Hannig ho rovnou odepsal a prohlásil, že je moc starý. A pak čtyřikrát překonal Gotta. Tajnosti slavných
14.11.2017
Foto: repro/EMI
Popisek: Dalibor Janda
VIDEO Nezkrocené háro, zanedbané strniště, hlas, prodírající se pískem… Znenadání se odkudsi objevil v matičce Praze a papalášům všeho druhu z něj naskakovala kopřivka. Zastavit ho ale nedokázalo vůbec nic.
Stal se jediným zpěvákem v historii české pop music, kterému se podařilo v anketě Zlatý slavík čtyřikrát porazit Karla Gotta. Vzhledem i netradičním a snadno identifikovatelným hlasem pobuřoval svérázný Moravák oficiální média i milovníky zajetých hudebních tradic, a tak sotva se objevil na scéně, začaly se rodit i zákazy všeho druhu, rafinovaně vykonstruované aféry i snahy, jak ho ze žebříčků eliminovat. Zastavit ho ale nikdo nedokázal. Navzdory všem překážkám přišly první Zlaté desky – tenkrát byly udíleny za 200 000 prodaných nosičů, Dalibor Janda jich ale dokázal prodat dvojnásobek. Dostal dvě Platinové desky za dva miliony prodaných exemplářů, sbíral ocenění na festivalech. Nejdivočejší bouře jeho kariéry už sice opadla, nejúspěšnější hity ale žijí dodnes a stále naprosto spolehlivě dokážou rozezpívat a roztančit nabité sály.
Hurikán:
Živit se měl rukama
Na svět přišel jako sluníčko na první jarní den, 21. března 1953, v porodnici Hranicích na Moravě a muzika mu učarovala již v dětství. Tenkrát ale ještě okolí nemělo pro jeho zálibu ani špetku pochopení. „Od první třídy jsem chtěl být zpěvákem. Jednou jsem o tomhle svém snu řekl učitelce a dostal jsem pohlavek. Myslela, že si z ní utahuji, a řekla, že bych měl dělat něco pořádného. Dal jsem na ni a vyučil jsem se strojním zámečníkem,“ prozradil kdysi v jednom rozhovoru. Do světa showbyznysu vstoupil relativně pozdě, prosadil se až po třicítce, a právě chlapské charisma v jeho úspěchu sehrálo nemalou roli. Vystartoval tenkrát jako raketa a sám připouští, že to byl malý zázrak. Málokdo dneska vůbec ví, že se ve skutečnosti jmenuje Václav. Po vstupu do pop music ale některým jeho kolegům připadalo tohle jméno příliš tuctové. „Textař Vladimír Poštulka mi řekl, že Václavů je už na scéně hodně a Jandů také.“ A tak si zvolil jméno Dalibor, které dostal při křtu, a od osmdesátých let ho má oficiálně zapsané i v dokladech.
Padá hvězda:
Hannig ho rovnou odepsal
Hudbou se sice začal opravdu živit brzy, cesta ke slávě pro něj ale znamenala běh na hodně dlouhou trať. Třináct let hrál po barech a na tancovačkách a už prý měl chuť s muzikou seknout. Pak ale přišel osudový koncert v Praze, na který dorazil shodou okolností i Míla Veleta, pozdější kapelník skupiny Prototyp. „O přestávce jsem mu pouštěl nějaké písničky a řekl: Ty, vole, to je dobré, pojď, založíme kapelu. A do roka a do dne jsme měli plné amfiteátry.“ Trošku mu nejspíš přihrál i fakt, že vypadal o něco mladší, než ve skutečnosti byl. „Potvrzovala to i mladá děvčata, která chodila na koncerty. Líbil jsem se jim a já přitom byl už vyzrálý chlap,“ přiznal Dalibor, kterého nejspíš v té době vůbec nenapadlo, že z houfu poskakujících mladíčků vyčnívá právě mužností. To, čím okouzloval nadšené fanynky, ale leckdo chápal spíše jako nevýhodu. A řada lidí, kteří pracovali pro jiné pěvecké hvězdy, mu to dokonce dávala nepokrytě najevo. Například i tím, že ho z pražského studia poslali nahrávat třeba do Ústí nad Labem nebo do nějakého pochybného, špatně vybaveného studia. „Petr Hannig, který objevil například Lucii Bílou, mi tehdy řekl: Vykašli se na to, už jsi starý a podívej se, jak vypadáš – jsi zarostlý, malý, kde ty chceš zpívat?“
Vždycky jsem to já:
Trpké sousto pro Mistra
Do chvíle, než stanul na špici ankety Zlatý slavík, se s nekorunovaným králem Karlem Gottem vlastně ani neznali a pracovně se nepotkali nikdy, i když nějaké náznaky se objevily. „Dokonce bylo období, kdy po mně chtěl, ať mu napíšu nějaký písničky, nakonec k tomu nedošlo,“ zavzpomínal Dalibor pro tn.cz. Pro Karla Gotta dokonce napsal písničku Můj milionář, nakonec ji ale nazpívala Marcela Holanová. „Já mám takový pocit, že Karel mě nikdy moc nemusel. Byl jsem trošku typově jinde, hlasově jinde,“ vysvětlil s tím, že ho docela mrzelo, že na jeho ‘slavičí‘ koncerty Mistr nikdy nedorazil. „Kája to tehdy nenesl nejlépe. Myslel si, že už mu prvenství patří navždy, my jsme ho ale v osmdesátých letech trošku potrápili,“ zavzpomínal pro server čas.sk. „V roce 1985 byl Zlatým slavíkem Peter Nagy, stříbrný jsem byl já a Karel až třetí. V roce 1986 jsem získal první zlatou sošku. Bylo to neuvěřitelné, protože si dodnes pamatuji, jak jsem roce 1983 ukazoval mamince v celkovém žebříčku, že jsem padesátý.“
Kde jsi:
Vyfoukl Gottovi hit?
Proslýchalo se dokonce, že se na něj Gott zlobil, protože mu vyfoukl písničku Oheň, voda, vítr, kterou chtěl původně zpívat on. „Nevím, jestli chtěl, bylo to takhle: Láďa Štaidl mi volal, jestli chci nazpívat píseň k seriálu Bylo nás šest. Nejdřív jsem nechtěl, ale nakonec jsem to vzal. Ve studiu jsem si přečetl text a dvakrát jsem to zazpíval. Ptal jsem se Ládi, jestli to není blbé, protože ta písnička byla vyšší, než jsem byl zvyklý zpívat. A Láďa mi řekl, že je to výborné a že to necháme tak, jak to je. Potom jsme tam ještě něco dodělávali a vtom přišel Kája. Hrozně se s Láďou dohadovali, až se téměř pohádali, proč mu tu píseň nenabídl a proč ji nabídl mně. Asi trošku žárlil…“ prozradil Dalibor.
Oheň, voda, vítr:
Manželka ze záhrobí?
V té době už byl ženatý, a tak zatímco vyrážel i na dvoutýdenní koncertní šňůry s kapelou, jeho žena Jiřina byla na péči a výchovu dětí sama. Občas se to prý neobešlo bez hádek, protože žárlila a podezřívala ho z nevěry. Časem si ale zvykla a dokázala s grácií zvládat i situace, kdy se Dalibor vracel z koncertu a před jejich bytem ve čtvrtém patře seděly na schodech dvě desítky fanynek. „Žena mi řekla, že jim mám jít něco říct, ale nevěděl jsem, co by je přesvědčilo, aby odešly. A tak jsem si šel lehnout a probudil mě hluk. Asi pět z těch dvaceti děvčat u nás sedělo u kafe.“ Měl dokonce jednu neodbytnou fanynku ze Slovenska, která mu během dvou let napsala zhruba pět dopisů a kopie posílala prezidentovi. „Po čase mi volali z prezidentské kanceláře, jestli potřebuji pomoc nebo co pro mě mohou udělat. Ona mi totiž v jednom dopise vyznávala lásku a v dalším vyhrožovala.“ Dokonce prý tvrdila, že mu není jeho žena souzená, protože v minulém životě byl jejím manželem. Při koncertu ve slovenském Martině za ním přišla s dárkem, objala ho a on jí řekl: „Víte, paní Čápová, když jsme spolu prožili už jeden život, nestačilo to? Ona se zamyslela a řekla: Víte co, možná máte pravdu. A od té doby jakoby se po ní slehla zem.“
Hráli jsme kličkovanou:
Nebezpečný? Leda ve špajzu…
V současnosti Dalibor v poklidu sleduje dění na české hudebné scéně a stále je její součástí, aniž by se musel upachtěně zviditelňovat prostřednictvím bulváru. Rád se chlubí dcerou Jiřinou Annou, která po něm zdědila talent, a s chutí si zazpívají společně. O jejím starším bratru Daliborovi, který v pouhých jednadvaceti letech spáchal sebevraždu skokem z Nuselského mostu, ale mluví jenom velmi nerad. Byl už v té době soběstačný, chodil do práce, měl pronajatý byt a nic nenasvědčovalo tomu, že by měl trpět depresemi. Pro jeho nejbližší to byla rána, s níž se sotva někdy vyrovnají. „Když člověk přijde o potomka, je to jako by přišel o kus sebe. Je to krutý trest. Jsou lidé, kteří to řeší více manželstvími a více dětmi, ale mně to jako řešení nepřipadá,“ povzdychl si zpěvák až po letech v rozhovoru pro ahaonline.cz. Nedávno oslavil jubilejní čtyřtisící koncert a na všech pod pódii dál pravidelně stávají jeho věrné fanynky. Jenom jejich manželé už prý na něj dávno přestali žárlit. „Já už jsem nebezpečný jenom ve špajzu,“ dodal se smíchem. „Miluji dobré jídlo a je to na mně vidět. Mám velmi rád sladké, to je asi jediná neřest, kterou mám.“
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste nebo viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Adina Janovská