Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Legendární tvrdohlavec, rebel a asketa odešel stejně dramaticky, jako žil. Rozhodl se sám, nebo zaúřadoval osud? Tajnosti slavných

26.09.2017
Legendární tvrdohlavec, rebel a asketa odešel stejně dramaticky, jako žil. Rozhodl se sám, nebo zaúřadoval osud? Tajnosti slavných

Autor: youtube.com

Popisek: Jan Tříska

V pětadvaceti letech se stal hvězdou a již po čtyřicítce živoucí legendou. Nečekané sobotní drama u pražského Karlova mostu navždy ukončilo hektický život mimořádného herce, který miloval pravdu, upřímnost a řád. Jenže mu to neustále někdo hatil.

Svérázný, zásadový, upřímný leckdy téměř až k sebezničení… Leckdo si o něm myslel, že je až moc velký suverén, našli se tací, kteří ho podezřívali z namyšlenosti. Koneckonců, i kdyby Jan Tříska opravdu byl přehnaně sebevědomý, rozhodně měl být na co. Sudičky ho sice obdařily mimořádným talentem, přesto na něm ale musel soustavě pracovat a nic mu život nedopřál zadarmo. Do povědomí současných diváků se zapsal především jako nekompromisní pedagog Igor Hnízdo ve filmu Jana a Zdeňka Svěráků Obecná škola, který se stal režijním debutem Svěráka mladšího, a dokonce byl nominován na Oscara pro nejlepší zahraniční film. Romantickým duším se možná ještě rychleji vybaví v melodramatické pohádce Radúz a Mahulena, filmové adaptaci stejnojmenné divadelní hry Julia Zeyera, v níž v roce 1970 exceloval s krásnou Magdou Vášáryovou.

Ani čas ho nepřibrzdil

Vyhlášený asketa měl rád pořádek, dobrou a zdravou kuchyni, nekouřil, nepil alkohol a nevyhledával večírky. I v úctyhodném věku stále pravidelně běhal, pěstoval kaktusy, zajímal se o cizí jazyky a rád studoval mapy. Podobně jako kdysi Ladislav Pešek se stal hned po absolvování DAMU nejmladším členem činohry Národního divadla a od prvopočátku byl nepřehlédnutelný. Rebel s uhrančivýma očima, který jakoby měl sebevědomí na rozdávání, se díky cílevědomosti a píli prosadil téměř nadzvukovou rychlostí nejen na domácí scéně, ale uspěl i později v emigraci. Nezastavil ho ani osmý křížek na krku, který si připsal loni v listopadu. Nebyl líný kvůli divadelnímu představení či zajímavé roli přeletět oceán a od tohoto pondělka měl začít natáčet další film. Bohužel už ho v něm neuvidíme, přesto bude natočen – na jeho počest.

Nežádoucí rebel

Světoznámý český herec a dabér se narodil 4. listopadu 1936 v Praze a divadlo začínal hrát již ve studentských a amatérských souborech. Přesto se původně chtěl stát tanečníkem. Nakonec mu to rozmluvil legendární Karel Höger, poté co ho náhodou slyšel recitovat. Tříska dal na jeho radu, v letech 1955 až 1959 vystudoval na pražské DAMU herectví, a poté zamířil přímo na prkna nejcennější – do činohry Národního divadla. Vytvořil řadu významných rolí, a poté co excelentně ztvárnil Romea, stal se symbolem nové, nastupující herecké generace. Přesto v roce 1965 Zlatou kapličku opustil – následoval totiž nezapomenutelného režiséra Otomara Krejču do nově založeného Divadla za branou. Jenže oč byla historie této scény slavnější, tím byla kratší. Po okupaci v srpnu 1968 začalo přituhovat, příliš velká popularita byla považována za nebezpečné podhoubí možné rebelie, a tak normalizace v roce 1972 divadlo definitivně smetla. Tříska pak sice začal hrát v Městských divadlech pražských, jeho umělecká činnost byla ale stále více omezována, a tak se nakonec v roce 1977 rozhodl s manželkou, o sedm let mladší populární herečkou Karlou Chadimovou, pro emigraci.

Neunikl ani Zemanovi

Zálibně na něj velmi brzy pohleděl i film, velmi často ztvárňoval postavy lehkomyslných a temperamentních mladíků. Poprvé stanul před kamerou již jako začínající student v pouhých devatenácti letech – režisér Ivo Toman mu nabídl v komedii Váhavý střelec rovnou hlavní roli, postavu bázlivého a plachého Martina Něničky, z nějž teprve vojna udělá opravdového chlapa. Po nástupu do Národního divadla už se mu nabídky přímo hrnuly a mimořádně vstřícná byla vůči němu i Československá televize. Díky tomu jsme si mohli jeho umění užívat i v celé řadě inscenací a seriálů, mimo jiné nemohl chybět například jako Velký Vont/Široko ve slavné Foglarově Záhadě hlavolamu či coby národní buditel a básník Šebestián Hněvkovský v legendárním seriálu F. L. Věk. Neminulo ho ani Třicet případů majora Zemana, v nichž si zahrál v jedné epizodě Edu. Koneckonců ve velkoryse pojatém projektu figurovalo tolik postav, že bychom mezi herci sedmdesátých let jen obtížně hledali někoho, na nějž tehdejší televizní produkce zapomněla.

