Sledovali mě, ničili mi práci, zatýkali mě; je to tam peklo. Slavný český reportér o zemi, s níž tak chceme kamarádit
05.02.2018
Foto: National Geographic
Popisek: Malebná a přitom děsivá Čína
V Číně je echt komunismus. Sledování, odposlouchávání, zatýkání a vyhrožování. Všechno jede podle politiky jedné strany. A i přes masivní celosvětovou propagandu, kde se Čína vykresluje jako pokrokový, bohatý a svobodný stát, je to všechno úplně jinak. Práva tam neplatí, pravda se ztrácí i s lidmi a vyvlastňování je na denním pořádku. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl dlouholetý zahraniční zpravodaj ČT a CNN Tomáš Etzler.
Tomáš Etzler byl od roku 2006 do roku 2014 zahraničním redaktorem České televize v Číně. A i přesto, že prošel jako válečný zpravodaj Afghánistánem, Irákem nebo Pákistánem, je jeho zkušenost z Číny nejhorší. Proč? „Aparátčíci nevyhrožují jen nám, ale i našim čínským kolegům, volají jejich rodičům. Těch se ptají: víte, co dělá vaše dcera? Že zrazuje Komunistickou stranu Číny? Je to peklo,“ řekl Etzler pro Hospodářské noviny.
Číňané sledují každý krok
Každý stát má své zájmy a ty si také hájí. Ale Čína se snaží zasahovat do všeho, co reportér odvysílá. „Hlídají to stoprocentně. Čína byla nejtěžší země, ve které jsem kdy pracoval, a to jsem strávil přes tři roky ve válečných zónách v Iráku a Afghánistánu, působil jsem na Haiti i na okupovaných palestinských územích v Izraeli. Je tomu tak z řady důvodů. Za prvé, pořád vás sledují a snaží se vám vaši práci hatit. Odposlouchávají vám telefony. Tohle nám sice kolegové říkali předem, ale naplno mi to došlo, až když nás tam vyslýchali a ptali se na věci, o kterých jinak vědět nemohli,“ prozradil pro HN Etzler a dodává: „Jedna italská novinářka tamní situaci připodobnila ke každodennímu vstupu do válečné zóny. Jen vyjdete ráno z bytu, jste v ní. Podle mě to odpovídá.
Tomáš Etzler v roce 2014
„V roce 2011 začaly na Blízkém východě jasmínové revoluce, které měly odezvu i v Číně. Po nich totálně přitvrdili vůči zahraničním médiím, ale těm místním taky. Novinářská práce, jak ji známe, je za současného prezidenta prakticky nemožná, problém je udělat i cestopisný dokument. Najít respondenty na rozhovor je neuvěřitelný úkol, všichni se bojí,“ popsal Etzler tvrdý přístup k novinařině v Číně.
„Krásný“ příklad s rajčaty
Aby Tomáš Etzler přístup čísnké vlády k zahraničním „slídilům“, popsal Etzler případ zvyšující se inflace v Číně. V té době stoupla výrazně cena rajčat. Tomáš Etzler se se svým týmem rozhodl zajet za Peking, kde byly skleníky. Tamní manažerka byla sdílná, vyprávěla, že skutečně vydělává víc a uváděla důvody, když tu jí zazvonil telefon. Po telefonátu manažerka zcela obrátila. Začala televizní tým velmi energicky a nepřátelsky vykazovat z pozemku. Tomáš Etzler si zaběhl udělat ještě panoramatické snímky. Na svahu spatřil tři policejní auta.
„Policisté vtrhli do našeho auta a kolegyni, Američance tchajwanského původu, která nám tlumočila, začali nadávat do kurev, její matce do prostitutek, protože pracuje pro zahraniční média. Mysleli si, že je Číňanka. Já tomu nejdřív nerozuměl, ale pochopil jsem, co se děje, když se roztřásla a rozbrečela. Chvíli byla tak otřesená, že se mnou nedokázala mluvit.“ Tomáš Etzler ihned volal na ministerstvo zahraničních věcí s informací, že je ilegálně zadržují. Výslech na místě pak trval přes čtyři hodiny. Vše si Etzler nahrával tajně na telefon, protože, jak prozradil Hospodářským novinám, čínští vyšetřovatelé si s výpověďmi dělají, co je napadne.
