Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Dřel jako kůň, aby uživil rodinu i své lásky. A velká vášeň ho nakonec také zabila. Tajnosti slavných

09.05.2018
Dřel jako kůň, aby uživil rodinu i své lásky. A velká vášeň ho nakonec také zabila. Tajnosti slavných

Autor: repro/youtube.com

Popisek: Karel Augusta v tragikomedii Vítr v kapse

Do vínku dostal příjmení, pro komika jako stvořené, dlouho se ale takové kariéře bránil. Inspiraci sbíral po hospodách, zároveň si ale vypěstoval závislost, která ho nakonec připravila o život.

Zdá se to až neuvěřitelné, ale na začátku kariéry byl Karel Augusta opravdu ‘august‘, tedy klaun a konferenciér v německém cirkusu Aeros. Nejprve mu představa slávy velkého komika připadala lákavá, časem se ale takovému označení začal bránit. Svoji osudovou roli vnitřně přijal až na sklonku života. Hrál snad v úplně každém filmu či seriálu a každý projekt okořenil jedinečným talentem. I ty nejmenší postavy dokázal proměnit v takové, kterých si diváci zaručeně všimnou. V životě totiž vždycky všechno dělal na dvě stě procent. Kromě práce a svých koníčků se ale bohužel stejně zaníceně věnoval i milence a alkoholu, který ho nakonec připravil o život.

Na vzdělání táta trval

Nezapomenutelný herec, komik a bavič se narodil 6. června 1935 v Praze a jeho mimořádný talent se projevil již v dětství. Rodina bydlela v Nuslích, mnohem více času ale v dětství strávil ve Střížovicích u Všetat, kde měli malé hospodářství babička a dva strýcové. Obzvlášť během druhé světové války, když nebylo co jíst. Do školy sice začal chodit v Praze, do nuselské ‘Svatoslavky‘, Situace se ale postupně zhoršovala, stále častěji docházelo k bombardování, a tak ho rodiče v roce 1944 raději odsunuli na venkov nastálo. Jeho otec kdysi začínal na železnici jako pomocný dělník a vlastním úsilím se vypracoval až na strojvedoucího. Není tudíž divu, že se mu představa syna-komedianta nezamlouvala a také nechtěl, aby celý život také tvrdě dřel. Trval na tom, že bude studovat.

Na Hrad se mu nechtělo

Karel usedl v lavici obchodní akademie v Resslově ulici, byl v ní ale nešťastný. Matematika a účetnictví ho vůbec nebavily a za celý život nedokázal pochopit, cože vlastně je to podvojné účetnictví. Přesto vydržel a naučil se bravurně psát na stroji a těsnopisem. „Krátce před koncem školy vyhrál soutěž v psaní na stroji, a tak následně dokonce dostal nabídku pracovat v Kanceláři prezidenta republiky jako stenograf,“ prozradila kdysi jeho manželka Alena. Úřednická kariéra ho ale nelákala, nepřestával toužit po umění,, k tomu, aby podal přihlášku na AMU ale nesebral odvahu. Na přijímačky ale doprovodil kamaráda a nakonec místo něj přijali Karla. V té době ještě nebyl plnoletý, takže musel jeden ročník opakovat. Podruhé už skládal z řady předmětů zkoušky, a aby toho neměl málo, jen tak bokem si přidal ještě hudební fakultu. Studoval hru na klavír, flétnu, saxofon, na kytaru a hoboj, čímž si upevňoval lásku k hudbě. „Otec dokázal zahrát na všechno, co popadl do ruky, od klavíru po flétnu,“ prozradil jeho syn Karel.

Cirkusová škola herectví

Po absolutoriu nastoupil do angažmá v Uherském Hradišti, jenže se psal rok 1957 a čekala ho dvouletá vojenská služba, kterou odsloužil v Písku. Pak strávil půl druhého roku v jihlavské činohře, mnohem víc ho to ale táhlo k operetě. Nakonec dostal angažmá v brněnském kabaretu Studio 10, stálý kabaret byl ale po čase zrušen a pro Karla tím nastala éra hostování. Procestoval celou republiku, poznal stovky jevišť a kulturních středisek v mnoha městech a vesničkách. Pak ale kabaret skončil úplně, Karel se ale neztratil. Vzápětí dostal nabídku na práci klauna a konferenciéra od Cirkusu Aeros. Znamenalo to nejen úplně odlišnou školu herectví, ale naučil se také žonglovat a základům gymnastiky, chodil po provaze a rád vystupoval se zvířaty. Jedním z jeho nejúspěšnějších čísel byl vystupování se slonicí, která ho holila. „Lidé se prohýbali smíchy,“ zavzpomínal kdysi v jednom rozhovoru.

