Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Mánička, mlátička a sakra hloupá provokace. Komentář Anny Vančové

komentář 05.03.2018
Mánička, mlátička a sakra hloupá provokace. Komentář Anny Vančové

Foto: Facebook

Popisek: Zdeněk Ondráček má vlastní mediální značku, tak zvaný brand, stačí říci ´mlátička´ a hned každý ví, o kom je řeč

Dnes se chystá v Praze demonstrace. Ano, proti zvolení komunisty Zdeňka Ondráčka šéfem sněmovní komise pro kontrolu GIBS, Generální inspekce bezpečnostních sborů. Jednoduše řečeno Ondráček, zvaný ´mlátička´, bude kontrolovat v Poslanecké sněmovně orgán, jenž má v popisu práce kontrolu cajtů. Těch, kteří mívají, a to se netýká jen této země, neblahé tendence zneužívat své pravomoci proti občanům; a to jednoduše proto, že alespoň část z nich se na to dala v naději, že si bude moci zákonně bouchnout. Takže je třeba je držet na hodně krátkém obojku. A pan Ondráček má s tím boucháním vlastní zkušenost, viz dále.

Ve sněmovně se tato kauza táhne již dlouho, od prosince, vyplodila mnoho kontroverzí, včetně nadávek Ondráčkovi do mlátiček (po právu) a dalšímu kandidátovi, Pirátu Mikuláši Ferjenčíkovi, do mániček (též po právu; má fakt krásné dlouhé vlasy) a vyústila v hádanice, čí je to vina, že pana Ondráčka nakonec sněmovna v pátek zvolila, respektive, protože hlasování bylo tajné (a těsné), který straník nebyl přítomen. No, stalo se.

Politika je…

O mediální zkratce, metafoře, obrazu. Také ale o konkrétní reálné práci. Ideální je, pokud je toto v rovnováze. Což se nám v Česku tradičně nedaří, odezdikezdismus je místní oblíbený sport a ´vylévání s vaničkou i dítě´ jeho královská disciplína. Co se mediální zkratky týče, je Ondráček ten nejhorší možný adept na tuto funkci. Jak dále uvidíme, nikoho méně provařeného si komanči vybrat fakt nemohli. Z tohoto pohledu jde o jasnou provokaci. Lidé to tak také vzali a již se šikují na náměstích. A mne napadá, to jsou ti komunisté tak s prominutím blbí, anebo ukazují svaly? Co tímhle chtějí proboha dosáhnout? Běžný občan dosud zaregistroval z KSČM předsedu Vojtěcha, ´šampóna´ Dolejše a stranického maskota, kovanou stalinistku Martičku Semelovou. A teď tedy mlátičku Ondráčka. Mám za to, že strana má ve svých řadách ještě spoustu dalších lidí, kteří se tak neproflákli, proč hloupě provokovat s Ondráčkem? To mi hlava fakt nebere.   

K té realitě

Novinář Petr Kolář již v prosinci ke kauze ´mlátička´ poznamenal několik relevantních faktů, třeba že GIBS není Ondráčkovo první angažmá: „Strašně mě baví ta apokalypsa, která se tu strhla po zvolení mlátičky Ondráčka šéfem komise pro kontrolu GIBS. Takže si řekněme, že šéf komise má sice příplatek, ale jinak stejné pravomoci jako jakýkoli jiný člen. Tenhleten Ondráček byl v uplynulých čtyřech letech členem komise pro kontrolu BIS, což je tak nějak hustější, než GIBS, ne? Kromě toho byl i v ústavně právním výboru. Chápete, mlátička posuzovala ve sněmovně Ústavu a právo? Navíc byl předsedou podvýboru pro policii a soukromé bezpečnostní služby. Jistě, taky se mi nelíbí, že jsou takoví lidi ve sněmovně. Vlastně se mi moc nelíbí, že tam jsou komunisti (a další) obecně. Ale že by se z toho mělo dělat drama, jaké jsme zažili naposledy na olympiádě v Berlíně?“ Takže se zjevně zas tolik neděje, ale… Jsme u politiky jako metafory. A z tohoto pohledu jde o facku do tváře polistopadovému vývoji.

Zajímavý pohled přinesl před pár hodinami i Ondřej Slačálek, levicový publicista:  „Mám dojem, že Ondráček je hlavně urážkou komunistů. Tu stranu zakládal Šmeral, vystřídala se v ní většina nejlepších básníků téhle země, i její zločiny v sobě měly něco z démonické velikosti, patřili k ní velcí lidé jako Dubček, Šabata, Kriegel, ale koneckonců i Husák - a teď ji má reprezentovat takovéhle nic? Béčková mlátička s formulačními schopnostmi nula? To je přece urážlivé, to je opravdové plivnutí nejen na demonstranty z Palachova týdne, ale taky na všechny komunisty. Jestli existuje Bůh, rozhodl se zřejmě potrestat komunistickou stranu za její diktaturu slovy klasika - jednou jako tragédie, podruhé jako fraška. Za každý rok diktatury jeden rok upadlé parodické komedie s neschopnými herci. Tato hypotéza by ale byla nadějná - už jen nějakých jedenáct let!“

