Kauza týrané učitelky, které žáci udělali na hodinách peklo, není ojedinělá. Školský ombudsman vypráví
12.12.2017
Foto: repro/internet
Popisek: Ombudsman Ladislav Hrzal s někdejší ministryní školství Kateřinou Valachovou
Věděli jste, že rezort školství má svého ombudsmana? V současné době je jím Ladislav Hrzal. Náplní jeho práce je prošetřování případů, které nebyly podle stěžovatelů uspokojivě vyřešeny. Ladislav Hrzal poskytl MF Dnes rozhovor, ze kterého vyplynulo, že nejčastěji si mu stěžovali dospělí. Konkrétně ti, kteří vyučují, a to na šikanu ze strany vedení školy.
Pode Hrzala ale byla většina těchto stížností neoprávněná. Vedení prý jen pedagogy nutilo, aby plnili své povinnosti. Na dětskou šikanu si překvapivě příliš lidí nestěžovalo.
Stěžují si často učitelé – důchodci
Na školského ombudsmana se může kdokoliv obrátit se stížností, která se nějak týká školství. Na webu ministerstva školství si lze stáhnout formulář a uvést svou stížnost. Nejčastěji jsou pisateli sami učitelé a další pracovníci ve školách. „Nejbolavější věcí jsou vztahy dospělých na školách. Na ty přišlo nejvíc stížností. Typicky si učitelé stěžují, že je šikanuje vedení školy, někdy je to trochu pravda. Poměrně časté jsou také stížnosti učitelů a učitelek už v důchodovém věku, kterým vedení zkrátilo úvazky ve prospěch mladších kolegů,“ vypočítává Ladislav Hrzal nejčastější stížnosti.
Pravomoci? Vlastně žádné
Sám ombudsman přiznává, že jeho pravomoci prakticky neexistují. „Ani nemůžu jen tak přijít a vyžádat si přístup do školy, už se mi dvakrát nebo třikrát stalo, že mi zřizovatel přístup do školy zakázal. Ale i to se dá řešit, místo ve škole jsem se tenkrát s rodiči setkal v kavárně,“ prozradil Ladislav Hrzal, jak řeší podobné situace. Přesto prý jeho funkce smysl má. „Že nemám pravomoci, neznamená, že nemůžu pomoct. Dostávám řadu stížností, obracejí se na mě lidé, kteří chtějí prodiskutovat nějaký problém.“
Pomáhá rodičům šikanovaných dětí
I když nemá pravomoci, může lidem pomáhat. Například pomohl rodičům, kteří si stěžovali na šikanu svého dítěte. „Dítě přišlo ze školy s dvojkou z chování, protože fyzicky napadlo spolužáka. Ten kluk si doma předtím stěžoval, že se mu jeho spolužák opakovaně posmívá a ponižuje ho. Rodiče mu poradili, aby mu dal pár facek, a on to udělal. Byl označen za viníka, zatímco jeho spolužák, který ho napadal psychicky, potrestán nebyl. Konzultoval jsem ten případ s panem Michalem Kolářem, jedním z předních odborníků na šikanu u nás, ten došel k názoru, že šlo o šikanu.“
O šikaně jezdí diskutovat dcera týrané učitelky
Šikanu mezi dětmi, na školách tak častý problém, prý na základě stížností příliš řešit nemusel. „Stížností na šikanu mezi dětmi moc nebylo. Převažovaly stížnosti na vztahy mezi dospělými,“ prozradil. Problémům se šikanou se rozhodli na ministerstvu spíš předcházet. „Paní ministryně chtěla, abych jezdil po školách a mluvil s dětmi a učiteli o šikaně, a to jsem dělal. A mělo to velký dopad, zvlášť když jsem s sebou vzal na debatu s dětmi i Kateřinu Wernerovou,“ připomněl v rozhovoru dceru týrané učitelky z pražského Třebešína, jejíž případ skončil až smrtí.
Šikanu učitele řešil už dvakrát
Případ týrané učitelky z Třebešína, při jejíchž hodinách se dělo učiněné peklo, prý rozhodně není ojedinělý. Ladislav Hrzán má s řešením podobných situací už zkušenost. „Dvakrát, a v obou případech jsem se o tom dozvěděl oklikou, ne od učitelů, kterých se to týkalo. V jednom případě na prvním stupni žák paní učitelku vůbec neposlouchal, sprostě na ni pokřikoval, dokola jí kopal do stolku. První reakce vedení školy byla, že paní učitelka nezvládá svou práci. Ona to opravdu už nedokázala řešit, u šikany už to od určité chvíle ani nejde. Řešil jsem to s krajským koordinátorem a dítě bylo přeřazeno do jiné třídy.“
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste nebo viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Michaela Špačková