Pražský hrad zažil jako strašidelný zámek. Kdo donutil vojáky vázat kravatu a co prozradil o Havlovi
28.11.2017
Foto: FTV Prima
Popisek: Oscarový výtvarník Theodor Pištěk v Show Jana Krause
Nestává se, aby Jan Kraus přivítal na červené pohovce držitele Oscara. V případě Theodora Pištěka tomu tak bylo, tenhle pán ho má totiž na kontě za kostýmy ke slavnému velkofilmu Miloše Formana Amadus. A mimo jiné navrhl i uniformy pro Hradní stráž, což Krause zajímalo asi nejvíc.
Theodor Pištěk oslavil v plné svěžesti 85. narozeniny, při této příležitosti se koná v pražské galerii Sklenář jeho výstava, zaměřená na jeho obrazy. „Nikdy jsem nemíchal dohromady volné umění a návrhy kostýmů, protože každé má svůj život a nemá se to míchat dohromady,“ upřesnil malíř, kostýmní výtvarník, scénograf, bývalý automobilový závodník a syn legendárního herce v Show Jana Krause. „Nikdy jsem nebyl pravý hyperrealista. V určitém směru se liším. Správně jsem řekl, že moje cesta je nový romantismus,“ dodal ke své malířské tvorbě.
Miláčkem Hradní stráže
Známý je především jako kostýmní výtvarník, který byl po revoluci požádán Václavem Havlem, aby navrhl uniformy Hradní stráže, do té doby velmi nevzhledné, s kravatou na gumičce… Hradní stráž slaví výročí, a na oslavě nemůže ani Pištěk chybět. „Koná se 99. výročí Hradní stráže, kde mám být hlavním hostem, to byste nevěřil, já jsem miláček Hradní stráže. Za ty uniformy a také jak se o to za ta léta pořád starám. Když potřebuje někdo přišít knoflík, tak to musím odsouhlasit. Když se mění šéf Hradní stráže, tak mě přijde pozdravit. Teď jsem měl křest knihy a mezi hosty byl také plukovník Hradní stráže,“ prozradil.
Zadání znělo – levná trikolora
Jana Krause zajímalo, jak po revoluci vlastně došlo k tomu, že Pištěk uniformy navrhl. „Byl jsem ráno v posteli, zvonil telefon a tam že mě volá prezident. Prosím tě, něco od tebe potřebuju. Přijeď na Hrad. Měl pár podmínek. Muselo to vypadat jako trikolora, musely být tři barvy, modrá, červená a bílá. Ale hlavně mně kladl na srdce, že na to nemá. Takže já jsem si sem tam sháněl i peníze. Ze začátku nebylo na nic, jak je známo,“ zavzpomínal.
Vybrali si sami vojáci
Navrhování uniforem odpovídalo době, ve které vznikly. „Udělal jsem asi dvacet různých návrhů na ty uniformy a přijel jsem na Hrad, ten byl tenkrát pustý. To byl strašidelný zámek. Tam byli ti hlídači ještě po Husákovi. Kafe mi vařili estébáci. Přišli jsme do jednoho sálu, kde nebylo živáčka. Na perském koberci jsem rozložil ty návrhy, a pak si prezident lehl na břicho a vybíral. Vzal telefon a zavolal, aby mu poslali z Hradní stráže nějaké vojáky. Přišla tři vytřeštěná ucha a on jim řekl, že v tomhle budou chodit, ať si vyberou, co se jim líbí. A oni si vybrali ten návrh, který tam je,“ připomněl si zážitek z počátku devadesátých let.
Tahle doba se nemůže opakovat
Na tuto dobu Theodor Pištěk dodnes vzpomíná s dojetím. „Ty doby, o kterých teď mluvíme, se už nikdy nemohou vrátit, protože to bylo něco tak výjimečného. Nikde na světě se to nemůže odehrát, co se odehrálo u nás. Když jsem ležel nad těmi návrhy, přišli důstojníci Hradní stráže, kteří chtěli prezidentovi podat nějakou zprávu. Byli hrozně nervózní, že s ním nemůžou mluvit, když já jsem tam. On se s tím nemazal a řekl, že mě právě vzal do slibu mlčenlivosti, že mohou mluvit. Na všechny ty věci, které by dnes šly šesti bezpečnostními výbory, stačilo, že to řekl pan prezident, a hotovo.“
Titulky v rododendronech
Theodor Pištěk získal nejcennější ocenění ve filmové branži, bylo to v roce 1985 za Amadea. „Američani jsou Oscary zatížení. Těm je jedno, že bude hrozit atomová válka, hlavní je, jak dopadnou Oscaři! Pro každého milionáře je důležité, aby měl hostem někoho z těch vyznamenaných. Já zažil věci, které když vyprávím, tak mi přijdou, že jsem si je vymyslel. Byl jsem hostem v obrovském baráku se sloupořadím, tam byly stovky lidí. Přišla mě přivítat ta madam, celou dobu jsem chodil a ona mě držela za ruku, aby lidé viděli, že se známe. K tomu baráku byl park jak Stromovka a ona mě tam prováděla. Tam byly obrovské rododendronové keře a ona mě vedla od jednoho ke druhému, pak se rozhrnuly větve a tam byla obrazovka, kde běžely titulky z Amadea, kostýmy Theodor Pištěk. Taková blbost a jim se to hrozně líbilo.“
---
Mohl snad Theodor Pištěk skončit třeba jako daňový úředník? V jeho rodině najdeme hned několik herců, režisérů, mezi jeho předky je ale také třeba známý malíř František Ženíšek. Letos v říjnu oslavil v plné svěžesti pětaosmdesáté narozeniny. Na filmových kostýmech spolupracoval už s Františkem Vláčilem, vytvořil ale také kostýmy pro mnoho filmů Václava Vorlíčka a Miloše Macourka. Jan Kraus vzpomínal například na králičí uši, které mu přilepil ve filmu Dívka na koštěti na ty jeho. V osmdesátých letech vytvářel Theodor Pištěk kostýmy pro filmy Miloše Formana, za Amadea získal Oscara, za Valmonta nominaci na Oscara a Césara. Česká filmová akademie se mu odvděčila Lvem za celoživotní dílo.
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste nebo viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Michaela Špačková