečně osobně logují do logbooků keší a neloví jen doma od monitoru s prstem na mapě. Králové jsou také ti, co pro geocaching a jeho rozvoj něco dělají. Vytváří nejen keše samotné, ale pořádají srazy, tzv. eventy, vytváří programy, mobilní aplikace a webové stránky. Nicméně nevím, kdo teď drží první místo s největším počtem nalezených keší, ale u nás je to kačer s počtem nálezů blížící se aktuálně ke 100 000. Lze tedy předpokládat, že světové prvenství bude držet někdo s několik sty tisíci nálezů.

Používáš GPS v mobilu?

Ano, často. Mám i přímo turistickou navigaci. Ta je mnohem přesnější a má větší výdrž baterie, nevyžaduje internet a používám ji hlavně při výletech a geovýpravách do přírody. Ale pokud se jde člověk jen projít a případně si odlovit pár keší, nebo se někde ocitne a hledat keše vůbec neplánoval, pak je mobil naprosto postačující. Nejlepší je pro mě asi kombinace obou přístrojů. Ale rád bych podotknul, že pro hraní Geocachingu není nutná zase až tak navigace, jako spíše mít doma internet a tiskárnu. Znám několik lidí, kteří dodnes hledají keše podle papírové mapy, buzoly a hodinek. A jde to samozřejmě taky. A to je další kouzlo geocachingu. Pokud chcete zlepšit svůj orientační smysl v neznámém prostředí, je geocaching ideální nástroj. Geocaching podporuje rozvoj fyzický, intelektuální i duševní. Každý si v této hře může najít své.

A na závěr - co o celé té tragické kauze říkají samotní kačeři na svých uzavřených FB stránkách? Myslí si, že to byla chyba té čtveřice? Kam se kloní ´kačeří´ mínění?

No, to je zajímavé. podle toho co jsem zatím četl, se většina komunity přiklání k lítosti, smutku, soucitu a pochopení. Na druhé straně jsou ale lidé, kteří vyčítají chyby nejen těm postiženým, ale i Pražským kanalizacím.

Objevují se názory, že taková keš neměla existovat, že tam měly být mříže, aby se tam nikdo nedostal, že tam neměli lozit, že je to jejich chyba. Osobně si myslím, že to nebyla ničí chyba. Šlo prostě o nešťastnou náhodu. To si také myslí většina kačerů.

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace