Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Přes den chůva, večer už v jedenácti makala. A v šestnácti chtěla se vším skončit… Tajnosti slavných

10.11.2017
Přes den chůva, večer už v jedenácti makala. A v šestnácti chtěla se vším skončit… Tajnosti slavných

Autor: repro/ČT

Popisek: Petra Janů

AUDIO/VIDEO Známe ji jako temperamentní rockerku s mimořádným hlasem a neustále usměvavou tváří. Svůj pohár hořkosti si totiž vypila do dna už v dětství. Bylo jí tak zle, že se dokonce pokusila o sebevraždu.

Na nebi české populární hudby se rozzářila počátkem sedmdesátých let a doslova vzala za srdce několik generací fanoušků. Jedním z obdivovatelů, které lze zařadit do skupiny až téměř nekritických, patřil i můj manžel a moc mě tenkrát bavilo občas ho pohecovat. Prosím tě, co na ní vidíš. Má předkus, křivé nohy a šilhá – říkávala jsem, když jsem ho chtěla vytočit. Fungovalo to naprosto spolehlivě. Vždycky se tak rozčílil, že sotva lapal po dechu, a já se bavila. Tu děsně jedovatou hlášku jsem totiž stejně nemyslela vážně, i když na ní přece jenom něco málo určitě bylo. Nikdo ale není dokonalý a Petra Janů dokázala vyrůst v tak mimořádnou a výraznou osobnost, že je prostě svá, jedinečná a bezesporu úžasná. Uznání a obdiv si zaslouží tím spíš, že na rozdíl od jiných kolegů, kteří měli cestičku k úspěchu umetenou, dokázala popadnout příležitost a nejen ji naplno zužitkovat, ale také na ní dál pracovat, navzdory všem trablům, s nimiž se musela ve svém soukromí vypořádat.

Jámy:

Nežádoucí komplikace

Tak přišla na svět 9. listopadu 1952 v Praze Jana Petrů a z jejího narození se nikdo neradoval. Matka totiž ještě nebyla ani plnoletá a otec měl právě před maturitou. Není ani divu, že se jejich předčasné manželství, uzavřené pouze kvůli neplánovanému těhotenství, do roka rozpadlo. Matce to ale příliš vrásek na čele nepřidělalo a již v osmnácti letech se provdala znovu. Otec pro změnu dostal povolávací rozkaz na vojnu, a tak Janička skončila u babičky. Matka se provdala do Klokočských Louček, malé vesnice pod Kozákovem v Českém ráji, a za dcerou do Prahy jen tu a tam jezdila. Spíš sporadicky. Otec sice po návratu z vojny bydlel v sousedním domě, jenže se znovu oženil, a tak Jana dostala brzy i nevlastní sourozence. A přestože to k sobě měli doslova jen pár metrů, s otcem se téměř nestýkali. Když pak byla Jana starší a musela k soudu kvůli výživnému, přestala se s ním stýkat úplně. V jedenácti se přestěhovala k matce do Louček. Zprvu byla nadšená, protože toužila po rodinném zázemí a těšila se, že bude konečně s mámou. Jen babička, pro kterou se stala neodmyslitelnou součástí života, to velmi těžce nesla. A brzy litovala i Jana. Namísto láskyplné péče ji totiž čekala především role chůvy dvou mladších nevlastních bratrů, a dokonce si musela na sebe sama vydělávat, třeba navlékáním korálků po nocích.

Motorest:

Každodenní velké trauma

Období dospívání pro ni znamenalo jedno velké trauma. Cítila se tak opuštěná, zbytečná a nešťastná, že se v patnácti letech jednoho dne sebrala a odjela vlakem do Prahy k babičce. Jenže to bylo klasifikováno jako útěk z domova, máma si pro ni přijela a se musela vrátit. O rok později se kvůli rodinným poměrům a nešťastné lásce dokonce pokusila o sebevraždu. A jak už to v takových případech bývá, musela pak povinně strávit nějaký čas na psychiatrii v Kosmonosech. Později se prý za tento čin styděla, uvědomila si, že takové řešení už nikdy nezvolí a musí hledat jinde. V hlavě měla jediné – dostat se co nejdřív pryč. Z nepodařeného dětství, od rodiny, kde nebyla šťastná. Již v té době se pro ni stal prostředkem k úniku od reality zpěv. Zpívat začala již na sklářské průmyslovce, později přestoupila do kapely Nonet a úspěšně se zúčastnila krajského kola celostátní soutěže tanečních písní. A protože v té době konečně oslavila osmnáctiny, mohla přijmout nabídku vedoucího taneční skupiny Styl, aby zpívala s podnikovou kapelou Tepny Náchod. Konečně se splnilo, na co tak dlouho čekala. Mohla odejít z Louček a sednout na vlak, na který tak dlouho čekala… S tatínkem se usmířila a našla k němu vztah až ve chvíli, kdy ho pozvala na svoji první premiéru v divadle Semafor. Nakonec prý dokázala rodině odpustit i díky babičce, která ji mnoho naučila.

Exploduj!

