Všichni chlapi jí připravili jen trable a osud si ochotně přisadil. S jedinou výjimkou… Tajnosti slavných
14.05.2018
Foto: repro/milosforman.com
Popisek: Eva Pilarová v roce 1966 v muzikálu Miloše Formana a Jána Roháče Dobře placená procházka
AUDIO/VIDEO První utekl, další ji málem dostal za mříže, třetí si připadal jen jako její doplněk, což nedokázal překousnout. Když pak konečně našla toho pravého, osud jí připravil nejtěžší životní zkoušku.
Čistý soprán s mimořádným rozsahem tří a půl oktávy a k tomu vynikající technika, s tím už se dá zazpívat prakticky cokoli. A živoucí legenda české populární hudby to dál dokazuje světu, i když jí pomalu klepe na dveře osmdesátka. S přibývajícími lety se Eva Pilarová stále více orientuje především na jazz a swing, a přestože je stále nedostižná, pravý vrchol její kariéry spadá do šedesátých a sedmdesátých let minulého století. „Povýšila interpretaci moderní písničky do oblasti uměleckého projevu a položila tak prvou překážku do cesty pěveckému primitivismu a diletantství v tomto žánru… Pokládám ji za naši první jazzovou zpěvačku,“ prohlásil o ní v roce 1968 Josef Škvorecký, který jí také vymyslel přezdívku FitzPilarová podle americké jazzové hvězdy Elly Fitzgerald. V současnosti patří právem k pěveckým legendám s jedním z nejlepších hlasů, jaký česká pop music kdy měla.
Oliver Twist
(v roce 1963 s Waldemarem Matuškou a Karlem Štědrým):
Kariéru odstartoval podraz
Narodila se jako Eva Bojanovská 9. srpna 1939 v Brně v profesně zcela odlišné, specializované rodině – její tatínek byl krejčí a maminka švadlena. Hudebně se vzdělávala naprosto cíleně již od útlého dětství. Učila se hrát na klavír, věnovala se sborovému zpěvu, mimo jiné vystupovala i v dětském sboru Československého rozhlasu Brno. Po maturitě na Vyšší hospodářské škole začala koncem padesátých let konečně studovat operní zpěv na brněnské JAMU, vydržela ale pouze jediný rok. Život jí totiž pořádně zamotala první velká láska, o čtyři roky starší kontrabasista Milan Pilar. Již v roce 1960 se za něj provdala a krátce nato na ni upletl podraz, který navždy změnil její život. Vypravit se jen tak do Prahy, k tomu by prý sama zřejmě nikdy nesebrala odvahu, a tak jí namluvil, že si potřebuje něco vyřídit, a požádal ji, aby jela s ním.
Hrom, aby do tě, lásko má:
Walda zhnuseně odešel
Do divadla Semafor tenkrát jela přes půl republiky a neměla sebemenší tušení, co ji čeká. „Ke konkurzu mě dostal podvodem. Řekl, že si jde něco vyřídit do divadla, abych šla s ním, a když jsme vešli, oznámil dvěma pánům, že přivedl tu zpěvačku z Brna, jak slíbil. Ti dva pánové, jak jsem později zjistila, se jmenovali Jiří Suchý a Jiří Šlitr,“ zavzpomínala před časem v rozhovoru pro Blesk. V hledišti prý tenkrát seděli dva pánové, jeden s brýlemi, druhý s knírem. „Brýlatý se při mém zpěvu se silným brněnským přízvukem strašně smál, ten kníratý zhnuseně odešel. Jak jsem se později dověděla, byli to Karel Štědrý a Waldemar Matuška,“ přiznala. Konkurs vyšel a Eva se stala novou členkou souboru. Pánové si sice dál dělali legraci z jejího brněnského akcentu a říkali, že ji přijali jenom proto, že má fantastické nohy, ve skutečnosti ale byli jejím hlasem doslova uneseni. S Matuškou se pak zhruba rok jen slušně zdravili. O to víc ji prý překvapilo, když měl zpívat Ach, ta láska nebeská s Hanou Hegerovou a prohlásil, že by to raději zkusil s tou Pilarkou.
