Českou Matu Hari muži zbožňovali i zneužívali. Smutný konec slavné operní divy. Tajnosti slavných
08.10.2017
Foto: repro/ČT
Popisek: Ema Destinnová
Patřila k největším operním hvězdám dvacátého století, ale její osud byl zpočátku podobný mnoha dalším českým umělcům, o nichž platí, že doma není nikdo prorokem. Z Národního divadla ji vyhodili, a tak touhu zpívat málem vzdala. Zatímco ve Zlaté kapličce neuspěla, o pár let později ležel Emě Destinnové svět u nohou. Do Prahy se vrátila jako mezinárodní hvězda a nakonec byla oslavována jako národní hrdinka.
Její kariéra v mnohém připomíná její slavnou kolegyni Marii Callas. Také ona nemohla zpočátku najít solidní angažmá, mimo jiné protože ji považovali za málo talentovanou i atraktivní, a podobně jako Callas na sebe upozornila díky náhodnému záskoku. Když Ema Destinnová odešla z Prahy do Drážďan, ředitel tamního divadla ji odmítl se slovy, že je ošklivá a nemá hlas. Naštěstí se opět nenechala odbýt a ještě jako Emilie Kittlová zkusila štěstí v Berlíně. A do třetice to vyšlo, na scéně Státní opery okouzlila publikum, nadchla kritiky a během svého angažmá vyprodala každé představení. Po své učitelce hudby přijala umělecké jméno Emmy Destinn. Jako jedna z mála českých operních zpěvaček prorazila i na slavném wagnerovském festivalu v Bayreuthu.
První americká Mařenka
Z německých scén pak zamířila do slavné londýnské Covent Garden, kde triumfovala společně s legendárním Enricem Carusem, největší operní hvězdou té doby. Nakonec stejně jako on dobyla i newyorskou Metropolitní operu, kde zářila v hitech Pucciniho, Verdiho či Bizeta. Jako vůbec první zde zazpívala Mařenku z Prodané nevěsty a v Americe tak zpopularizovala dílo Bedřicha Smetany. Obrovský úspěch k ní poutal pozornost mnoha mužů, kteří jí leželi u nohou. Dokázala je získat zvláštní, oduševnělou krásou, mimořádnou inteligencí (hovořila několika jazyky) i svým smyslem pro humor, a v neposlední řadě i různými výstřednostmi. Na své tělo si například nechala vytetovat obrazy hadů.
Životní omyl
Jenže s partnery zacházela tak, že o jejich přízeň záhy přišla, což byl i případ jejího prvního vztahu s úspěšným českým cyklistickým závodníkem Jindřichem Vodílkem. Sebevědomě odmítla i zamilovaného G. Pucciniho nebo kolegu E. Carusa. Patrně nejdelší byl její bouřlivý poměr s francouzským barytonistou Dinhem Gillym. Po deseti letech ho opustila kvůli výrazně mladšímu lesnímu inženýrovi Vilému Kunstovnému, který však stárnoucí divu využíval pro svoji kariéru. Ta ovšem jeho vypočítavost prohlédla a dala mu rychle sbohem. Záhy se provdala za Josefa Halsbacha, o dvacet let mladšího vojenského letce, ale manželství skončilo fiaskem. Destinnová přiznala, že to byl její životní omyl, a na muže definitivně zanevřela.
Česká Mata Hari a národní hrdinka
Velmi zajímavou a méně známou částí jejího života byla spolupráce s českým odbojem. Podle některých informací dokonce působila jako špiónka ve prospěch své vlasti a měla za úkol předávat jistým osobám přísně utajené informace. Různé šifry a vzkazy prý rafinovaně ukrývala ve svých šatech a kostýmech nebo se je prostě naučila nazpaměť, aby nemohly být prozrazeny. Zůstala pod policejním dohledem, měla zákaz vycestovat z Rakouska a nemohla dále koncertovat za hranicemi. Uchýlila se proto na svůj zámek ve Stráži nad Nežárkou, kde se věnovala psaní a také svým četným zálibám, například rybaření. Dosti věrně toto dramatické období její kariéry popisuje vynikající film Jiřího Krejčíka Božská Ema. V roce 1917 se jí podařilo vrátit se do Národního divadla a s velkým úspěchem zde zpívala Libuši. Nakonec byla ve své vlasti oslavována jako velká operní hvězda s nádherným hlasem, ale také jako národní hrdinka. Jednou z největších poct, jaké se dočkala, je skutečnost, že je vyobrazena na našich bankovkách té nejvyšší hodnoty. Konec jejího života však byl velmi smutný. Zemřela ve svých dvaapadesáti letech, zadlužená, nemocná a opuštěná.
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste nebo byli viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Adéla Hofmanová