Za trest ho vystřihli

Poslední postavou, kterou jsme mohli vidět na plátně před jeho emigrací, byl doktor Houdek v komedii Na samotě u lesa. Pak si ještě stačil zahrát v rodinné komedii Jak se točí Rozmarýny, jeho postava byla ale znovu přetočena. Ještě hůř dopadl psychologický rodinný film Oty Kovala Nechci nic slyšet, v něž měli Jan Tříska a jeho žena Karla Chadimová, s níž se oženil v roce 1968, původně hrát adoptivní rodiče hlavního hrdiny Marka v podání tehdy teprve třináctiletého Filipa Renče. Jejich postavy musely být samozřejmě přeobsazeny, nahradili je Jana Brejchová a Jiří Zahajský. Projekt ale provázela smůla již od počátku. Režisér Ota Koval ochrnul po těžké autonehodě, a tak scénář diktoval dramaturgyni Marcele Pittermannové během rehabilitace, trvající mnoho měsíců. A o hvězdného představitele nakonec přišla i postava Bédy, protože vážná nemoc znemožnila účast na natáčení legendárnímu Janu Werichovi. Ani tím ale zášť uražených mocipánů vůči Třískovi neskončila. Cenzoři se dokonce vyřádili i v roce 1984 na americké komedii Nevěrně tvá, v hlavní roli s Nastassjou Kinski. Popadli nůžky a postavu Jerzyho Czyreka, kterého v ní Tříska ztvárnil, nekompromisně z distribučních kopií vystřihli.

Forman ho v tom nenechal

Ani za Velkou louží se rozhodně neztratil, i když musel opět tvrdě makat a na větší role si pár pátků počkat. Prosadil se v divadle, příležitost dostal i v televizi – například v populárním americkém seriálu Síla rodu (Falcon Crest), Airwolf či Hunter. Často pracoval s Milošem Formanem, například ve slavném dramatu Ragtime, ve snímku Lid versus Larry Flynt, kde ztvárnil postavu střelce, či v akčním thrilleru Ronin, kde si zahrál po boku Roberta De Niro a Jeana Reno. To už ale bylo v době, kdy se mohl svobodně vracet i domů do Čech. Poprvé se vrátil na filmové plátno právě ve filmu Obecná škola, v němž se po letech konečně znovu objevila před kamerou i jeho žena Karla coby poštovní úřednice. Pro ni to znamenalo opravdu návrat, protože po odchodu z Československa na hereckou kariéru rezignovala. Začala pracovat jako hosteska a časem se vypracovala až na manažerku luxusního hotelu Bel Air v Hollywoodu.

Nekonečné návraty

Od listopadu 1989 se Jan Tříska do České republiky vracel velmi často, žádné dobré roli prostě nedokázal odolat. V roce 2002 dostal Cenu Alfréda Radoka za výkon v hlavní roli Krále Leara na Letních shakespearovských slavnostech, o rok později přidal do sbírky druhou nominaci na Oscara za postavu starého Gorčíka v romantickém dramatu režiséra Ondřeje Trojana Želary. Rozhodně se ale nevracel jenom z nostalgie. Objevil se například v jedné epizodě seriálu režiséra Tomáše Magnuska Stopy života a za pár minut před kamerou údajně inkasoval téměř čtvrt milionu korun. A navíc mu produkce zaplatila i letenku. „Jiní herci čekají měsíce na honoráře, on si přiletěl na pár dní a dostal takový balík. Ale zase je to legenda,“ prozradila tehdy serveru vipstory.cz pracovnice TV Barrandov. Před dvěma lety neodolal ani nabídce Jana Hrušínského – hlavní roli v představení Shylock v pražském Divadle Na Jezerce. Plánovaná premiéra ale musela být odložena, protože Tříska v Kalifornii havaroval a skončil v nemocnici, a nakonec v něm místo něj zazářil slovenský herec Milan Kňažko. Loni se zase objevil v ‘nováckém‘ seriálu Drazí sousedé coby ošklivý, zarostlý a věčně nasejřený dědeček Alois, jenž dřepí na posedu a neustále nadává dětem, které pokřikováním ruší zvěř.

Mádl se nedočkal

Tentokrát Jan Tříska přijel do Prahy, aby ztvárnil hlavní postavu ve filmu Jiřího Mádla Na střeše. I tenhle projekt pronásleduje smůla. Scénář Mádl dopsal již v roce 2011, kdy s ním absolvoval studia scenáristiky ve Spojených státech, a od té doby musel jeho realizaci několikrát odsunout. Příběh osamělého starého pána, kterému vtrhne do poklidného života Vietnamec, se měl začít natáčet v pondělí 25 září, a tak se v sobotu odpoledne herec vydal na pražský Karlův most, prý aby dostál svému rituálu a v duchu si porozprávěl o nové práci se svou rodnou Prahou a rozvážně plynoucí Vltavou. Jeho nešťastný pád ze starobylého mostu zaznamenaly davy, dva cestující z kolem projíždějící lodi pro něj okamžitě skočili a až do příjezdu záchranářů ho oživovali. Záchranáři ho uvedli do umělého spánku a převezli do Ústřední vojenské nemocnice, kde v pondělí 25. září vážným zraněním podlehl. Rozjímání s tisíciletou Vltavou se mu zkrátka stalo osudným. Možná se mu zatočila hlava, možná mají pravdu svědkové, kteří tvrdí, že z mostu skočil. Nebo je to jen výplod senzacechtivé mysli? První výsledky policejního vyšetřování spíš napovídají, že šlo o nešťastnou náhodu. Pravdu se možná nikdy nedozvíme, o tu ale vlastně už ani nejde. Jisté je jenom jedno – český herecký svět navždy ztratil mimořádnou osobnost, která byla jedinečná a nenahraditelná.

 

Božoňka2

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste nebo byli viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .

Vložil: Adina Janovská

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace