Česká tradice. Nemocní prezidenti, už od dob T. G. Masaryka. Tajnosti slavných
08.03.2018
Foto: wiki
Popisek: T. G Masaryk při čtení projevu pro rozhlas, když si pustíte projev ze záznamu, s údivem zjistíte, že měl Masaryk poměrně vysoký hlas
Tento týden bude v naší zemi vskutku prezidentský. Ve středu jsme si připomněli 168. výročí narození prvního československého prezidenta T.G. Masaryka. A dnes již podruhé složí prezidentskou přísahu Miloš Zeman. Podobně jako Masaryk, i on čelí různým zdravotním obtížím a s tím souvisejícím spekulacím. Různými nemocemi ovšem trpěla i většina československých prezidentů.
Velmi podrobnou a fundovanou analýzu věnoval zdravotnímu stavu našich prezidentů docent Miloš Vojtěchovský ve své rozsáhlé stati, nazvané „Čím stonali mocní ve 20. století“. Jako prvnímu se logicky věnuje T. G. Masarykovi. Hned v úvodu konstatuje, že o původu jeho skutečného otce se stále spekuluje. Připomínám, že Krajské listy se tomuto léta tabuizovanému tématu již několikrát věnovaly s tím, že podle řady dostupných indicií je skutečným otcem T.G.M. rakouský císař František Josef. I.
Rozené kníže
Sám docent Vojtěchovský se sice k této otázce konkrétně nevyjadřuje, ale zmiňuje básníka Otakara Březinu, který T. G. Masaryka charakterizoval následovně: „Rozené kníže, aristokrat myslí i tělem.“ Připomíná také jeho rozsáhlé vzdělání, vědomosti i skutečnost, že ovládal pět jazyků. Že by to vše zvládl syn negramotného kočího Josefa Masárika, jak stále uvádějí jeho životopisy?
Ale pak se již autor věnuje zdravotnímu stavu T.G.M. Připomíná například, že v mládí měl dva úrazy, vážnější byl následkem bodné rány po přepadení tulákem. Kolem pětadvaceti prodělal žloutenku s následnými poruchami trávení. O pět let později to byl zase břišní tyfus, který si vyžádal dlouhodobou rekonvalescenci. A v pozdějším věku onemocněl mírnou formou plicní tuberkulózy.
Pokus o atentát
Během emigrace v době první světové války čelil Masaryk dvěma pokusům o otrávení nepřátelskými agenty. Poté trpěl celoživotně chronickou nespavostí. Navzdory všem těmto potížím se jim Masaryk snažil čelit zdravou životosprávou a každodenním cvičením. Několik hodin denně také věnoval jízdě na koni. Přesto se jeho mnohaleté zdravotní i duševní útrapy na jeho kondici fatálně podepsaly. V jednasedmdesáti letech onemocněl těžkou chřipkou a tehdy se dokonce smířil s tím, že by mohl zemřít a vážně uvažoval o abdikaci. Ale na funkci prezidenta se v té době nenašel žádný vhodný nástupce, v úvahu připadal pouze Edvard Beneš, ten však ještě neměl požadovaných padesát let. Masaryk tedy náročnou prezidentskou roli plnil nadále, i když se k ostatním nemocem přidal i šedý zákal.
Záruka stability
Je obdivuhodné, že T.G. Masaryk ještě v 84 letech počtvrté kandidoval na prezidenta. Lékařský tým, který o něj pečoval, však skrýval některé jeho choroby, aby plánovanou volbu neohrozil. Byl, podobně jako řada dalších přesvědčen, že Masaryk je zárukou stability státu. Veřejnosti přesto neuniklo, že prezidentova chůze je nejistá a jeho hlas zeslábnul. Navíc oslepl na levé oko. Všechny tyto okolnosti ho donutily, aby v roce 1935 abdikoval. Přiznal tehdy, že má potíže a svoje rozhodnutí zdůvodnil: „Prezidentský úřad je těžký a odpovědný, vyžaduje proto plné síly. Vidím že na to nestačím. Proto se vzdávám. Budu se na vás ještě dívat, jak to vedete."
Těžce nemocného Masaryka pak ještě postihlo několik mozkových mrtvic, na jejichž následky nakonec v březnu 1937 zemřel. Z výsledků pitvy vyplývá, jak byl tento obdivuhodný muž vážně nemocný: trpěl arteriosklerózou, stenózou renálních arterií, starými pozánětlivými srůsty perikardu, dilatací srdce, cystami na ledvinách, kameny ve žlučníku, či atrofií pravé ruky. Jeho mozek nebyl z důvodů balzamizace pitván.
Vložil: Adéla Hofmanová