Hospodská inspirace

První divadelní angažmá dostal v dětském Divadle Jiřího Wolkera, odmítl ale nastoupit s tím, že stromečky hrát nebude. Po krátké ‘zastávce‘ v Českých Budějovicích opět odešel do Brna, kde zpíval a tančil ve varieté Rozmarýn. To byla další škola života. Obecenstvo sedělo za stoly, při představení jedlo, popíjelo a leckdy i nevkusně komentovalo vystoupení. Karlovi bylo něco přes dvacet, když si ho všiml režisér Evžen Sokolovský, díky němuž po dvou měsících přešel do legendárního divadla Večerní Brno. Po osmi letech přešel do Státního divadla, kde hrál většinou v činohře, hostoval ale také ve dvou operetách. „I jedno slovo dokázal zahrát jako největší hvězda. Říkalo se, že když se chtěl Pán Bůh stát hercem, vstoupil do Karla,“ říkávali kolegové. Jeho mistrovství prý spočívalo především v tom, že dokázal všechno, co ho v životě potkalo, přetavit do svých postav. I proto rád chodíval pro inspiraci do hospod, kde se inspiroval. Jenže občasné návštěvy různých lokálů postupně přerůstaly v každodenní a výjimkou nebyla ani hojná konzumace alkoholu.

Schorm ho naučil disciplíně

Do Prahy se konečně dostal, až když měl jeho syn jít poprvé do školy. Napřed se přestěhovala rodina, po čase dostal Karel angažmá v divadle Na forbíně. To ale po půlroce zaniklo, a tak přešel do Rokoka k Darku Vostřelovi, kde se seznámil s přítelem Vlastimilem Bedrnou. Konečně dostával zpívané role, jeho partnery na jevišti byli Waldemar Matuška, Jitka Zelenková, Karel Hála, Milan Neděla… Byla to doba velkých představení i nekonečných flámů. Velkolepá jízda ale neměla dlouhého trvání. Během ‘normalizace‘byl soubor v roce 1972 rozpuštěn a pro Karla nastala doba filmová. Stal se členem Filmového studia Barrandov, role si sice moc vybírat nemohl, měl ale stálý plat, i když malý, a občas navíc i honoráře. Zpočátku měl ale obrovský problém s tzv. postsynchronem, dělalo mu potíže namlouvat sám sebe. I proto se téměř vůbec nepouštěl do dabingu. K návratu na jeviště mu nakonec pomohl Bedrna, který ho dostal do Divadla Na zábradlí. Přišly i hlavní role, tu a tam dostal nějakou tu divadelní cenu, a až právě tehdy ho prý režisér Evald Schorm konečně naučil herecké disciplíně.

Basa, nebo blázinec?

Nabídky velkých divadel ale Augusta odmítal, protože se v Městských divadlech pražských a v Divadle ABC začaly hrát muzikály. A po těch právě toužil. Kromě hereckých zkušeností ho čekala i řada takových, které přinesla doba. Například v jednu dobu měl na vybranou – buď nastoupí do věznice na Borech jako politický delikvent, nebo do blázince. Vybral si to druhé, takže pak žil nějaký čas v areálu neurologie Kateřinská. Pracoval v márnici, kde měl klid, kolegy a přátele, a své zážitky později zúročil ve hře Přelet přes kukaččí hnízdo. Okolnosti ho dokonce donutily, že se vyučil i kuchařem. V několika televizních i filmových dílech pak různé postavy kuchařů ztvárnil, mimo jiné například šéfkuchaře Muraška v krimikomedii Holka na zabití, v níž si zahrála hlavní roli tehdy dvaadvacetiletá Dagmar Havlová. A byl v této roli opravdu věrohodný.

Pestrá škola života

Poté co bylo zrušeno Divadlo Komedie, pro změnu pracoval přes léto u kamaráda Jožky Paločka na salaši. Absolvoval také potápěčské zkoušky do dvaceti metrů, což zase využil zase na smíchovském zdymadle. Pracoval tam jako holka pro všechno – udržoval areál, uklízel i zahradničil. Pak si zase pustil v hospodě pusu na špacír, prohlásil o prezidentu Husákovi, že je vůl, a šupem mazal z jeviště. Jednu dobu také prodával grilovaná kuřata a vystřídal řadu krámečků a stánků. Po zkušenostech s prodejem na Florenci s tím ale skončil. Dalším jeho mimodivadelním podnikáním byla práce skladníka ve velkoskladu v Klíčanech. Tam bral za velkou dřinu slušný plat, jenže i tato práce kolidovala s divadlem, zvlášť když odpoledne přijelo se zbožím velké auto, které bylo potřeba složit, a pak musel večer zvládnout i představení.

Pro lásku i zhubnul

Závislost na alkoholu ho úplně pohltila, když se zamiloval do mladé baletky Dagmar. V té době už vychovával s manželkou dva syny, jenže srdci nedokázal poručit. Kvůli milence se dokonce rozhodl i zhubnout. „Řešil to tím, že málo jedl a nosil si s sebou láhev bílého suchého vína. Takže když měl hlad, tak se trochu napil vína,“ prozradil počátky jeho smutného konce kamarád Karel Heřmánek. Dlouhá léta závislosti se dramaticky podepsala na jeho zdraví. Krátce před smrtí se ještě stihl vrátit k manželce, která ho navzdory alkoholovým a mileneckým excesům neodmítla. „Smrt přišla nečekaně. Přišel domů po poledni, lehl si a druhý den ráno nevstával. Ptala jsem se ho, jestli mu je zle, a on mi jen odpověděl, že mě má velmi rád, abych to věděla. Šel si lehnout a druhý den dopoledne jsem ho našla mrtvého, zemřel na selhání ledvin,“ prozradila paní Alena v dokumentu České televize Příběhy slavných. Karel Augusta zemřel 31. května 1998, v pouhých dvaašedesáti letech.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace