Radostné Česko s EET? Daňové poplatníky stojí kontroverzní experiment desítky milionů korun
15.03.2018
Foto: Facebook
Popisek: EET, ilustrační foto
Server Podnikatel.cz nedávno zjistil, že Generální finanční zpráva zaplatila za reklamu v Právu a Hospodářských novinách, jejímž obsahem bylo připomenutí, že zákon o elektronické evidenci tržeb funguje již celý rok. Mnohem větší jsou ale další náklady, související s EET, především na úpravu účtenkové loterie. Ty z výběru daní ročně odčerpávají desítky milionů korun.
Když se loni rozjížděla reklamní kampaň k elektronické evidenci tržeb, vláda atakovala veřejnost reklamními klipy: „Víte, co znamená 18 miliard? To jsou třeba platy zdravotníků a vybavení 18 nemocnic, nebo za to může být 140 škol a školek, nebo 280 kilometrů modernizovaných železnic, nebo pětistovka měsíčně navíc důchodcům nebo 900 dětských hřišť, nebo 2700 špičkových hasičských aut, nebo 4 500 měsíčně navíc pro učitele.“ Jenže 18 miliard je v nedohlednu a školky a hřiště taky. Zato náklady, související s EET a především účtenkovou loterií, stále rostou.
Loterie za desítky milionů ročně
Generální finanční ředitelství například koncem ledna uzavřelo dodatek se společností IBM, která systém EET připravila, aby upravila aplikaci na ověřování účtenky veřejností na Daňovém portálu a směrem k účtenkové loterii. Od března se totiž na účtenkách již nemusí uvádět daňové identifikační číslo. Za úpravy systému úřad zaplatil více než jeden a půl milionu korun. Ministerstvo financí navíc doplatí provozovateli loterie, společnosti Diebold Nixdorf, přes půl milionu korun za několik novinek, které by měly usnadnit registraci účtenek. Server Podnikatel.cz také spočítal, že roční náklady na provoz účtenkové loterie tak mohou dosáhnout kolem 86 milionů korun, přičemž 65 milionů činí náklady na samotné výhry.
Po něm potopa!
Zatímco ministerstvo financí neustále tvrdí, jak je EET i účtenkovka úspěšná, jejich kritici hovoří o opaku. Tak například strana Radostné Česko bez EET na svém Facebooku uvádí, že EET vůbec nefunguje. „Pouze obtěžuje a v důsledku ekonomice škodí. I v únoru 2018 bylo inkaso DPH nižší než ve stejném měsíci loňského roku (před 2. vlnou EET). Aby měl Babiš peníze na podkuřování voličům (důchodci, státní zaměstnanci), musí začít tunelovat fondy, zadlužovat budoucí generace a méně investovat do infrastruktury. Vše dělá bez důvěry. Po něm potopa.“
Také reálná data, čerpající přímo z údajů Generálního finančního ředitelství, potvrdila, že u oborů, podléhající EET, je nárůst příjmů z DPH třikrát nižší než u oborů, které evidenci nepodléhají. Fatální dopad na EET má nedávný verdikt Ústavního soudu, který zrušil zavedení třetí a čtvrté vlny EET. Zákon se má proto dočkat zásadních změn, které jistě přinesou další nemalé výdaje. Ty postihnou i malé, již tak zdecimované živnostníky.
Jenom propaganda?
Tvrzení ministerstva financí, že narovnal podnikatelské prostředí, je pouhou propagandou. Ve skutečnosti totiž bylo podnikatelské prostředí u nás zavedením EET celoplošně pokřiveno. Na část podnikatelů se totiž vztahuje, zatímco na většinu vůbec ne. Členové Asociace hotelů a restaurací jsou dokonce přesvědčeni, že jde o zjevnou diskriminaci. „V torzu, které z původního záměru zbyde, bude povinnost EET platit pouze pro obchody a restaurace. Zákon tedy již nebude narovnávat postavení na trhu, ale naopak diskriminovat část podnikatelů,“ stěžuje si prezident Asociace Václav Stárek a je přesvědčen, že za této situace by bylo lepší zákon o EET zcela zrušit.
Vložil: Adéla Hofmanová