Životní kotrmelce Jana Masaryka. Ústav pro slabomyslné, ministerské křeslo a hlavně láska
07.03.2018
Foto: Bioscop
Popisek: Momentka z filmu Jan Masaryk: Masaryk se svou láskou Marciou Davenport
Životopisný film o Janu Masarykovi, který loni posbíral dvanáct Českých lvů, obsahuje řadu historických nepřesností. A bohužel se jen velmi okrajově dotýká nejvýznamnějších okamžiků života tohoto osobitého českého politika, jehož život i smrt jsou dodnes obestřeny množstvím nejasností. Jednou z nich je i jeho první manželství a vztah k americké novinářce a spisovatelce Marcii Davenportové.
Dramatická politická kariéra, i Masarykův soukromý život, by se přitom mohly stát vděčným námětem pro napínavý životopisný seriál. Složité peripetie mladšího syna prvního československého prezidenta fatálním způsobem ovlivnilo psychického onemocnění, které Jan, podobně jako jeho tři sourozenci Herbert, Alice a Olga, zdědili po své matce Charlottě. A na jeho chování se samozřejmě výrazně podepsal i fakt, že jeho otec T. G. Masaryk byl výjimečnou osobnosti. Jan již od dětství čelil závisti, ale i ponižování a výsměchu, a v době „hilsneriády“ dokonce i fyzickému násilí ze strany svých spolužáků.
Nezbedný synek
Nelze se tedy divit, že se proti otcově autoritě vymezil a začal si žít po svém. Zanedbával školu a nakonec neuspěl ani u maturity. Zásadový a přísný otec Masaryk to řešil po svém. Nezbedného syna poslal do Ameriky, aby se tam naučil žít samostatně a především bez jeho všudypřítomného stínu. Jenže tato výchovná metoda skončila fiaskem. Masaryk si nenašel pořádnou práci a žil na úkor svých amerických tet. Nakonec našel zaměstnání u otcova přítele, bohatého amerického průmyslníka Charlese Cranea. Na různých bezvýznamných pozicích zde vydržel sice celých šest let, ale jenom díky protekci. Jeho vylomeniny dosáhly takového rozměru, že byl dokonce umístěn do léčebny pro slabomyslné chlapce a dívky, kde mu byla diagnostikována schizofrenie.
Z lůzra ministrem
Tím spíše, je překvapivé, že byl po svém návratu do Prahy, v době vypuknutí první světové války, odvelen k armádě. Po válce však nastal v jeho životě zásadní zvrat. Stal se synem milovaného prezidenta a otec z něj udělal diplomata. Jan Masaryk měl pro tuto profesi nemalé nadání, ovládal jazyky, byl velmi společenský, vtipný a disponoval nebývalým šarmem. Navíc měl mimořádný řečnický talent, spatra pronášel dlouhé projevy. Legendární se staly jeho rozhlasové promluvy na stanici BBC k československým posluchačům, v době, kdy působil v exilu. Mimo jiné jim děkoval, že se vzorně starají o otcův hrob. Kdysi zatracovaný lůzr se dokonce v letech 1945 - 48 stal nejpopulárnějším ministrem vlády.
Jan Masaryk a Marcia Davenportová
Frances a Marcia
Jeho nečekaně úspěšná kariéra mu umožnila, aby se v roce 1924 oženil s dcerou Charlese Cranea Frances, matkou tří dětí, která se kvůli němu rozvedla. Manželství však šťastné nebylo, trvalo pouhých pět let a negativně jej opět ovlivnily Masarykovy psychické problémy. Podle některých životopisců hodně pil, flámoval a Frances často vyhrožoval, že zabije sebe i ji.
Skutečnou „femme fatale“ jeho života se stala až americká spisovatelka a novinářka Marcia Davenportová, s níž se světák Masaryk seznámil v roce 1941. Podle jeho přátel byla jedinou osobností, s níž si dokonale rozuměl. V době války je spojovala pomoc pro Československo a hned po válce přicestovala do Prahy.
Její první návštěva vedla právě k Masarykovi a ještě více se sblížili. Jenže v roce 1948 se politická situace v zemi začala vyostřovat, a tak Jan Marciu nabádal, aby odletěla do Londýna a počkala tam na něj. Údajně plánovali, že se vezmou a společně budou žít ve Spojených státech. Pouhé tři dny poté, co se pár rozloučil, byl Jan Masaryk nalezen mrtvý pod oknem svého bytu v Černínském paláci. Jeho nejdůvěrnější přítelkyně nikdy nezapochybovala o tom, že byl zavražděn.
Vložil: Adéla Hofmanová