Ach, ta láska nebeská:
Láska nebeská
Duet, který byl vyvrcholením úspěšného semaforského představení Zuzana je zase sama doma, vzbudil již při veřejném testování obrovský ohlas, vyhrál v prvním ročníku ankety Zlatý slavík v kategorii písní a pásmo bylo poté natočeno i jako televizní film. Evina hvězda prudce stoupala vzhůru, v roce 1962 se s Matuškou a Štědrým přesunula na dva roky pod křídla nezapomenutelného Darka Vostřela do Divadla Rokoko a porodila syna Milana. Poprvé v životě také poznala, jaké to je, když muž žárlí na ženinu kariéru. Zatímco ona se stala hvězdou, Milan byl dál ‘jen‘ součástí orchestru. Synovi byly sotva tři měsíce, když Pilar její slibně nastartovanou kariéru málem zlikvidoval. Nevrátil se ze zájezdu do západního Německa a Eva se poprvé dostala do hledáčku státní policie. Hranice na západ se před ní uzavřely, další dva roky trvalo, než dosáhla rozvodu na dálku. „Jeho u soudu na Praze 1 zastupovala nějaká ženská a vypadalo to, že se se mnou moc rozvést nechce,“ zavzpomínala jednou s tím, že nebylo jiné řešení. „On byl v Mnichově a já tady, manželství nemělo smysl.“ Syna pak Pilar poprvé viděl až v roce 1990 a snažil se mu prý namluvit, že je jeho otcem Matuška. Krevní testy ale dokázaly, že to není pravda.
Ach, miluji Vás
(s Jiřím Šlitrem v roce 1968):
Návrat díky Klarinetům
V roce 1963 stanula poprvé před kamerou v legendárním hudebním filmu Kdyby tisíc klarinetů, v němž zazářila jako sboristka dívčí školy úžasným duetem s Karlem Gottem Je nebezpečné dotýkat se hvězd. „Duet nás bavil od první korepetice s Jiřím Šlitrem. A když člověka něco baví, jde to samo, nahrávání bylo otázkou několika málo chvil.“ Samotné natáčení však bylo velmi náročné. Točilo se mimo Prahu a většina herců hrála každý večer v divadlech. Takže se vraceli do Prahy, po přestavení zase zpátky na zámek Kynžvart a v šest ráno měli nástup v maskérně. I díky této skvělé spolupráci se ale Eva v roce 1964 do Semaforu vrátila.
Je nebezpečné dotýkat se hvězd:
Senzační chraplák
Už jako malá byla okouzlena hudbou Glenna Millera a hlavně Louisem Armstrongem. Ve škole před spolužáky prý napodobovala jeho chraplák a také poprvé uslyšela názor na svůj zpěv od učitele, který právě vešel do třídy. „Kdo to tady řve jako kráva?“ pronesl prý tenkrát rozzlobeně. „V životě by mě nenapadlo, že se s Armstrongem někdy setkám osobně a zazpívám mu,“ svěřila se rozhlasu.cz. Bylo to v roce 1965, Armstrongovu návštěvu Prahy a jeho koncert v Lucerně si nenechaly ujít ani ty největší hvězdy. Satchmo navštívil tenkrát i divadlo Semafor, kde si poslechl píseň Hallo Satchmo, kterou složili na jeho počest Suchý se Šlitrem. S Evou ji tenkrát naživo zazpíval jazzový trumpetista Jiří Jelínek, který uměl Armstronga skvěle imitovat. A samotný Satchmo uznal, že je vážně dobrý.
Hallo Satchmo
(návštěva Louise Armstronga v Semaforu):
Průšvih kvůli ojetině
Další tvrdý střet s režimem zažila ještě v šedesátých letech, když byla přítelkyní Pavla Sedláčka, kytaristy skladatele a průkopníka rock’n‘rolu a big beatu u nás. Při jednom zájezdu na západ se Semaforem Sedláček koupil v Západním Berlíně v bazaru automobil, po zhruba osmi měsících je ale kvůli tomu oba sebrala policie. Pavla obvinili, že způsobil devizovému hospodářství škodu za několik desítek tisíc a uvedl v omyl celní orgány, dostal osmnáct měsíců nepodmíněně a vůz mu zabavili. „Já zatčena nebyla, pouze mě vyslýchali. Dokonce u mě dělali domovní prohlídku. Na jedenáct metrů čtverečních, které jsem tehdy obývala, potřebovali celou noc,“ zavzpomínala zpěvačka v jednom rozhovoru. „Ale byli laskaví, na rozdíl od Pavla, kterého zajistili a drželi ve věznici v Ruzyni, mě nechali přespat sice taktéž v Ruzyni, ale v hotelu Transit. Připadala jsem si jako těžký zločinec, protože před mým pokojem celou noc hlídkoval chlap s kvérem. Já tehdy dostala roční podmínku na tři měsíce za to, že jsem koupila padesát dolarů – slovy padesát dolarů!“
Hey, Paula!
