Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Tak rád bych řval chválu na dalšího Spalovače mrtvol... Lev se uprdl politickou angažovaností a nudou. Komentář Štěpána Chába

komentář 12.03.2018
Tak rád bych řval chválu na dalšího Spalovače mrtvol... Lev se uprdl politickou angažovaností a nudou.  Komentář Štěpána Chába

Autor: ČFTA / Tomáš Martinek

Popisek: Jan Svěrák, vždy připraven bránit pravdu... i za cenu jejího popření

Na Českých lvech to páchlo politickou angažovaností a jedním šikem. A politickou angažovanost Češi tak nějak pudově odmítají. Snad jsme si ji užili v minulém režimu až až. Tragické na celých Lvech bylo - nešlo o ocenění filmů, šlo o trapnou sebestřednost filmařů a jejich předhánění se v tom, kdo víc a hlasitěji zuráží ty dole, tu lůzu.

Na Českých lvech jsme se dočkali místo slov díků maminkám a týmům a kameramanům a bůh ví komu ještě prosté agitace. Nevolte Zemana, Zeman je zlo, Zeman není náš prezident. Chraňme Českou televizi, chraňme její nezávislost. Chraňme, dalo se slyšet, našeho chlebodárce, který se finančně spolupodílí na většině naší tvorby. Nejhorší je, že hnůj z Českých lvů co nevidět vykydne i do ulic Prahy, kde se bude demonstrovat a pronášet projevy hodné zapálených soudruhů z padsátých let.

Je ČT nezávislá?

Milošem Zemanem při inauguračním projevu zmíněná skutečnost, že Česká televize je a byla přikloněna názorově ke Kalouskově straně TOP 09 jsou empirická čísla vycházející z analýzy Centra pro mediální studia Univerzity Karlovy. Proti číslům se špatně argumentuje, když jsou tak doslovná. Takže místo toho, aby se filmaři na Českých lvech stavěli za Českou televizi, měli se postavit, když už tedy měli potřebu, za pravdu. Ale nepostavili. Proč? Protože Česká televize konvenovala jejich názoru. I oni by stranili z větší části Kalouskovi a jeho partaji.

A čemu tím filmaři pomohli? Tak možná vlastní sociální bublině, kde se večer po skončení ceremoniálu jistě všichni agitátoři neskromně poplácávali po zádech a gratulovali si k výkonu, lemujíc své gratulace pohrdlivými slovy na adresu lůzy. Že by pomohli České televizi? Ani vzdáleně. Lidé, ti z „lůzy“, se jen utvrdili v tom, že ti „lepší lidé“ už zase jdou proti nim a že jako argument vyvolali z lahve místo džina Českou televizi. Česká televize tak jistě u mnohých poklesla o další stupínek níž a důvěra se o ten kousek přelila k internetovým médiím. Ne že bych v tom viděl byť jen i malý problém. Naopak, vznikne tak na ČT tlak, aby svůj politický program vyvážila a byla skutečně nestranná. Ale jistě marně, to by musela vyházet většinu svých moderátorských a reportérských „hvězd“.

Pro koho filmaři točí?

Za čistě umělecký (slovo umělecký v tomto případě neznamená nutně kvalitní) počin se dá označit snad jen film Křižáček, kterého vidělo jen něco přes tisíc diváků. To věru není mnoho. Další filmy byly komerční, byly natočené pro lůzu", aby lůza" vydělala svou návštěvností kin na další film, nebo spíše na šermování u producentů čísly návštěvnosti. Přičemž mluvit o kvalitě se nedá. Nejvíce oceňovaný snímek Bába z ledu je průměrný až nudný. Taková milá nicneříkající rodinná povídačka na nedělní odpoledne, na kterou divák do týdne zapomene. Akademici, kteří každoročně rozdávají ocenění, si musí po večerech trhat vlasy. Vždyť v té naší kinematografii není venkoncem co ocenit. Jen znouzectnost, která má udržet filmařský průmysl při životě.

Po revoluci vymizel český rukopis ve filmu. Filmaři se začali přiklánět k americkému pojetí bezstarostnosti, vtipu a dokonale jim to nevycházelo a nevychází doposud. V evropském filmovém umění tak vyčníváme jen průměrností, snad až podprůměrností. Protože ať se rozhlédnete po Evropě na kteroukoliv stranu, za každý rok najdete několik desítek filmů, které jsou skutečně hodnotné a přesto divácky přitažlivé. Obzvláště Polsko se v posledních letech odrazilo ode dna a chrlí do světa jeden kvalitní film za druhým. A my? My máme prostě blbé scenáristy, blbé režiséry i herce (zevšeobecňuju, vím, neměl bych, nejsou všichni blbí, jen se nedokáží spojit v projektu, který by byl hodný skutečné pozornosti). Blbé, ale sakra angažované a politicky uvědomělé. Plácáme se od nevýrazného filmu k dalšímu nevýraznému filmu. Ale sebevědomí mají naši filmaři zbytnělé nádherně. Filmy točit neumí, zato plácat o Zemanovi a České televizi umí předpisově. A neberte to, prosím, jako hanění domácího filmového umění. Rád a s hrdostí bych řval chválu na dalšího Spalovače mrtvol, Ostře sledované vlaky nebo Obchod na korze. Ale čeští filmaři už umí opravdu jen tu politiku. A i tak je to celkem šmíra.

Klenoty Evropy?

Abych nebyl obviněn z nějaké předpojatosti, nadhodím pár kousků evropské kinematografie minulého roku, které stojí za pozornost. Nutno dodat, že všechny zmíněné lze najít ke stažení přinejmenším s českými titulky. Vychválil jsem Polsko, nadhazuji polský thriller Konvoj. Drsný, sem tam vtipný, filmařsky krásně zvládnutý a herecky nádherně odehraný snímek, který je kritikou klientelismu v řadách policistů, vězeňských strážců a ve výsledku i potentátů. Další film, z Velké Británie, Ztratili jsme Stalina, politická komedie zesměšňující mocipány točící se kolem Stalina. V okamžiku, kdy zemře Stalin, strhne se boj o jeho místo, a je to prostě... čurina.

Francouzský Happy End navážející se do zatuchlé smetánky, která si připadá tak, tak výjimečná. Kdy tohle natočí čeští filmaři? Nejspíš nikdy, protože by museli tnout do vlastních řad. Norský film Thelma, temný thriller říznutý prazvláštní romantikou. Ruský film Nemilovaní, řešení krize rodiny, rozvod, děti. Kuriózní švédská komedie Čtverec o názorově rozmlácené Evropě. Evropské filmy se točí kolem duše, točí se kolem současných problémů. České filmy jako kdyby se bály vůbec něčeho dotknout. A tak se točí jen jakési karikatury. Třebas i technicky výborně zvládnuté, ale nudné, bez koulí, bez výpovědní hodnoty a záseku do historie českého filmu, natož do historie filmu evropského. Prostě jen filmy na nedělní odpoledne. A tak, nevím jak to nazvat, je to vlastně jen taková smutná česká bublina, kde si kluci vyměňují metály za skok do dálky nebo o tyči. Doma na dvorečku skočili rekord. To jo. Ale má to pro někoho, krom těch kluků, nějaký význam? České filmy nemají vůbec ambice něco říct, něčím být.

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace