Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Dvakrát svoji smrt přežil, potřetí měla pomoc zpoždění. Přitom stačil jediný den... Tajnosti slavných

28.03.2018
Dvakrát svoji smrt přežil, potřetí měla pomoc zpoždění. Přitom stačil jediný den... Tajnosti slavných

Autor: repro/ČT

Popisek: Otto Šimánek ve své životní roli

Ve filmu žádnou jinou hlavní roli nikdy nedostal, přesto ho zná několik generací. Buřinka, paraple, bílý karafiát v klopě… I když ve své nejslavnější podobě nepronesl nikdy jediné slovo, děti ho zbožňovaly. Až na vlastní dceru.

Pro diváky byl zkrátka Pan Tau a se svou životní rolí splynul tak dokonale, že lidé většinou ani neznali jeho skutečné jméno. Excelentní český mim a herec se nejspíš do této postavy tak vžil, až začal být přesvědčen, že je téměř nesmrtelný a zdravotní komplikace se ho netýkají. A kdyby si ho přece jen nějaká vzala na mušku, stačí přece poklepat prsty na buřinku… Životní realita ale byla jiná. Poprvé šlo Otto Šimánkovi o život, když dostal na chalupě těžký oboustranný infarkt. Přežil a problémy se srdcem už se nikdy nezopakovaly. Zato ale dostal mozkovou mrtvici. I tento problém nakonec překonal jako mávnutím kouzelného proutku. Potřetí už ale štěstí neměl.

Kluk z karlínské Tesly

Narodil se 28. dubna 1925 v Třešti na Vysočině, doslova na pultě lékárny, a dětství prožil s rodiči a bratrem Jaroslavem v nedalekých Stajištích. Během druhé světové války se vyučil elektromechanikem v karlínské Tesle. Již od dětství ho ale lákalo divadlo, a tak hrál bez jakékoli herecké průpravy alespoň v Dělnické besedě a po okupaci ještě v několika dalších ochotnických souborech. Po osvobození k divadlu zběhl definitivně a již v roce 1945 spoluzakládal jako profesionál s Václavem Vaňátkem Divadlo mladých pionýrů. Prošel Divadlem 5. května, pak Divadlem pod Plachtou Jindřicha Plachty, s nímž jezdil na zájezdová představení, pobyl v něm ale jen pět měsíců. V Divadle pracujících ve Zlíně pak poprvé ‘přičichl‘ k filmové kameře a objevil se v několika krátkých osvětových filmech. Další čtyři sezóny prožil na jevišti ostravského Státního divadla, aby v roce 1958 konečně zakotvil v činoherním souboru Městských divadel pražských, kde zůstal až do penze. Obnášelo to pravidelné vystupování v divadle a téměř ohromující šíři záběru rolí. Nejvíc ale tíhnul k tragikomickým postavám s prvky pantomimy.

S Lenkou Fišerovou jako krejčí ve slavném válečném dramatu Antonína Moskalyka Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

S Lenkou Fišerovou jako krejčí ve slavném válečném dramatu Antonína Moskalyka Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Buřinka, paraple a karafiát

Vysoký, hubený a mlčenlivý chlapík s neodmyslitelnou kouzelnou buřinkou, bílým karafiátem v klopě perfektně střiženého obleku a deštníkem v ruce… Tak ho zná několik generací. Svůj zájem o uměleckou pantomimu, stylizovaný herecký projev a pohybově kulturní umění rozvíjel ve všech svých angažmá a právě tyto aspekty nejvýrazněji využil při ztvárňování svého Pana Tau. Jeho tajemný chlapík, který dokáže splnit každé přání, se stal v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století hrdinou tisícovek dětských srdcí a Šimáčkovou nejpopulárnější rolí. Aniž pronesl před kamerou jediné slovo, natočil třiatřicet dílů úspěšného televizního seriálu a tři celovečerní filmy. Podle kolegů se právě v této roli takzvaně našel díky tomu, že i v soukromí byl tak trochu oním kouzelným pánem, který se dobře vyzná v zákrutech světa dětské fantazie.

Dvacet let dětské radosti

První němý pilotní díl populárního seriálu byl natočen již v roce 1966 s německým názvem Das erste Abenteuer (První dobrodružství). Vyroben byl v československo-německé koprodukci a scénář napsal Ota Hofman, později společně s režisérem Jindřichem Polákem. Autorem hudby byl klavírista, herec a hudební skladatel Jaromír Vomáčka, druhý manžel nestárnoucí zpěvačky Yvetty Simonové. Celkem vzniklo třicet tři epizod ve třech řadách. Díly první série, natočené počátkem sedmdesátých let, byly třicetiminutové a dějově na sebe nenavazovaly. A protože si v nich zahráli mimo jiné i Jan Werich a Pavel Landovský, reprízy se v období normalizace nedočkaly z politických důvodů. Druhá řada z roku 1975 a třetí, o tři roky ‘mladší‘, už měly výraznější dějovou osu. Dva celovečerní filmy Poplach v oblacích a Od zítřka nečaruji vznikly v roce 1979 sestříháním  třetí série. Jako poslední byl natočen celovečerní snímek Pan Tau, který měl premiéru v roce 1989. Možná to ale přece jenom nebyl konec. Loni v květnu totiž německá společnost Caligari oznámila, pře plánuje natáčení dalších 52 dílů a dvou celovečerních filmů. Nově obsazený seriál by se měl na obrazovkách objevit v roce 2020 a možná se bude na jeho zrodu podílet i Česká televize.