(s Pavlem Sedláčkem):
Začátek v Paříži, konec u ‘číny‘
Se Sedláčkem se chtěli vzít, advokátka mu prý ale doporučila, aby raději neprovokoval sňatkem s hvězdou první velikosti. V té době dostala Eva nabídku na půlroční angažmá s Karlem Gottem do Las Vegas, na Pragoncertu jí ale oznámili, že ji nepustí. Krátce nato se v Semaforu zrodila její další láska, která začala mimořádně romanticky. O čtyři roky mladšího zpěváka Jaromíra Mayera si vzala v roce 1968 v Paříži na konzulátu, bydleli v malém hotýlku na Champs Elysées a jejich sňatek se stal svatbou roku. Zpívali spolu, měli úspěšný pořad v televizi, jenže Mayer si připadal jen jako doplněk slavné ženy. „Většina chlapů neunese, když je manželka úspěšnější,“ konstatovala Eva. „Jak jsme si řekli ano, vzalo všechno rychlý spád. Po roce a něco jsme se v tichosti rozváděli u soudu na Praze 6.“ Mayer pak zpíval nějakou dobu sám a měl štěstí na několik hitů. V roce 1986, zhruba týden po útěku Waldemara Matušky do USA, emigroval i on s manželkou Radkou nejprve do Německa, časem se přestěhoval do kanadského Edmontonu. „Náš rozchod s Mirkem nebyl dramatický. Když nás rozvedli, šli jsme to zajíst do známé čínské restaurace ve Vodičkově ulici,“ zavzpomínala zpěvačka před lety v rozhovoru pro jeden dnes již neexistující deník.
Rozhoupej zvony:
Podruhé se narodila
Počátkem sedmdesátých let ji postihla další tragédie. Nevydařené přistání moderního stroje sovětské výroby Tu-154 způsobilo 19. února 1973 druhou nejhorší leteckou katastrofu na našem území. Obyčejný let z Kuby do Prahy, s mezipřistáním v Moskvě, se proměnil v peklo, při němž zahynulo 66 cestujících, mezi nimi i členové zpěvaččiny doprovodné kapely. Přežil jen baskytarista Petr Marcol. Na palubě měla původně být i Eva, z osobních důvodů se ale zdržela a díky tomu se tenkrát podruhé narodila. Její situace se v sedmdesátých letech neustále zhoršovala kvůli Pilarově emigraci. Zase jí zabavili pas, aby vůbec mohla dál vystupovat, podepsala v roce 1977 tzv. Antichartu. V roce 1984 se provdala potřetí a konečně měla při výběru partnera štěstí.
Rekviem:
Boj o život
O třináct let mladší tanečník Jan Kolomazník se stoprocentně osvědčil již krátce po svatbě. Lékaři u ní diagnostikovali zhoubný nádor, varovali ji, že možná přijde o hlas, a dávali jí rok a půl života. Přesto dokázala nad zákeřnou nemocí zvítězit. „Chodila jsem na ozařování. Občas jsem zazlobila a šla někam zpívat. Pan primář mě jednou zahlédl v přímém přenosu v televizi, strašně mě vynadal, prý jsem taky mohla v tom přímém přenosu omdlít. A tak jsem potom chvíli sekala dobrotu,“ zavzpomínala s tím, že právě partner jí pomohl překonat strach a najít nezdolnou víru v uzdravení. Po celé manželství ji nosil na rukou, a to doslova. Pral, vařil, nakupoval, uklízel… „Hýčkal si mě a já vydělávala,“ přiznala. Trojnásobná vítězka ankety Zlatý slavík v kategorii zpěvaček nazpívala téměř nekonečnou řadu hitů. I po téměř šedesáti letech kariéry dokáže stále zapívat prakticky cokoli a na otázku, zda pomýšlí na konec kariéry, říkává s oblibou: „Proč bych měla přestat zpívat, když jsou tací, kteří ani neměli začínat?“
Montiho čardáš:
Vložil: Adina Janovská