Když mi bylo 20, stál mi od rána do večera. Dekadentní fotograf zcela otevřeně o ´svátosti těla´

10.12.2017

Foto: Josef Moravec

Popisek: Fotograf Petr Jedinák na křtu své knihy

FOTOGALERIE Petr Jedinák slavil ´svátost těla´, pokřtil best of svých erotických aktů za 10 let, nazvanou Holy Body. Fotograf, širší veřejnosti známý svými snímky pro Reflex, chtěl být původně knězem, aby mohl odhalovat ženská zpovědní tajemství. Nakonec od tohoto záměru upustil a stal se fotografem. V neděli 26. 11. pokřtil za velkého zájmu seriózních, ale i bulvárních médií v prostorách DriveHouse fotoknihu svých nejlepších fotografických aktů, ve které se dotýká tajemství, jež mu svěřily jeho modelky za posledních více než deset let.

Celkem v jeho bilanční knize promlouvá přes 50 modelek, žen a párů v intimních situacích. Na prvních pár desítkách stran se kochá estetickými detaily ženského těla, které se později mění v celky, objevují se páry a obrazy se rozjíždí do nespoutané hry sexuálních fantazií. Závěrečných 100 stran tvoří „katalog žen“, jakési vizuální filmové titulky, jimiž vzdává hold osobnostem svých modelů, každé ve dvou fotografiích.

Vidět krásu není pudová záležitost

„Vidět krásu není pudová záležitost. Když mi bylo dvacet, stál mi od rána do večera. Neměl jsem jinou starost, než jak ten pud vybít. Takže to přišlo později," říká o zrání své knihy, pro kterou sbíral materiál více než 10 let, uznávaný fotograf Petr Jedinák.

První ohlasy na knihu jsou příznivé: „Natočit, napsat nebo vyfotit dobrou erotickou scénu, tak aby to nebylo vulgární a nebo trapný, je to vůbec nejtěžší. A Jedinákovi se to podařilo. Jeho Svátost těla je vzrušující, nádherná a přitom naprosto uvěřitelná.“

Přestože se jedná o skutečnou uměleckou publikaci včetně nákladného provedení, bude tato „obrázková kniha pro dospělé“ všem srozumitelná. Nepokládá velké otázky, nesoudí, nezabývá se tím, zda je politicky korektní. Jedinákova fotografie chce extaticky vzrušit, nabídnout svému čtenářovi účast na „svátosti těla“. Čtenář si může vybrat mezi rozjímáním krásy a sexuálním chtíčem. Autorův nezaměnitelný rukopis ponechává prostor pro vlastní fantazii a pro diváka fotografií. Díky obsahu i provedení má kniha potenciál k tomu, aby se z ní stal exkluzivní dárek.

Trochu zkazit, ale spíš povznést a inspirovat

Na otázku, co by považoval za úspěch knihy, odpověděl: „Kdyby ji v době internetu rodičům někde vyšťáraly jejich dospívající děti a začaly si o ní povídat. Protože já si vzpomínám, jak jsem jako mladý fotograf reprodukoval pornočasopisy a šířil jsem je mezi spolužáky. Chtěl bych, aby je to inspirovalo. Takže trochu je zkazit, ale spíš povznést a inspirovat."

Na stránkách o knize je i kraťoučký rozhovor s fotografem, odpovědi z něj jsou většinou v článku. Kromě té nejpodstatnější, na otázku „Být knězem bylo o tom získat přístup k tajemství? Získat přístup k tajemství žen“ Jedinák souhlasí a něžně dodává: „Spojil jsem krásu nahých těl a mystérium. A zachoval do značné míry zpovědní tajemství, které nikomu nevyzradím. Proto v té knize není úplně běžně spárovaná kundička s tváří.“

Fotokniha Holy Body vychází ve speciální číslované, limitované edici pouhých 50 kusů ve formátu 445 x 266 mm. Kniha je vázaná ruční japonskou vazbou v umělecké knihárně, exkluzivní provedení dokonce má nýtky vybroušené do tvaru známého kosočtverce. Každý výtisk je autorem podepsán. Kniha obsahuje 292 stran černobílých aktů a rozhovor o knize s Petrem Jedinákem v českém a anglickém jazyce.

Kdo je Petr Jedinák

Petr Jedinák (54) je český dekadentní fotograf. Téměř dvacet let pracoval jako portrétní fotograf a obrazový redaktor pro časopis Reflex. V současnosti pracuje jako volný vizuální umělec a věnuje se především ambrotypii (historický fotografický proces z roku 1851 – Jedinák ho využívá od roku 2014 ve své volné tvorbě; „Osvojením si ambrotypie vracím fotografii její věrohodnost, pravdivost, a tajemství. Prostě všechno to, co fotografie díky novým technologiím ztratila. Realizuji moderní témata starou technologií,“ popisuje na svém webu).

Petr Jedinák vystudoval VŠCHT v Praze. Po ukončení studia až do roku 1990 byl zaměstnán jako redaktor (mj. časopis Československá fotografie, Obrazové zpravodajství ČTK, Pressfoto a Československý rozhlas). V roce 1990 nastoupil jako vedoucí fotografů do deníku Metropolitan a o rok později přešel do časopisu Reflex, kde od roku 1993 byl obrazovým redaktorem a vedoucím fotografů. Od roku 2008 pracuje jako fotograf ve svobodném povolání.

Ve své práci pro tištěná média se specializoval na portrétní fotografii a své bohaté zkušenosti vložil do autorské monografie Cesty k portrétu (Computer Press, 2004). Jeho fotografie ilustrují přes dvacet knižních titulů. V letech 1994-1995 byl spoluautorem řady televizních dokumentů pro publicistický magazín ČT „Kontakt“ a jeho moderátorem. Od roku 2010 se věnuje vlastní filmové dokumentární tvorbě a práci na hudebních klipech. Jako vysokoškolský pedagog působil v letech 2011 - 2015 na Literární akademii (Soukromé vysoké školy Josefa Škvoreckého) a v atelieru fotografie ADI (ART & DESIGN INSTITUT). Jak už bylo řečeno, využívá tak zvanou ambrotypii, nezříká se ale ani digitální technologie - při fotografování mimo svůj ateliér. Jeho hlavními tématy jsou ženská těla, lidská sexualita a svět shibari.

Shibari spadá pod BDSM praktiky, jde o tak zvanou bondáž, neboli svazování. Když se píše o erotickém svazování, nelze pominout japonskou bondáž. Nawa Shibari je umělecká forma, která je japonské kultuře rovnocenná s ikebanou, bonsají nebo čajovým obřadem. Ano, i toto se dá říct o umění japonské bondáže – umění provazu. Umělci, dnes nazýváni „Nawakesho“ jsou uctíváni se stejnou vážností, srovnatelnou snad jen se zápasníky sumo.

Zdroj: Tisková zpráva, Wikipedie