Štefan Margita: Nuda v opeře? To ani náhodou. Je to konkurenční prostředí, kde bují intriky
08.02.2018
Foto: Facebook / Patrik Ratajský
Popisek: Štefan Margita měl v lednu v pražském Národním divadle dvě premiéry opery Benjamina Brittena Billy Budd. „V březnu pak budu účinkovat v 6 představeních nové produkci Janáčkovy opery Z mrtvého domu v londýnské Královské opeře v Covent Garden, v květnu a červnu budu v San Franciscu a říjen a polovinu listopadu strávím v Bruselu. Nezapomenu pochopitelně ale ani na Vás a Vy se v dubnu tohoto roku můžete těšit na mé recitály v Havlíčkově Brodě (04.04.), ve Znojmě (05.04.), v Čáslavi (10.04.), v Milevsku (20.04.) a v Přerově (21.04.). Už teď se na Vás těším! Váš Štefan,“ připsal k této aktuální fotce v ND
Myslíte si snad, že je opera nudné místo? Rozhovor v MF Dnes s operním pěvcem Štefanem Margitou vás vyvede z omylu, prozradil, že jednou měl zpívat třeba v bazénu, nebo nahý! A připustil také, že za pár let s kariérou skončí…
Štefan Margita má za sebou plodnou a velmi úspěšnou kariéru, v rozhovoru vypráví, proč se musel rozloučit s klasickým italským repertoárem: „Když jsem před lety začal spolupracovat se svou nynější švýcarskou agenturou, její zástupce mi jasně řekl: „Musíš si uvědomit, že na italský repertoár je tisíc dalších zpěváků, kteří pro něj mají barvu hlasu a umějí ho zazpívat líp než ty. Velké scény tě angažovat nebudou.“ Nezastírám, že to pro mne byl šok. Zpětně vím, že tehdy nastal rozhodující moment mé kariéry. Člověk buď poslechne, nebo ne. Kdybych neposlechnul, tak už dnes nezpívám,“ hodnotí dnes Štefan Margita.
Tvrdý boj v Metropolitní
Operní prostředí je nesmírně konkurenční, a tak právě zde bují pomluvy a intriky. Proti těm se Štefan Margita úspěšně obrnil: „Ze začátku mne to štvalo, snažil jsem se s tím bojovat, ale pak jsem pochopil, že nemá smysl zabývat se problémy někoho jiného. Prostě nejlepší je nestarat se a zasmát se. Když jsem kdysi ještě jako úplný začátečník nastupoval do divadla v Košicích, tak mi jedna kolegyně poradila: „Pokud se hodláš v opeře urážet, tak ji nemůžeš dělat. Doma si rozbíjej věci a breč, ale v divadle nic nedávej najevo.“ Pomluvy ale bují hlavně ve stálých ansámblech, kdežto dnes se ve světě pracuje tak, že zpěváci jsou angažováni na jednu produkci, jsou spolu šest týdnů a zase se rozejdou,“ prohlásil Štefan Margita v MF Dnes. Tvrdý boj se prý vede i ve věhlasné Metropolitní opeře, kde Margita vystupoval: „V pozadí se ve skutečnosti vede tvrdý boj. Je pravda, že management v Metropolitní opeře vytváří zpěvákům dobrou atmosféru, pozve vás na kávu, zeptá se přes vaši agenturu, zda jste spokojen. Ale pokud nenaplníte očekávání, rychle skončíte.“
Během představení jezdil i na segwayi
Operu se dnes snaží celá řada režisérů inscenovat zcela nově, ne vždy je tato invence ale zkousnutelná: „Na jevišti jsem už dělal hodně zvláštních věcí. Třeba jako Loge jsem celé představení jezdil na segwayi. To tolik nevadilo. Horší bylo, když jsem jednou v Paříži zpíval v opeře Král Roger od polského skladatele Karola Szymanowského a režisér Krzysztof Warlikowski po nás chtěl, abychom plavali v bazénu na jevišti. Tomu jsme se nakonec ubránili, takže místo nás byli ve vodě náhradníci. Všech devět představení publikum vybučelo. Zajímavé bylo, že režisér se na každé z nich přišel klanět a z hněvivých reakcí diváků byl očividně šťastný,“ prozradil Štefan Margita v MF Dnes.
Na pódiu s motorovkou
Někdy se prý na pódiu dokonce až bojí: „To byla Její pastorkyňa v Houstonu. Režisér David Alden na zkoušku přinesl motorovou pilu. Já se ptal, co s ní, a on, že Laca má přece Jenůfu ze žárlivosti říznout nožem do tváře a my že to uděláme motorovou pilou. Vzal jsem ji, ale ona byla skutečně zapnutá, rozběhla se na plné obrátky, takže jsem se vyděsil a volal jsem, že to přece nejde. Ale režisér trval na svém, tak jsem tedy poslechl, ale téhle scény jsem se vždycky strašně bál. Co kdybych pěvkyni uříznul hlavu…“ Jak je vidět, snaha šokovat je dnes v opeře všudy přítomná: „V Mnichově jsem jednou viděl představení Dvořákovy Rusalky, v níž byl Vodník pojat jako zvrhlík Josef Fritzl, který Rusalku věznil ve sklepě. Publikum nahlas protestovalo, a když to intendant viděl, hned přidal několik dalších představení. O všechna byl zájem,“ vypráví Štefan Margita v MF Dnes.
Kde jinde se rozloučit než v Metropolitní?
Šedesátku oslavil Štefan Margita už před rokem. U tenoristů přitom není zrovna obvyklé, aby se věnovali profesionální kariéře takto dlouho. Zpěvák připouští, že za pár let už zpívat v opeře nebude: „Uvidíme, co ukáže čas, ale kolem pětašedesátky už člověk nemůže brát role. Jasno mám v jedné věci: Nechci, aby mne lidi na jevišti litovali, nehodlám žít jen z pocty. Vím, že jsou kolegové, kteří nemohou bez divadla prostě být a jsou ochotni zpívat i vyloženě epizodní role, ale po tom já netoužím. Zatím poslední role, na kterou mám smlouvu, je Tichon v Kátě Kabanové v New Yorku. Mými kolegy budou mimo jiné slavná finská sopranistka Karita Mattila a mladý český tenorista Pavel Černoch. Možná bude právě tahle inscenace příležitost k ukončení kariéry. Ostatně kde jinde se rozloučit než v Metropolitní opeře?“
Štefan Margita v roce 1986 zvítězil na Pražském jaru a získal angažmá v Národním. Tehdy se jeho kariéra rozběhla na plné obrátky. Dnes zpívá na těch nejznámějších místech, v La Scale, Covent Garden, či v Metropolitní opeře. Dvacet let je volný jako pták, není svázán jedním divadlem, ale působí jako svobodný umělec. Nechává se zastupovat švýcarskou agenturou a specializuje se na díla Leoše Janáčka a Richarda Wagnera. Loni získal od prezidenta Zemana medaili Za zásluhy. Se zpěvačkou Hanou Zagorovou je ženatý od roku 1992.
Vložil: Michaela Špačková