Miliardy dolarů do propagandy
V rozhovoru Hospodářským novinám Etzler řekl, že čínská vláda vráží do mezinárodní propagandy miliardy dolarů. Lidé prostě musí šířit dobrou pověst o Číně. Je běžné naladit čínskou CCTV všude po světě, přičemž CCTV je čínská televize vysílající v angličtině zkreslené zprávy o dění v Číně. Ředitel CCTV prý, jak potvrdil Tomáš Etzler, svým zaměstnancům na rovinu řekl, že nejsou novináři, ale dělníci propagandy.
Všemocná a všehoschopná strana
Novinářský disent v Číně neexistuje, prozradil Tomáš Etzler Hospodářským novinám. Nic organizovaného. Jen pár jedinců se svými blogy. Ovšem čínská vláda nasazuje neuvěřitelné množství lidí, aby podobné aktivity hledala a mazala. Tomáš Etzler přidal i informace o Rusku, kde s podobnou digitální honbou na jiné názory přišli také, jen pozdě a v menší míře, takže v Rusku je rozbujelý politický disent.
A cenzura Internetu v Číně? S tou má Tomáš Etzler bohaté zkušenosti: „Čína několik posledních let vytváří gigantický intranet. Blokuje přístup k obrovskému množství stránek. Jednou se mi stalo, že jsem přišel do redakce a nemohl se dostat na jediný zahraniční web. To bylo kolem roku 2013. Volal jsem kolegům v Šanghaji a v Čcheng-tu, abych se dozvěděl, co se děje. Ukázalo se, že vláda zkoušela, jestli to dokáže úplně uzavřít. Dokáže.“
Zažili jsme něco podobného i my?
Tomáš Etzler vylučuje, že by naše zkušenost s komunismem byla byť i jen podobná. U nás jsme měli právo na majetek, ten v Číně není. Mohli jsme se obrátit na soud a vyhrát. To v Číně není. „Jedním z největších problémů systému je vyvlastňování a fakt, že neexistuje soukromé vlastnictví půdy. O té rozhoduje Komunistická strana Číny. Když za ní přijde developer a řekne, že chce na polích postavit elektrárnu, nabídne jí 10 milionů dolarů, straníci si je rozdělí mezi sebou a rolníci táhnou,“ řekl pro Hospodářské noviny Tomáš Etzler.
Nezájem
Mladí Číňané nemají o nějakou revoluci nebo disent zájem. Tomáš Etzler o tématu dělal několik reportáží. Mladí lidé mu většinou odpovídali: „Ptal jsem se jich, a to i těch, kteří měli peníze. Říkali mi: podívejte se, co se stalo v roce 1989 na náměstí Nebeského klidu. My tak skončit nechceme. Ať si komunisti dělají, co chtějí, my budeme dělat totéž. Nás zajímá, kolik máme aut, značkových kabelek a bytů,“ řekl Hospodářským novinám v rozhovoru Etzler a ukázal tak, že nezájem o politiku a veřejné dění je společné snad všem mladým na celém světě.
Co můžeme od Číny čekat?
Žádné předpovědi vývoje Číny se podle Etzlera nesplnily. Čína si jde zkrátka svou cestou. Přesto tam je spoustu problémů, které hnijí pod povrchem. „V Pekingu se za poslední dekádu zvedl výskyt rakoviny plic o 50 procent, aniž se změnily návyky kuřáků. Na severu Číny se ztrojnásobily vrozené defekty u dětí, fyzické i duševní. Přes 60 procent podzemních a povrchových vod je znečištěných k neužití. Kvůli politice jednoho dítěte od roku 2010 ubývá pracovní síla, do roku 2020 má Čína ztratit 16 milionů lidí. Země má špatné školství, všechno se učí na základě standardizovaných testů, na něž existuje jediná správná odpověď. Vláda o těch problémech ví a bojí se jich. Na ministerstvu vnitra utrácejí víc peněz než na ministerstvu obrany. Bojí se víc vlastních lidí než zbytku světa,“ uzavírá pro Hospodářské noviny Tomáš Etzler.
Vložil: Štěpán Cháb