Jako legendární mim Jean Gaspard Deburau v hudební komedii Václava Kršky z roku 1965 Polka jede do světa

Jako legendární mim Jean Gaspard Deburau v hudební komedii Václava Kršky z roku 1965 Polka jede do světa

Pan Tau, nebo Šimánek?

Jeho téměř nehlučné, velmi úsporné a výrazově konkrétní herectví, založené více na pantomimice než na hlasu, zavinilo, že si ho z mnoha projektů vůbec nepamatujeme. Přitom jich natočil téměř sto deset, ať již filmů či televizních inscenací, a nechyběl ani v takových ‘trhácích‘, jako Svatby pana Voka, Tři chlapi v chalupě, Poslední růže od Casanovy či legendární Tři oříšky pro Popelku. Bravurně zvládal všechny žánry, od dramatu přes kriminálky a pohádky až po bláznivé komedie. Nemohl chybět ani v seriálech, kterých si připsal do filmografie téměř dvě desítky, o zábavných televizních pořadech ani nemluvě. Byl jedinečný a důstojně se zařadil k takzvaným gentlemanům stříbrného plátna Oldřichu Novému či Svatopluku Benešovi. V sedmdesátých letech začal svoji milovanou pantomimu učit i na hudebně-dramatickém oddělení Státní konzervatoře v Praze, kde během sedmnácti let prošla jeho rukama řada budoucích hereckých es.

Soukromá dramata

Poprvé se oženil již ve čtyřicátých letech s Hermínou Jarešovou, s níž se seznámil během svého působení ve Zlíně, tehdejším Gotttwaldově. Měli spolu dceru Alexandru, která ale v pouhých šestnácti letech otěhotněla. S otcem se kvůli tomu tak vážně nepohodla, že se na nějakou dobu přestali úplně stýkat, a Otto to prý velmi těžce nesl. A aby nebylo trápení málo, vzápětí onemocněla jeho žena rakovinou a boj se zákeřnou nemocí prohrála. Útěchu prý tenkrát nacházel herec v těžkých chvílích právě v práci. A později i v blízkosti kostýmní výtvarnice Ludmily Muchové-Kovářové. O dvaadvacet let mladší milující přítelkyně se stala v roce 1972 jeho druhou manželkou a Otto zůstal po jejím boku až do konce života.

V jedné ze svých posledních rolí – jako Adámek s Ladislavem Frejem starším v televizní kriminálce Zdeňka Kubečka Trezor

V jedné ze svých posledních rolí – jako Adámek s Ladislavem Frejem starším v televizní kriminálce Zdeňka Kubečka Trezor

Na sebe vůbec nemyslel

Na své zdraví nemyslel ani trošku a druhou manželku tím velmi trápil. „Přede mnou předstíral, že nekouří, protože jsem se to snažila hlídat. No ale pak jsem zjistila, že chodí tajně kouřit k sousedům. A nakonec ho dostala rakovina,“ prozradila později paní Ludmila v jednom z rozhovorů. Veškeré potíže Otto přecházel, k lékaři zašel, teprve když opravdu šlo do tuhého. Stejné to bylo i s jeho poslední nemocí. Když se konečně rozhoupal, musel rovnou na operaci. Lékaři mu nedávali téměř žádnou šanci a Ludmila jakoby od něj převzala hereckou profesi. Tvářila se, že vlastně o nic nejde, i když jenom s vypětím sil. Pak ale svitla naděje. Týden před Šimánkovou smrtí se ozval jeho velký ctitel z Německa, že mu zařídil perfektní ošetření a operaci. „Říkal, že ho tam z toho určitě dostanou a že si pro něj jede z Mnichova do Prahy. Měla jsem jen zařídit u lékařů, aby ho převezli, že ho zachrání,“ prozradila v dokumentu České televize Příběhy slavných. Jenže v den, kdy šla převoz zařídit, upadl Otto Šimánek do kómatu a po dalších sedmi dnech zemřel. Mlčenlivý Pan Tau navždy odešel 8. května 1992, bylo mu pouhých šedesát sedmlet. Přitom stačilo přijít o den dřív, a možná mohl dál žít.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace