Sobotka před koncem své funkce podepsal další „mnichovskou zradu“. Komentář Štěpána Chába
komentář
04.12.2017
Foto: Facebook
Popisek: Bohuslav Sobotka
Bohuslav Sobotka těsně před složením své funkce podepsal takzvaný Evropský pilíř sociálních práv. Jeho pevnou součástí je snaha sjednotit sociální politiku všech států Evropské unie. Sjednotit výši sociálních dávek pro všechny v Evropě. Pro všechny znamená i pro imigranty. Princip kvót byl odpískaný, půjde se na to tedy z jiné strany.
Vedle Evropského pilíře sociálních práv se nyní projednává, a s největší pravděpodobností i odhlasuje, vylepšení Dublinské dohody. Ta doposud nařizovala, že o imigranty se má postarat země, do které imigrant vstoupil jako do první. V první zemi musí žádat o azyl, v ní musí počkat na rozhodnutí příslušného státu, do kterého se chce dostat. To se má změnit na princip povinných přerozdělovacích kvót, které budou imigranty rozstrkávat různě po Evropské unii podle nějakých byrokratů, ukrytých za zdmi Bruselu. Téma kvót je tedy zpátky. Ale jejich charakter se mění na povinné a permanentní. Vinu na tom samozřejmě nesou Řecko a Itálie. Tyto hraniční země Evropské unie na ochranu hranic kašlaly. Ba naopak. Imigranty převážely a převážejí na své území a následně obviňují ostatní země unie, že si jimi nastřádané imigranty nechtějí převzít. Politicky za situaci může Německo, které svou proimigrační rétorikou a štědrými dávkami sociální pomoci celou krizi spustilo. A jako chobotnice nad tím vším visí Evropská unie, která neřízenou migraci nejenže přehlíží, ale zároveň podporuje a rozdmýchává.
Co donese jeden Sobotkův podpis
Doposud se veškeré snahy instalovat sem imigranty setkaly s nezdarem. A důvod je jednoduchý. Jsme chudí. Sociální podpora je tu na ubohé výši. V západních zemích mají až desetkrát vyšší. Jakýkoliv imigrant, který se tu tedy zjevil, hned vyjeveně prchal za hranice do Německa. Tam se bude mít daleko lépe. Za to, že se nám migrační krize zatím vyhnula, nemůže rétorika mnohých politiků, nemůže za to ani odpor obyvatel. Může za to skutečně jen naše neatraktivnost stran dávek sociální pomoci. Sobotkův podpis pod Evropským pilířem sociálních práv za tím udělal tečku. Teď už odsud utíkat nebudou.
Co když se vzbouříme?
Je jasné, že tlak veřejnosti půjde proti. Co kdyby se vláda řídila hlasem veřejnosti a začala proti novým pořádkům bojovat také? Budou následovat absurdní pokuty. Pokuty za to, že nechceme někoho, kdo se nepatří. A teď Evropská unie nebude váhat pokuty po republice vyžadovat. Bude to princip, schválený novou Dublinskou dohodou. Doposud to byla jen rétorika, proti které se dalo jednoduše bránit. Juncker mohl kvákat o tom, že nám dá pokutu, ale neměl to podložené směrnicí ani dohodou. Neměl to podpořené souhlasem. Od nové Dublinské dohody už bude cesta jasně nalajnovaná. A pokuty začnou padat. Pokud se ovšem vláda vzepře.
Jak se z toho dostat?
Evropská unie očividně dělá vše po svém. Až se zdá, že se nejedná o kooperaci mnoha států, ale o výstavbu jednoho superstátu, kterému budou gubernie, dříve samostatné státy, sloužit a poslouchat jej. Koncept je to dokonale vadný a nebezpečný a může vést k jedinému – k rozkolu v Evropské unii. Následně k jejímu rozpadu. Ale když se koukneme na vývoj po brexitu, dojdeme k jedinému, moloch Evropské unie se vůbec nepoučil a jede dál v tom, kvůli čemu EU Velká Británie opustila a kvůli čemu roste počet euroskeptiků. Jede beze změn. Jen více lidí začalo kvičet, že se Evropská unie musí reformovat. Ale že se reformuje už desetiletí a stále vlastně jen k horšímu, už se nedodává.

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Štěpán Cháb