Co Ondráčkovi nevyčítám

Jeho tatínka. I když je to tedy vypečený týpek: „Vysoký předlistopadový komunista Jaroslav Ondráček se v dokumentu z cyklu Příběhy 20. století vyjádřil k revoluci v listopadu 1989. „Pořád slyšíme, že za nás bylo všechno špatně. Nezlobte se, ale jak říká moje žena, Prahu jsme měli oplotit pětimetrovým plotem a nechat to tam vychcípat,“ řekl bývalý horník a funkcionář KSČ. Výpověď Jaroslava Ondráčka uvádí dokument ČT a společnosti Post Bellum Straníci, ve kterém autoři přinášejí názory několika komunistů. Jaroslav Ondráček v dokumentu tvrdě hájí období komunistické totality v Československu. Například v souvislosti s vraždou Milady Horákové říká, že se vše vždycky nepovede a že jí Gottwald nemusel zabíjet, že stačilo doživotní vězení. „Ale ona se přiznala, prosím vás!“ říká v dokumentu Jaroslav Ondráček,“ napsal web Forum 24. Mám za to, že trestat děti za hříchy rodičů není košer.

A co naopak ano

Ovšem toto jablko od stromu daleko nepadlo. Zdeněk ´mlátička´ Ondráček byl před Listopadem členem nechvalně známého Pohotovostního pluku. Na sociálních sítích v této souvislosti lze dohledat  Ondráčkův rozhovor z prosince 1989, který poskytl Mladému světu jako nadstrážmistr Veřejné bezpečnosti. Ondráček v rozhovoru vzpomíná na okolnosti zásahu na Národní třídě v Praze 17. listopadu 1989, kam byl povolán jako záloha. „Z Bartolomějské jsme slyšeli, jak to na Národní třídě vře. Asi po dvaceti minutách jsme šli posílit jinou část pořádkové jednotky, když jsme slyšeli, že je dav agresivní a že dochází k prolamování uzávěr...“ Úkolem jeho jednotky tehdy bylo vytlačovat dav za pořádkovou jednotkou, aby nebyla ohrožována zezadu. „Jednalo se o to, že nás lidi měli za gestapo, že nejsme lidský. Rozkaz je nepustit nikoho. A když je rozkaz nepustit nikoho, nepůjde tam nikdo. Starej, mladej, těhotná nebo tak. Rozkazy se mají plnit, ale když přišla těhotná ženská, příslušník ji prostě vzal a odvedl za uzávěru… V ten pátek jsem já osobně převedl asi šest nebo sedm skupinek lidí,“ řekl Ondráček a pochválil lidskost velitelů, kteří to povolili.

Na otázku, zda někdy použil obušek proti ženě, nadstrážmistr Ondráček pro Mladý svět odpověděl: „Pokud jsem ohrožen, mohu podle zákona použít obušek. Je-li dav agresivní, velí se Za použití obušků vpřed, ale vůči ženám se obušky nepoužívají. Celkem jsem jej proti ženě použil dvakrát, to když jsem byl ohrožen.“ Jak? „Ta dívka na mě plivla a dala mi facku. Podle zákona jsem obušku mohl použít. To ale nebylo sedmnáctého.“

Ostatně, podívejte se sami

 

 

Protože patřím mezi pamětníky a účastníky Palachova týdne, výročí 21. srpna v Praze i 17. listopadu, upřímně mě pobavila představa, jíž nám zde Ondráček předestírá, a totiž ty „pankáče, ozbrojené pletacími jehlicemi“. A roztomilé tvrzení, že „protiútok byl vedený z dálky.“ Plus ty boxery a navařené nevím jaké zbraně – to je absolutní nesmysl, nikdo ozbrojený nebyl, což je dobře vidět na všech videích z té doby.

Spisovatelka Alena Ježková k těmto video záběrům podotkla:  „Tohle je hlavně pro mé mladší přátele. Záběry z pražských demonstrací z roku 1988 a 1989. V placatých čepicích je Veřejná bezpečnost čili tehdejší policie, v civilu příslušníci StB - tajné policie a v bílých helmách členové Pohotovostního pluku, mezi které patřil i pan Ondráček zvolený včera parlamentem, aby dohlížel na bezpečnostní složky našeho státu. Dnes někteří říkají, že být v Pohotovostním pluku byla taky "práce" a že to "nešlo jinak", že doba "byla taková". Není to pravda. Člověk si i tehdy mohl dobrovolně vybrat, zda bude bez rozpaků mlátit a kopat své bezbranné spoluobčany, děti, ženy a staré lidi. Pan Ondráček si to vybral a nikdy se za svou minulost neomluvil.“

K té (ne)omluvě:  „Byl jsem jedním z několika stovek policistů, kteří v tom období zasahovali. Pokud bych měl něco po tolika letech učinit, nebylo by to stejně bráno veřejně. Nikdy jsem neporušil zákony této země,“ sdělil Ondráček na dotaz novinářů, zda by se neměl omluvit. Sečteno, podtrženo, k hysterii není důvod. K pořádnému nasrání ano.

 

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace