Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Být estébák už je pomalu VIP statut… V průzkumech jsou na prvních místech s bolševiky

komentář 19.10.2017
Být estébák už je pomalu VIP statut… V průzkumech jsou na prvních místech s bolševiky

Autor: Facebook

Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová se neojevuje bez svého již pátého, nejmladšího dítěte. Vysvětlení je jednoduché - stále kojí

KOMENTÁŘ Čeští voliči jsou těsně před volbami dnes a denně konfrontováni s tím, jak deprimující je stav na naší politické scéně. I když jsou médii vyzýváni, aby šli každopádně volit, ti, kteří se zodpovědně chtějí rozhodnout, komu mají dát hlas, nakonec nejspíše dospějí k závěru, že u nás neexistuje subjekt, který by mohli volit s pocitem, že vybírají ten nejlepší. Většina z nich tak bude nejspíše volit mezi menším či větším zlem. Existují však i tací, co prý budou volit srdcem.

K tomu se na svém blogu například přiznala známá ekonomka Markéta Šichtařová. V jeho úvodu vyjádřila své přesvědčení, že letošní volby budou něčím mimořádné, že se láme chleba. Podle ní i ti, kteří v minulých letech zůstávali v klidu, začínají vést řeči o politice. „Během posledních čtyř let se toho totiž mnoho změnilo,“ konstatuje a vypočítává, co. 

Méně svobody, více bonzáctví

Tak především jsme se stali méně svobodní a mnozí to ani nepostřehli. Jako příklad  uvádí povinné školky pro děti, ale také  označení živnostníků za parazity, více byrokracie a kontrol, apod. „Bonzáctví  se šíří jako mor. Být estébákem už není cejchem, být estébákem už je pomalu VIP statutem, pohoršuje se právem. A nelíbí se jí ani, že se multikulturní doktrína stala novým náboženstvím. Tato atraktivní matka pěti dětí (!) také kritizuje, že militantní feminismus a rozvracení tradičních rodin již není považováno za anomálii, ale spíše za novou ideologii. 

Ach, kdyby...

V druhé části svého blogu se věnuje problematice voleb. Myslí si, že volby jsou ovlivněny dvojím způsobem, protože značná část lidí je stádní,  jde za davem a bezmyšlenkovitě volí toho, koho favorizují průzkumy. Další část zase nechce nechat svůj hlas propadnout, takže nevolí ty strany, které v průzkumech nemají šanci. Výsledkem je, že je po volbách málokdo spokojen.  „Ach, jak bychom si všichni pohověli, kdyby výsledky voleb věrněji odrážely skutečné cítění lidu,“ posteskla si autorka a přiznala se, že ona sama při volbách nebude taktizovat a bude volit srdcem. K tomu, aby to zkusili, vyzvala i své četné čtenáře. 

Voliči pod tlakem?

A  mnozí ji dávají za pravdu, i když jsou si vědomi toho, že jejich hlas možná propadne. Někteří lidé litují, že u nás existuje pětiprocentní hranice, nutná ke  vstupu do sněmovny. „Proč by strana nemohla mít v parlamentu jen jediného poslance?“ ptá se například Vít. Také on je přesvědčen, že je hodně voličů pod tlakem předvolebních průzkumů. Zato další jsou toho názoru, že kdyby volili srdcem, tak nemají koho, protože jim nikdo k srdci nepřirostl.  Také Pavel dává najevo své velké zklamání a svěřuje se, že má podobný pocit, jako koncem osmdesátých let, tedy před „revolucí“.  

Na prvních místech estébák a bolševici

Petr je poté, co si přečetl poslední předvolební průzkum agentury Median, totálně znechucen: „Na prvních třech místech  estébák, softbolševik a bolševik. Chce se mi zvracet.“ Jana zděšeně spočítala, že mohou dát dohromady až čtyřicet procent hlasů a Ondrej na to reaguje: „Ty průzkumy už nejsou ani vtipné.“ Jakub zase ostatní utěšuje, že jiné předvolební odhady se liší až o deset procent. A připomíná rovněž, jak se často liší u nás i ve světě. 

Lžete, kradete, nevěříme vám

Marie se přiznává, že ona chtěla jít volit, ale opravdu nemá koho. „Stal se ze mne takový politický sirotek. V minulosti jsem volila s nadšením  a v dobré víře, ale vždy jsem se zklamala. Dívám se na všechny televizní debaty a zoufale hledám své favority, ale ty mi přináší ještě více rozčarování, než předtím. Ve sněmovně se jen hádají, kdo toho více rozkradl a vytuneloval, kdo je větší fízl a kriminálník. K volbám ale půjdu a na všechny kandidátky napíšu vzkaz: Lžete, kradete, nevěřím vám.“

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .     

Vložil: Adéla Hofmanová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace