Tahle mrňavá holka dělala legendární Špinarce velké starosti a stál o ni i Gott. Pak ale zvítězila vášeň, která ji připravila o slávu i o život. Tajnosti slavných
05.10.2017
Foto: repro/Hvězdy československého popu 1, Supraphon
Popisek: Jana Robbová
VIDEO Oč byla menší, tím větší temperament jí sudičky nadělily. A přidaly k němu tak mimořádný hlas, že by lehce odstavila na vedlejší kolej nejednu hvězdu. Na scéně se objevila téměř současně s nezapomenutelnou Věrou Špinarovou, a nebýt zákeřností osudu, historie naší populární hudby by nejspíš vypadala úplně jinak.
Nezapomenutelný Jiří Grossmann si prý kdysi dělal v divadle Semafor legraci, že ji nacpe do klece pro slavíky. Temperamentní Jana Robbová byla totiž tak maličká, že by se do ní nejspíš i vešla. A Zlatého slavíka měla opravdu nadosah. Po žebříčku popularity šplhala stále výš a v sedmdesátých letech se dostala až do první pětice. „Hlas má od přírody výjimečný, přitažlivě zbarvený, drsný i silný. Žádné zlato v hrdle, ale zápalná směs,“ napsal o ní v roce 1975 hudební kritik František Horáček. Není divu, že o spolupráci s ní stál dokonce samotný Karel Gott, jenže poté co získal podrobnější informace o jejím způsobu života, ztratil o jakoukoli společnou práci zájem. Divoká Jana totiž rychle nabytou slávu neunesla. Úspěchů a života si užívala až příliš, možná právě proto, že si nikdy příliš nevěřila. Nedostatek sebevědomí a sklonu k exhibicionismu, bez nichž se žádný umělec na scéně neobejde, ‘léčila‘ stále většími dávkami alkoholu a začala být nespolehlivá. To ale byl teprve začátek neodvratného konce mimořádného talentu.
Sopka:
Zabodovala, a tak ani neodmaturovala
Jedna z nejtemperamentnějších zpěvaček v celé historii naší populární hudby se narodila 4. dubna 1951 v Praze. Maličký diblík s klučičím sestřihem a temperamentem hyperaktivního dítěte byl navzdory svým parametrům nepřehlédnutelný, a tak ani není divu, že jí kolegové z divadla přezdívali Sopka. I když měřila pouhých 156 centimetrů, při každém vystoupení jí bylo jeviště malé a při živém zpěvu ještě dokázala tak řádit, jakoby to mělo být naposledy. V pouhých sedmnácti letech zvítězila v soutěži Hledáme nové talenty, aby vzápětí vyšlo najevo, že má vážné problémy sama se sebou a je velmi nevyrovnaná. Vzápětí totiž sekla se studiem na střední škole, což se jí později pořádně vymstilo. Tenkrát ale měla hlavu v oblacích a myslet na zadní vrátka ji ani nenapadlo. Následující tři roky zpívala po barech v západním Německu, Holandsku a Jugoslávii, nabídky a mimořádné výdělky se jen hrnuly. Přesto neemigrovala, i když řada kolegů by si takovou příležitost nenechala ujít, a po posledním turné ve Skandinávii se vrátila natrvalo domů. Vzápětí se stala jednou za mimořádně nadějných hvězd legendárního pražského divadla Semafor, kde měla a před svými později slavnějšími vrstevnicemi Petrou Janů či Janou Kratochvílovou pár let náskok.
Toulky:
Na chlapy měla pech
Bylo jí pouhých jednadvacet, když jí v roce 1972 nabídl spolupráci Karel Gott, a o rok později s přehledem vyhrála Děčínskou kotvu a získala bronzového slavíka. S Gottem natočila slavný duet Toulky a takových písní mělo být původně víc. Mistr ale snahu o spolupráci nakonec vzdal, protože Jana chodila do studia později a několikrát prý dokonce nepřišla vůbec, přestože na ni čekal nejen nejslavnější zpěvák té doby, ale s ním i celý tým. Dva roky také vystupovala se skupinou bratrů Václava a Jana Neckáře Bacily. Na vlastní hity ale štěstí neměla, i když vydala několik desítek singlů a nazpívala pár pozoruhodných duetů s předními českými interprety. Táhla totiž s sebou životem káru, vrchovatě naloženou soukromými problémy. Dvakrát se provdala, obě manželství ale skončila rozvodem. Významný podíl na tom měla skutečnost, že prodělala dvě mimoděložní těhotenství, a poté už děti mít nemohla. To se stalo největším z jejích životních trápení, s nimiž se nedokázala vyrovnat. Psychická traumata a krize pak začala léčit alkoholem, bohužel i během představení. Dodnes ji mám před očima – bylo to v roce 1976 a vystupovala tenkrát na nejvýznamnějším plese pražské společenské sezóny. Zpívala sice bezkonkurenčně, již po deváté hodině večer se ale na pódiu sotva držela na nohou.
Rok rok střídá:
Marně přemýšlela, kde se stala chyba
Do závislosti na alkoholu se propadala stále víc, nepomohl ani opakované léčení na specializované klinice. Když si dala panáka, všechny povinnosti šly rázem stranou. Začala být nedochvilná a nespolehlivá, takže ztrácela stále více kolegů, kteří by s ní byli ochotni spolupracovat. Kupila tak problémy, kvůli nimž začala propadat depresím. Marně hledala, kde se stala chyba, protože se nedokázala podívat pravdě do očí a přiznat si, že je alkoholička. Jednu dobu dokonce začala přičítat neúspěchy svému vzhledu a snažila se tak usilovně zhubnout, až si vysloužila další zdravotní komplikace – mentální anorexii. V roce 1985 pak skončila se zpěvem ze dne na den. „Měla jsem mít koncert a nebyl, pořadatel jenom krčil rameny. Tomu všemu se říkalo politika, u mě konkrétně zápaďácké manýry,“ prohlásila v jednom z posledních rozhovorů. Určitě znáte i její písničky, které provázejí slavné filmy, i když už nejspíš ani netušíte, kdo je vlastně zpívá. Jsou jimi například Svatební cesta z populární komedie Holky z porcelánu či Badýdy bába, kterou nazpívala místo Dagmar Veškrnové pro komedii Co je doma, to se počítá, pánové.
Svatební cesta
(z filmu Holky z porcelánu):
Odešla úplně zapomenutá
Po odchodu ze scény zpočátku vůbec nevěděla, kam se vrtnout. Maturitu neměla, nemohla se pochlubit vůbec žádnou kvalifikací, a tak se živila, jak se dalo. Mimo jiné pracovala jako servírka, už jako Jana Kočová, či prodávala v kantýně. Práci střídala stejně často jako partnery, toho pravého, který by se jí stal oporou a pomohl jí postavit se znovu na nohy, ale nenašla. Koneckonců v prostředí, v němž se pohybovala, zřejmě ani neměla šanci někoho takového najít. S každou další nevydařenou známostí se stále víc propadala do závislosti na alkoholu, v roce 1996 se k tomu navíc přidaly zdravotní komplikace, s níž jí osud vystavil definitivní účet. Lékaři u ní diagnostikovali rakovinu hrtanu s tím, že na účinnou léčbu už bylo pozdě. Nepomohla ani okamžitá operace. Jedna z nejnadějnějších zpěvaček zemřela v naprostém zapomnění 4. srpna 1996 v nemocnici v pražských Vysočanech. Bylo jí pouhých pětačtyřicet let.
Kámen lásky:
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste nebo byli viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Adina Janovská