Museli jsme počkat, Saudek seděl. Režisér Vorlíček o tom, kdo doopravdy zabil Jessii
14.10.2017
Foto: Youtube / repro
Popisek: Kdo chce zabít Jessie: Olga Schoberová
Film Kdo chce zabít Jessie osvědčené dvojice Václav Vorlíček a Miloš Macourek patří do zlatého fondu českých komedií šedesátých let, které se dodnes těší značné oblibě. Na film a na to, jak vznikal, zavzpomínal režisér Václav Vorlíček v pořadu Příběhy filmů na Streamu.
Film je typickou crazy komedií, ve které se hodně utíká, není nouze o omyly, situační komiku, ale také skvělé hlášky. Jelikož jde o film, který paroduje komiksy, Václav Vorlíček vymyslel, že ti, kdo ztvárňují komiksové postavy, nebudou mluvit: „Když jsem začínal, tak jsem šel k trikařům. Řekl jsem jim, že potřebuji, aby herec pootevřel ústa a vyjela bílá bublina s textem. A oni mi řekli, že na ten barevný materiál Agfacolor, že to prostě nedokážou, tak proto jsem to musel točit černobíle,“ vysvětluje Václav Vorlíček, proč musel natočit film bez barvy.
Václav Voska se na roli naštěstí necítil
Hlavní úlohu vědce ztvárnil Jiří Sovák, původně mělo jít ale o herce zcela odlišného typu, Václava Vosku, který nepatřil zrovna mezi komediální umělce. Naštěstí herec sám brzy pocítil, že tahle role pro něj asi nebude, jak si Václav Vorlíček vzpomněl: „Když si to přečetl, tak říkal, víte, já se v tom ale necítím. Já jsem zvyklý hrát jiné věci a tyhle blázniviny… On mi to odmítl a pro mě to byla jistá úleva. Nehrál tím způsobem, jak to dokázal, jak to pochopil. Takže to zahrál Jirka Sovák, se kterým jsem měl zkušenosti a věděl jsem, že mi to odehraje bez problémů,“ líčil v pořadu Příběhy filmů na Streamu.
Zlý český Superman
Ve filmu se paroduje svět komiksových hrdinů, vtipný na tom byl fakt, že v socialistickém Československu pochopitelně žádné komiksy vycházet nesměly. A tak divákům snadno unikl fakt, že skutečný Superman z amerického marvelovského komiksu je kladná postava: „Tenhleten kvazi Superman byl zlý. Pravý Superman zachraňuje lidstvo, tohle měla být jen svalnatá postava, aby se odlišil od pravého Supermana, tak měl hnědý trikot, kdežto Superman ho má modrý,“ připomněl Václav Vorlíček. Bohužel v černobílém filmu tento rozdíl diváci nemohli nijak poznat. To jim ale rozhodně nijak nevadilo.
Na Káju Saudka si museli počkat
Velmi významnou součástí filmu jsou obrázky Káji Saudka, našeho nejlepšího komiksového kreslíře všech dob. Václavu Vorlíčkovi bylo jasné, že do filmu chce obrázky právě od něj. Bohužel si na kreslíře musel pár měsíců počkat, byl totiž ve vězení za tak zvanou ´příživu´ (pokud v době socialismu člověk nebyl v pracovním poměru, byl dle tehdejších zákonů ´příživník´- pozn. red.), což tehdejší zákony umožňovaly: „On chtěl být svobodný, takže nikdy neměl v občance zaměstnavatele. Prostě policajti v Holešovicích, kde bydlel, šli po něm. On si zašel jenom pro chleba a už ho zastavil policajt a chtěl vidět občanku. Když viděl, že na místě pro zaměstnavatele je prázdno, tak říkal, že ho pozvou, že si s ním pohovoří,“ vzpomínal Václav Vorlíček.
Koupil scénu od Menšíka
Ve filmu hraje celá řada hereckých legend, například Dana Medřická, nebo Vladimír Menšík. Ten ve scéně, kdy má probíhat kremace komiksových postav, začne zpívat písničku Letěla bělostná holubička, což byl hercův okamžitý nápad: „To nebylo ve scénáři. Když jsem viděl, že herci stáli před kamerou a Menšík začal zpívat tuhle smuteční písničku, tak jsem musel zařvat Stop, protože se herci kousali do rtů a dělali vše možné, aby se nerozchechtali. Řekl jsem, Láďo, zkazil jsi záběr, ale já to kupuju!“ směje se dnes Václav Vorlíček.
Kariéru přerušily tanky
Film zaujal i v Americe, kde ho chtěli přetočit s americkými herci. O této možnosti jednali s hollywoodským agentem Schneiderem: „Schneider, když jsme se sešli, říkal, proč jste to netočili barevně? My jsme nechtěli shodit naše trikové oddělení, tak jsme říkali, že byli problémy s materiálem,“ uvedl v pořadu Příběhy filmů Václav Vorlíček. Ten díky tomu získal tříměsíční luxusní pobyt v Americe, mimo jiné na jachtě. Velkému úspěchu Václava Vorlíčka zabránila ruská okupace: „Přijel do Prahy a měl šeky. Přijel na Barrandov, tam složil šeky na budoucí výrobu. A spokojeně odjel do hotelu, pak celou noc protelefonoval, už sháněl další sponzory. A ráno otevřel okno, slyšel rámus, podíval se do Štěpánské a tam hučely ruské tanky.“
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Michaela Špačková