Zákeřnost slávy. Zoufalství ji dohnalo až ke skoku z okna s miminkem v náručí. Tajnosti slavných
15.12.2017
Foto: repro/ČT
Popisek: Eva Klepáčová v pohádce Hrátky s čertem
Temperamentní herečka a zbožňovaný zpěvák se stali párem snů. Obdiv fanoušků byl tak všudypřítomný a nesnesitelný, že dokonce dostali jako jedni z prvních lidí mimo politickou sféru tajné telefonní číslo. Pak ale přišla tragédie, která krásnou brunetku dohnala až k zoufalému pokusu o sebevraždu.
V českém poválečném uměleckém světě, dnes bychom řekli showbyznysu, se stali nejslavnějším manželstvím. Krásná Eva Klepáčová se zapsala do povědomí lidí jako divoká Káča z legendární ladovské pohádky režiséra Josefa Macha Hrátky s čertem, o rok starší Josef Zíma, který vystudoval na DAMU herectví a zpěv, si o tři roky později zahrál vlídného a spravedlivého prince Radovana v pohádce Princezna se zlatou hvězdou. V té době už ale byl s Evou ženatý a měl našlápnuto na skvělou kariéru coby zpěvák populární hudby. Jejich svět byl zalitý sluncem, stali se miláčky národa. Pohádkové štěstí ale vydrželo sotva pár měsíců, pak ho navždy zničila tragická autonehoda, která u Evy vyvolala těžký psychický šok. Byla tak zoufalá, že se rozhodla skoncovat se životem, dokonce se rozhodla vzít s sebou na onen svět i teprve několikaměsíční dcerku Zuzanu.
Pro kumšt se už narodila
Poprvé spatřila světlo světa 2. května 1933 v Praze do umělecké rodiny, její tatínek Antonín byl členem baletního souboru Národního divadla, maminka Kamila tanečnicí a ochotnickou herečkou. A brzy bylo jasné, že se tahle holčička pro umění narodila. Začala chodit do baletu, hrála v branickém ochotnickém divadle, stala se členkou slavného Dismanova rozhlasového dětského souboru a ztvárňovala dětské postavy v několika divadlech. Po maturitě na gymnáziu se musela rozhodnout mezi baletem a herectvím a nakonec u ní zvítězila druhá možnost.
Křehká Nastěnka
Na DAMU vystudovala herectví u profesorů Vlasty Fabianové, Radovana Lukavského, Františka Salzera a Vítězslava Vejražky. Po ročním angažmá v Liberci se stala na dlouhá léta členkou souboru Realistického divadla Zdeňka Nejedlého na pražském Smíchově (dnešní Švandovo divadlo). Její devízou byly excentrické výrazové prostředky, živelný temperament a charakteristický hlas. Málokdo ví, že byla i jednou z prvních tváří, které se objevily na obrazovce Československé televize, kde působila jako hlasatelka a konferenciérka. Její výrazný hlas velmi často využívala i dabingová studia. Mimo jiné k nám promlouvá již déle než půl století něžným hláskem Nastěnky v nesmrtelné ruské pohádce Mrazík.
Telefon vyzváněl i v noci
Díky klidné a rozvážné povaze zvládal zbožňovaný Pepíček nálety fanynek s noblesou stejně jako Eva, která manželovi prostě věřila. A leckdy to opravdu nebylo snadné. Rozvášněné dívky a ženy všech generací obléhaly dům na pražských Vinohradech, kde manželé bydleli, telefonovaly mu klidně uprostřed noci… Nekonečné obtěžování se tak stupňovalo, že se stali jedněmi z prvních osobností z nepolitické sféry v tehdejším Československu, kterým bylo přiděleno tajné telefonní číslo. Brzy ale přišla tragédie, která navždy poznamenala jejich život i vztah.
Tvrdý advokát neznal bratra
„Byl jsem na vojenském cvičení a vracel se ze Strakonic autem do Prahy. Na moment jsem usnul a narazil do stromu. Těžce se zranila zpěvačka Judita Čeřovská a režisér Jiří Jungwirth, který později zemřel. I já a třetí pasažérka jsme měli vážná zranění,“ zavzpomínal Zíma po letech na osudové okamžiky. Čeřovská na tom byla opravdu zle, měla utrženou ledvinu, rozdrcenou páteř a hrozila jí amputace nohy. K té naštěstí nakonec nedošlo. Jenže její manžel, známý advokát, vytáhl do boje velmi tvrdě a dosáhl toho, že byl populární zpěvák opravdu odsouzen. „Dostal jsem vojenského prokurátora, tříletý podmíněný trest, zákaz řízení a povinnost uhradit škody a léčebné výdaje. Tři roky mi sráželi dvě třetiny z platu,“ konstatoval nekorunovaný král české dechovky.
Šrámy na duši zůstaly
U Evy vyvolala tragická nehoda těžký psychický šok. Zoufalou situaci považovala za definitivní konec šťastného rodinného života, měla pocit, že dál už vůbec nic nemá smysl. Byla na tom tak špatně, že se pokusila o sebevraždu. Skočila z okna vinohradského bytu, sotva několikaměsíční dcerku Zuzanu jí maminka stihla na poslední chvíli vyrvat z náruče. Naštěstí bylo pod okny elektrické vedení pro tramvaje, které jí zachránilo život, přesto utrpěla velmi vážná zranění. Ta sice lékaři vyléčit dokázali, navždy jí ale zůstala vážně poraněná duše. Začala trpět maniodepresivní psychózou a až do smrti musela být pod kontrolou psychiatrů. Po roce 1968 se její stav znovu výrazně zhoršil, když se několikrát musela potýkat se zákazem činnosti kvůli svým politickým názorům.
Utajovaná fakta
Až po letech se Josef Zíma úplnou náhodou dozvěděl, že ve skutečnosti bylo leccos úplně jinak. Byl odsouzen za smrt, prožíval kvůli tomu těžké trauma, trápily ho výčitky svědomí, následky tragické havárie dostaly jeho rodinu až na dno. Podle soudu byl jednoznačně vinen a není divu, že se také tak cítil. A přitom skutečnost byla jiná. „Pár let po té nehodě jsem hostoval v Brně a v divadelní restauraci, kam jsem šel na večeři, se ke mně přihlásil vojenský prokurátor, co mě soudil. Neměl uniformu a já ho nepoznal, on mě ano. Přisedl si a povídá – mám něco, co vám možná trochu uleví. Možná ho to taky trápilo. Řekl, že režisér Jungwirth nezemřel přímo následkem té nehody. Když ho operovali, v jeho těle zůstal kus látky, snad obvaz, což byla skutečná příčina jeho úmrtí. Zjistila to pitva,“ svěřil se v jednom rozhovoru.
Vysvobodila ji až smrt
Evu ale tragédie nepřestávala pronásledovat, její vliv se s přibývajícími lety ještě zhoršoval. Přihlásily se totiž vážné zdravotní problémy, které byly následkem těžkého poranění nohou při sebevražedném skoku. Při pohybu ji trápily nesnesitelné bolesti, každý krok zdolávala jen s nadlidským úsilím. Josef se o ni obětavě staral, převzal odpovědnost za celý chod domácnosti. S Evou, která potřebovala téměř nepřetržitou péči, se snažil být co nejvíc. Pomáhaly mu pečovatelky, které k nim pravidelně docházely. Když pak musel sám do nemocnice kvůli neodkladné operaci tepen, obával se obrovských komplikací. Eva se ale překvapivě dokázala vzchopit. Denně ho navštěvovala, i když za každou cestu do nemocnice platila šílenými bolestmi. I toto úskalí dokázali manželé překonat, po Josefově uzdravení ale domácí klid trval jen velmi krátce. V noci na 19. června 2012 Eva Klepáčová usnula a už se neprobudila. Zemřela doma a podle lékařů, kteří ji léta ošetřovali, pro ni byla smrt vysvobozením. „Dodnes se doma cítím divně, když už tam Evička není. Najednou vidím něco v televizi, připomene mi ji to a já si uvědomím, že už s ní nemohu mluvit a nemůžu jí nic říct,“ dodal Josef Zíma zlomeně.
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste nebo viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Adina Janovská