Básník ať chcípne, soudruhovi druhou večeři. Komentář Štěpána Chába
komentář
19.02.2018
Foto: Jan Drbal
Popisek: Pavel Zajíček v roce 2014, kdy jej ještě problémy neničily takovou silou
Pavel Zajíček na tom není dobře. Člen českého undergroundu, básník, muzikant, zakladatel legendární skupiny DG-307, blízký spolupracovník a přítel Mejly Hlavsy. Pavel Zajíček je po mrtvici, k pohybu potřebuje specializovaný invalidní vozík, potřebuje se denně najíst, někde bydlet, žít, dokud jej smrt nesemele.
Pavel Zajíček musel za bolševismu do nucené emigrace. Soudruzi jej vyštípali. Pro jeho svobodymyslnost, jeho způsob života. Psal básně, dělal hudbu, soudruzi chtěli, aby vypisoval docházku v práci, aby dělal ve fabrice. Chtěli, aby se zařadil a držel hubu. Z umění se na důchodový základ poskládat nedá. Obzvláště, jel-li člověk za komunismu na vlně absurdit a nebudovatelské činnosti.
Estébák nebo řidič tramvaje, je to jedno, neděláme rozdíly
Soudruh estébák do práce chodil. A rád. Jemu se každá minuta jeho podvratné činnosti počítá do důchodového základu. Pálil cigárem odchycené živly? I to mu ČSSZ započítá do jeho každoměsíční apanáže. Sledoval lidi, kteří mysleli a trestal je? I za to dostane na druhou večeři od státu. Pracoval. Nezáleží jak a na čem. Hlavně že makal, že měl co ukázat ČSSZ. Odpracované roky, nárok na důchod, nárok na odměnu za svou práci pro stát.
Soudruh estébák a Pavel Zajíček
Takže tu máme fascinující příklad nedomyšlenosti. Soudruh estébák se v klidu hrabe v záhonku, jelikož už má své roky a nárok na odpočinek. Pavel Zajíček nemá nárok na důchod, protože nepálil cigárem lidi, a tak mu nedáme nic. Ať si třeba chcípne, vždyť nebudoval stát, nebudoval svou angažovanou prací socialistickou republiku a mír na světě. Ne že by Pavel Zajíček nepracoval. Psal básně, myslel, vytvářel hudbu, jedinečnou, krásnou, neopakovatelnou. Ve svobodné společnosti by si Pavel Zajíček na důchod nadělal. V totalitní době nemohl. Když se řekne český underground, dodá se Mejla Hlavsa, Pavel Zajíček, Filip Topol. Jejich jedinečnost tvořila dějiny české hudby, české poezie, českého odporu proti nesvobodě. A to je sakra práce, daleko těžší a namáhavější, než projít denně kolem píchaček.
Ale stát macešsky mlčí a nechá přátelé Pavla Zajíčka, aby mu s jazykem na vestě zajišťovali alespoň to základní k přežití. Stát neuzná, že Pavel Zajíček byl neopakovatelnou a nezbytnou součástí českých dějin a že dějiny se nemusí dělat každodenním chozením kolem píchaček. Neuzná, že tvrdá perzekuce Pavla Zajíčka může za to, že nebyl součástí "výrobního procesu". Neuzná, že hodnota Zajíčkovy práce je právě v tom, do jaké míry ji soudruzi nenáviděli a trestali. On neměl možnost nadělat si na důchod, protože byl básník v dobách socialismu. Jeho poezie nechávala zaznívat touhu po svobodě, kterou soudruzi utlačovali. Svoboda, jak vznešený pojem, ale co dalo práce ji naplňovat, když jeden žil v totalitním socialistickém zřízení, kde nezřízeně řádili soudruzi estébáci.
Volám po dvojím metru
Člověk, který prokazatelně žil za komunismu v odboji, v kulturním undergroundu, který byl za svůj postoj k totalitnímu režimu tvrdě trestán, by měl mít započítaný každý den takového života do důchodového základu. Protože na tehdejší dobu nemůžeme uplatňovat pravidla doby nynější. Trestáme tak Pavla Zajíčka podruhé. Podruhé mu pálíme cigáro o ruku a trestáme ho za to, že nebudoval tu naši socialistickou republiku a mír na světě. Už zase mu vyčítáme, že nechodil denně kolem píchaček. Nechodil, do kelu, měl už tak dost práce s tím, aby přežil obklopený ostnatým drátem. Byl a je to svobodný člověk, a my mu neustále říkáme, že to je a bylo špatně. Není a nebylo.
O Pavla Zajíčka, a podobné osudy podobných lidí, se stará dlouhodobě Nadační fond Charon. Ten ovšem zcela visí na pomoci lidí, kteří pomoci chtějí. Kteří si uvědomují, že hodnota není jen v píchačkách, ale hlavně v nezdolném duchu člověka a jeho jedinečnosti. Jednou měsíčně si prostě nevyrazíte s rodinou do restaurace, ale pomůžete, protože můžete. A můžete: číslo účtu nadačního fondu Charon: 59021930/8030.
Vložil: Štěpán Cháb