Vlasto, nedělej krávu. Ten film kritici strhali, dnes je to kultovní snímek devadesátek. A hlášky frčí
11.12.2017
Foto: Youtube / repro
Popisek: Dědictví aneb Kurvahošigutntag: Na snímku Bolek Polívka a Arnošt Goldflam, který o filmu nyní vyprávěl na Streamu
Film Dědictví aneb Kurvahošigutntag Věry Chytilové vznikl na začátku devadesátých let. Šlo o její první porevoluční film, na který se čekalo s napětím. V pořadu Příběhy filmů na něj vzpomínal herec Arnošt Goldflam.
Příběhu vesnického rázovitého chlapíka Bohuše dominuje herectví Bolka Polívky, se kterým se Věra Chytilová spojila již poněkolikáté. Bohužel, jeho postava se nijak nevyvíjí, což nebylo to jediné, co se filmu tenkrát vytýkalo. Kritika v devadesátých létech si s filmem totiž nevěděla rady a dlouho očekávaný počin Věry Chytilové dost drsně setřela: „Těch kritických ohlasů jsem si nevážil, byl jsem toho názoru, že je to lidový film, ale když si to vezmete z dnešního hlediska, tak ta kritika moc dlouho dopředu neviděla. Dnes to všichni oceňují jako kultovní film devadesátých let a najednou v tom nachází i ten společenský, politický, lidský rozměr. Ten náhled na ten film se úplně změnil. Naši krajani v Americe a Austrálii to milují,“ říká Arnošt Goldflam v pořadu Příběhy filmů na Streamu.
Film, co uzrál jako víno
A to se skutečně stalo. To, co působilo v devadesátých letech prvoplánově a přihlouple, se nějakým způsobem přetavilo a film se stal kultovním. To kvitují i recenze na serveru Fdb.cz: „Dá se říci, že snímek uzrál jako víno. V době uvedení to byl počin nepatřičný a velmi podivný. Děj se neskutečně táhl, scény viditelně natahovány a velmi časté vulgarismy mnohé urážely. Dnes se na to díváme jako na vynikají moravskou komedii plnou nezapomenutelných hlášek, výjevů a aforismů. Byla tu zvýrazněna ponurost porevoluční doby, což se povedlo. Nezaměnitelný rukopis Věry Chytilové a herecký výkon Bolka Polívky tomu dalo šťávu a ohromnou reálnost. Inu, je to ukázka toho, že některé snímky prostě potřebují svůj čas,“ zní hlas jednoho recenzenta a další dodává: „Film jsem viděl mnohokrát. Poprvé krátce po jeho vzniku a říkal si: „K...a to je kravina!", pak „K...a to je divná kravina!", „K...a to je zajímavá kravina!", „K...a to není špatný!", a nakonec „K...a to je dobrý!" Hlášky za ta léta zlidověly a to co bylo divně blbý, je nakonec dobrý.“
Koncepce filmu pokulhávala
Nicméně i Arnošt Goldflam si uvědomuje, že Věra Chytilová se dopustila při natáčení určitých chyb: „I když v některých aspektech se to nemuselo podařit. Koncepčně se v tom filmovém zpracování také nešlo tím nejlepším směrem. To je otázka žánru,“ vyjádřil se Arnošt Goldflam v pořadu Příběhy filmů na internetové televizi Stream.
Místo slivovice to přehnal s Cornettem
Nemalou roli ve filmu hraje slivovice. Tou se Bohuš napájí od začátku do konce filmu, ostatně Bolek Polívka k ní měl vždy velmi blízko. To, že by byl natáčení filmu Dědictví nějaký velký mejdan, ale Arnošt Goldflam rozhodně netvrdí: „Při tom natáčení se moc pít nemůže. Jediné, s čím jsem to přehnal, bylo to, že mně dali ten umělý nos. Jeden den tam bylo horko a to bylo začátkem devadesátých let. Ty obchody ještě nebyly tak zásobené. A oni měli jen jahodové Cornetto. Já jsem snědl sedm těch jahodových Cornnet, abych se ochladil a pak jsem dva roky nemohl jíst zmrzlinu.“
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Michaela Špačková