Strach „elit“, smutek ´pražské kavárny´. Oni už nás nepotřebují, vystrčili nás na periferii a ovládnou politiku, tlumočí analytik
20.10.2017
Foto: Facebook
Popisek: Bohumil Kartous se synem Jáchymem
Politický analytik, expert na školství a kmenový redaktor Britských listů Bohumil Kartous poskytl rozhovor pro server info.cz, v kterém rozebíral vztah tak zvané pražské kavárny se zbytkem republiky. Kartous má dojem, že toto rozdělení přišlo už před rokem 1989, kdy pražská kavárna byla téměř v ilegalitě, v undergroundu. Pocit segregace se přehoupl i přes revoluci, kdy se role vyměnily. Disidenti, tenkrát odstrkovaná část společnosti, se chopili vlády, zaujali přední místa a odmítali komunikovat a vyjednávat s lidmi, kteří měli dříve něco společného s komunistickým režimem. S lidmi s komunistickou minulostí se zkrátka nemluví.
Když si promítneme předvolební boje za posledních 25 let, tak demokratické strany, ty tradiční, které se mocensky sdružují v Praze a které pražskou kavárnou páchnou, vždy vyrážely do boje se silným akcentem na antikomunismus. A to i přesto, že v republice i ve světě byly daleko palčivější problémy. Komunismus nebyl problém vůbec, konstatuje Kartous a poukazuje na absurditu chování tradičních stran, které svůj předvolební boj stavěly na laciném antikomunismu. Přitom sváděly problémy, s kterými se potýkal celý západní svět, na naši komunistickou minulost.
Přezíravá pražská kavárna
Intelektuální i politická elita se soustředila v Praze, začala hledět na zbytek státu přezíravě. A právě to byla zásadní chyba, která vedla k rozdělení společnosti. Nedůvěru k pražské kavárně pak využívají politické persóny jako Miloš Zeman nebo Tomio Okamura. Dokázali z pověstné Havlovy blbé nálady vytěžit politické body a pomalu pražské kavárně vyfouknout pozice v politickém světě.
Veďme dialog, vyzývá Kartous
Podle Kartouse pražské elity nesegregují, jen sympaticky poukazují na to, že s lidmi s určitými názory se prostě nemluví. A dává za příklad návštěvu Marty Semelové v Knihovně Václava Havla. Marta Semelová je tvrdou zastánkyní bývalého režimu. A podle Kartouse by stačilo se Semelovou vést dialog a její bludy vyvrátit. Ne ji odehnat a odmítat s ní byť jen prohodit slovo. To pak vede k tomu, že si Semelová vytvoří svoji mediální bublinu a tím se rozděluje společnost. Dialog se musí vést.
Kdo nese vinu na rozdělení společnosti?
Podle Kartouse je na vině politická elita, která svým chováním a jednáním odmítala naslouchat problémům obyčejných lidí. Mediální sféra, která je orientovaná výhradně doprava a to i přesto, že v západním světě je zcela přirozená politická orientace jak doprava, tak i doleva, u nás je politická orientace doleva braná jako něco, za co by se měl člověk stydět. Posledními, kdo na rozdělení společnosti nese vinu, jsou pak veřejně známé osobnosti.
Esence arogance pražských elit – přemluv bábu
Kartous velmi razantně odsoudil Zelenkův politický spot Přemluv bábu. Považuje jej za dokonalou ukázku toho, jak pražská kavárna smýšlí o lidech mimo Prahu. Prostě dvacetiletý hejsek bez zkušenností, poučuje lidi, kteří mají za sebou 50 let tvrdého života. Kartous právě toto považuje za esenci arogance. Jeďte někam, najděte si tu svojí bábu a přesvědčte ji, aby se zbavila těch svých zcestných, neakceptovatelných myšlenek, co víc může společnost popudit.
Elita má hlídat Ústavu
Podle Kartouse je pozice elit v tom, aby hlídala Ústavu republiky. Některé politické směry jsou na hraně s Ústavou. Jako třeba hlásání, že se zakáže určité náboženství je prostě na hraně, nebo za hranou Ústavy, a to je čas pro elity, kdy mají povstat a říct – to přece nemůžete, to byste museli změnit demokratickou Ústavu, ale když to uděláte, bude to krajně nedemokratické. Elity mají chránit Ústavu a tím demokratický režim. Je potřeba toto řešit s Okamurou i s Babišem, nemůžeme se tvářit, že tu nejsou, když vlastně přebírají politickou moc, míní Kartous.
Předvolební téma číslo 1 – bezpečnost
Kartous považuje bezpečnost za marginální problém. S ohledem na to, že jsme ve světě na špici nejbezpečnějších zemí by viděl jako daleko prospěšnější témata jako je školství, doprava nebo sociální otázky. Bezpečnost v této situaci považuje jako politické téma za absurdní.
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Štěpán Cháb