Zrodila se Petra

Když ve dvaceti letech začínala vystupovat v legendárním divadle Semafor, nebyla jedinou Janou Petrů na české hudební scéně. V té době už totiž byla všeobecně známá její jmenovkyně, původně jazzová a swingová zpěvačka, která patřila k nejpopulárnějším zpěvačkám šedesátých let. Sice byla o třináct let starší, a navíc se později přeorientovala na lidovou hudbu a dechovku, ale stejně… A tak se jednoduchou přesmyčkou zrodila Petra Janů. V Semaforu vystupovala v letech 1972 až 1978 a hrála a zpívala v mnoha představeních, mimo jiné i v legendární Kytici, která dosáhla neuvěřitelných pěti repríz. A právě tam se také seznámila v roce 1973 s Michalem Zelenkou. „Kritizoval celou moji garderobu včetně účesu a prohlásil, abych zhubla, neboť jsem při výšce 168 centimetrů vážila 69 kilo. Hrozně mě ty jeho řeči naštvaly, ale když řekl, že by to se mnou zkusil, pokud se sebou udělám radikální změny, souhlasila jsem. Nakonec mi sehnal lidi, kteří na mně pořádně zpracovali tak, že jsem se po čase ani nemohla poznat,“ přiznala v knize Hvězdy popu, které jsme milovali. V roce 1978 skončila na druhém místě v anketě Zlatý slavík, provdala se za svého manažera Michala Zelenku a začala zpívat s vlastní kapelou.

Nic moc:

Rocková hvězda

V roce 1980 vydala album Exploduj!, stala se ojedinělou a trochu i kontroverzní rockerkou na naší hudební scéně. V tomtéž roce ještě stihla natočit s plzeňskou skupinou Bumerang film Koncert. Až do jejího čtvrtého alba jí psal téměř všechny písničky, někdy i texty legendární Ota Petřina. V osmdesátých letech se zrodila ze spolupráce s Ondřejem Soukupem a Petrem Jandou, komerčně mimořádně úspěšná alba Jedeme dál a S láskou..., pak ale volně přešla od rockové hudby k pop music. V roce 1987 se poprvé stala Zlatou slavicí a v devadesátých letech přidala do svého repertoáru i role v muzikálech. Počátek nového tisíciletí pak pojala spíš jako návrat – především ke spolupráci s Jandou a Petřinou. Až konec roku 2011 obrátil její celý život úplně naruby. Jen pár dnů před vánočními svátky ji totiž navždy opustil manžel. Hudební producent a Petřin manažer sice bojoval již zhruba rok s vážnými zdravotními potížemi, proslýchalo se, že trpí rakovinou plic. Tak náhlý odchod ale přesto nikdo nečekal. Zemřel 16. prosince 2011.

Jedeme dál
(s Petrem Jandou v roce 1984):

Tvrdá každodenní realita

O pět let mladší Petra najednou zůstala na všechno sama. I na běžné každodenní záležitosti, o které se vždy staral její partner. „Nevěřila jsem tomu, nebyla jsem na to připravená. S koncerty ale nepřestanu. Nechci jen sedět a plakat,“ řekla Blesku po pohřbu a vzápětí vystoupila v Jihlavě. S Michalem spolu žili třiatřicet let, měli pouze jeden druhého. Proč jejich manželství zůstalo bezdětné, o tom zpěvačka nikdy na veřejnosti otevřeně nepromluvila. Možná potomky mít nemohli, možná se Petra po svých zkušenostech z dětství k mateřství neodhodlala. „Já, na rozdíl od Michala, jsem tušila, proti čemu stojím. Jeho ošetřující lékař mi řekl prognózu. Vlastně že nemá naději. Žijte pak půl roku s tímhle tajemstvím,“ prozradila až nedávno v rozhovoru pro Téma. „Nebylo to snadné. První rok po smrti Michala byl strašidelný. Uvědomila jsem si, že jsem žila ve skleněné kouli. Byla jsem naprosto nesamostatná. Vždycky za mě všechno zařizoval někdo jiný. A když pak ten důležitý článek odejde, ztuhnete a hrozně těžko se z toho vyhrabáváte. Já začala tím, že jsem se přestěhovala.“

To máme mládež…
(s Věrou Špinarovou v Lucerně):

Je to jízda…

V roce 2012 oslavila šedesátiny beznadějně vyprodaným tour po Čechách a Moravě, které zakončila 19. listopadu megakoncertem v pražské Lucerně. Mimořádně úspěšný byl pro ni i rok 2013, bezpočet koncertů po celé republice vyvrcholil vánočním galakoncertem, opět ve vyprodané pražské Lucerně. Na podzim 2014 odstartovala další série beznadějně vyprodaných koncertů, kdy vystupovala na jednom pódiu společně s Věrou Špinarovou, a obrovský úspěch tohoto projektu si vynutil opakování v listopadu a prosinci 2015. Pak dala definitivně vale kapele Golem a od roku 2015 vystupuje s novou doprovodnou skupinou Amsterdam, která v devadesátých letech doprovázela Ilonu Csákovou. O dalším albu už prý neuvažovala, kolegové jí ale začali nabízet nové písně a texty, takže ji k další práce de facto donutili. Díky tomu se letos zrodilo nové album Blázni, které vyšlo 22. září, a právě v těchto dnech ho zpěvačka představuje fanouškům v rámci turné, nazvaného Léta bláznivá. Hostem je Václav Noid Bárta a celá šňůra vyvrcholí již za pár dnů, 18. listopadu, opět v pražské Lucerně. A tam si navíc zazpívá i s Petrem Kolářem duet Jsou dál, jsou. Zkrátka jede dál, stárne do krásy a říká: „Dneska je žena mladá, jak dlouho chce.“

 

Božoňka2

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste nebo viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .

Vložil: Adina Janovská

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace