Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Neobvyklá RECENZE: Jak jsme navštívili Matějskou pouť

26.03.2018
Neobvyklá RECENZE: Jak jsme navštívili Matějskou pouť

Foto: matejskapout.cz

Popisek: Matějská pouť a tamní Booster

Matějská pouť je pražským synonymem. Rok od roku se zvyšuje počet jejich návštěvníků a nedá se říct, že by měla špatnou pověst. Také proto se redakce KrajskýchListů.cz rozhodla, že ji navštíví. Chtěli jsme vidět, jak to vypadá, když člověk nejde na takzvanou akreditaci (jakože zdarma), ale zapadne do davu. Vybrali jsme si neděli, kdy se dalo čekat mnoho lidí, všeobecný povyk. Zajímali nás nejen atrakce, ale také chování, doba na atrakcích a vlastně i celkový dojem.

Od něj bychom měli začít. Jelikož každý, kdo někdy nějakou tu pouť navštívil, ví, jak to probíhá. Pošlete děti na atrakce, řekněme, že hovoříme o autíčkách. Na okraji "závodní dráhy" stojí majitel nebo provozovatel, má v ruce mobil či stopky a po uplynutí jedné, dvou minut atrakci vypne. Děti jsou smutné a chtějí znovu. Tak to vypadalo loni v Jesenici, v Průhonicích, ale i na dalších místech, kde jsme v uplynulých dvanácti měsících byli. Matějská pouť je v tomto zcela jiná. Až by se dalo říct, že ojedinělá.

Začněme postupně. Už samotný parking proběhl zcela bez problémů. Ačkoli bylo hlavní parkoviště obsazené, během chvíle jsme se ocitli u spodní brány. Žádný problém, zaparkovali jsme auto vedle dalších dvaceti a vydali se dovnitř. Lidí bylo hodně, ale stresem se to nazvat nedá. Mezi stánky procházel Václav Kočka, hlavní provozovatel Matějské. Jméno, které asi nebude třeba představovat. Co nás zarazilo, byl jeho přístup. Opravdu se vždycky zastavil, prohodil pár slov, kouknul, zdali není něco potřeba a zase odešel. Tomu se říká stará škola. Václav Kočka tam prostě patří. To bylo vlastně první, co jsme zaznamenali. Staršího pána ve svetru GANT, elegantně se procházejícího mezi davy lidí.

Když už jsme u jednotlivých stánků nebo atrakcí, musíme k našemu velkému překvapení uznat, že šlo o samé příjemné lidi. Ani v jednom případě nebyl nikdo naštvaný či nevrlý. A co víc, i když se dětem nepodařilo něco překonat, dostaly svou odměnu. Tu v našem případě korunoval snad půlmetrový míč. Vlastně byl zdarma. Další palec nahoru.

Potom bychom měli zmínit pořádek a jídlo. Ale popořádku. Rodina Kočkova má pod svými křídly také úklidovou firmu Prostor. I proto nás nepřekvapilo, že pořádek byl de facto všude. Marně bychom hledali kupu odpadků, marně bychom hledali přeplněné koše. Taky v tomto případě nás Matějská mile překvapila. Dále je tu jídlo. To bylo rovněž bez chyb. Žádné předražené párky v rohlíku a langoše, jak je tomu ostatně zvykem v ZOO nebo v zimní sezóně například v Krkonoších. Všeho bylo habaděj, na porcích se nešetří. I v tomto případě bylo patrné, že to ty lidí baví.

Pak přišla na řadu spousta atrakcí. Od skákacího hradu, přes strašidelný zámek, houpačky. U těch bychom se chtěli zastavit a navázat na to počáteční tvrzení o mobilech a stopkách. Na Matějské si na vteřiny nehrají, a to přes skutečnost, že ročně tuto slavnost navštíví snad tři čtvrtě milionu lidí ze všech koutů republiky. Děti se houpaly, houpal je provozovatel atrakce, a bylo mu úplně jedno, jak dlouho to trvá. Zase musíme zopakovat, že jsme se nesetkali s ničím, co by se dalo vytknout. A totéž se dělo u skákacího hradu nebo u autíček: nejklasičtější zábavy dětí i dospělých.

KrajskéListy.cz měly před nějakým časem možnost hodnotit výzkum, který se zaměřil na znalost a oblibu pražských památek a významných míst. Není divu, že se právě Matějská ocitla téměř na vrcholu. Jak už jsme několikrát řekli: Matějská pouť je pražským synonymem.

Musíme tedy pochválit nejen organizátora Václava Kočku s rodinou, ale taky všechny ostatní, kdo se na pouti podílí. V neděli, kdy byl abnormální zájem i přes mírnou zimu (kolem tří stupňů nad nulou), se všechno odehrálo zcela bez chyb. Od parkování, které bývá v Praze děsivé, přes občerstvení, pořádek, až po to klíčové: zábavu pro děti, vystřelené růže nebo balónky na cestu.

Sečteno a podtrženo: nelze než doporučit.

Trocha historie:

Matějská pouť je tradičně pořádaná v areálu pražského výstaviště v Bubenči. V dnešní době je tradiční jarní provozování zábavního parku na Výstavišti v Praze-Bubenči u hranice Holešovic. Navazuje na tradici výročních poutních slavností u kostela svatého Matěje v Dejvicích. Od druhé poloviny šedesátých let 20. století je vůdčí postavou organizování Matějské pouti Václav Kočka starší. Do jeho působnosti patří gastronomie, sportovní aktivity, kultura, stánkový prodej a občerstvení. Historicky nejznámější zdejší atrakcí je zřejmě horská dráha Cyklon – podle některých informací pocházející z roku 1973, celková výstupní výška 13 metrů, délka dráhy 440 metrů a doba jízdy 2 minuty. Mnohé z desítek dalších atrakcí (zejména z Holandska) ji však podle tvrzení Wikipedie předčí – pro vyznavače adrenalinových atrakcí je tu například centrifuga Booster, která je vysoká 60 metrů a je největší v Evropě či Katapult Bungee. Návštěvníci se mohou též svézt na vodní atrakci či na „myší“ horské dráze Super Mouse. Mezi další atrakce patří strašidelné zámky a domy smíchu, motion simulátory, střelnice, kolotoče, řetízkové kolotoče, houpačky, skákací hrady, houpací lodě, autodromy, zvonkové dráhy, lochnesky a samozřejmě stánky s laskominami a občerstvením.

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace