Hřebejkovi tak dlouho odmlouvala, až přišla o roli v Pelíšcích. Proč si o ní mysleli, že není pro film dost hezká?
20.09.2017
Foto: FTV Prima
Popisek: Iva Janžurová v Show Jana Krause
Je jednou z mála českých hereček, kterou můžeme bez váhání označit za komičku. Kromě komediálních rolí ale vytvořila i úctyhodné množství postav v dramatických dílech. A to jí doma hereckou školu rozmlouvali, jak přiznala v rozhovoru pro časopis Instinkt. Navíc si k herectví nedávno přibrala ještě režii a scenáristiku. Iva Janžurová jede zkrátka v šestasedmdesáti letech opět naplno i po operaci srdce.
To, že se vrhla na režii představení Báječná neděle v parku Créve Coeur, přičítá vlivu svého zesnulého muže, herce a režiséra Stanislava Remundy. „Nikdy jsem se nezaobírala představou, že budu režírovat, to spíš můj muž, který byl herec, se v pětatřiceti stal režisérem. Já věděla, že ne všichni kolegové to uměli akceptovat. Na druhou stranu jsem se od něj mohla spoustu věcí naučit – třeba pochopit, že každý herec by měl vědět, o co a proč jeho postava ve svém nitru usiluje, zvolit z mnoha možností tu optimální a umět ji podřídit celku.“ Představení je uváděno v Divadle Kalich, hraje v něm také její dcera Sabina Remundová. „Tennesseee Williams je pro mne tím nejvýsostnějším dramatickým autorem a vždy bylo mým snem sejít se s jeho dokonalými kresbami lidských duší na jevišti,“ uvedla Iva Janžurová ještě před premiérou.
Přívětivá režisérka
Paní Iva je pečlivka, představení stále analyzuje a někdy se prý až týrá tím, co mohla udělat lépe. „Nemůžu tvrdit, že se mi v tomhle představení úplně všechno povedlo, vím o řadě míst, která bych neúnavně chtěla zkoušet a upevnit – nejsem režisérka, která na klíč nazkouší inscenaci a jde od ní. Sama mám v té hře malou roli, takže jsem u každého představení a můžu kolegyním dávat připomínky.“ Recenze jejího režisérského debutu byly spíš laskavé. „Režie v podání Janžurové je však možná přívětivá až příliš, herečka režíruje nenápadně, starosvětsky,“ komentoval představení například server iDnes.cz.
Nebyla pro film dost hezká
Doposud natočila obrovské množství filmů, je jednou z našich nejobsazovanějších hereček, přitom si ale herectví vlastně vydupala, protože si rodiče nepřáli, aby šla k divadlu. Studentka pedagogické školy šla ke zkouškám na DAMU potají a kvůli nervozitě ji původně ani nepřijali, ale poté co měla ‘nahazovat‘ jiné uchazečce repliky z Maryši, komise své rozhodnutí naštěstí přehodnotila. Jenže rodiče nebyli rádi: „Tatínek začal slibovat, že koupí ty nejkrásnější šaty, které si vyberu, jen když se té školy vzdám. To už ale byli rodiče bez šance. Měla jsem po maturitě a tvrdou hlavu,“ líčila v rozhovoru pro Instinkt. Hned několikrát se prý v životě dozvěděla, že na herečku není příliš hezká, což jí naštěstí neubralo na sebevědomí a chuti jít si za svým cílem: „I na škole mi jeden profesor řekl, že mám asi mindrák, že nejsem hezká. Trochu neúspěšně mi nadbíhal a zřejmě usoudil, že tudy vede cesta, ale já docela upřímně odsekla, že můj komplex to není!“ prozradila skvostnou reakci. A pak v mnoha filmech předvedla, že dokáže být cokoli, co si umane, včetně nádherné femme fatale, vzpomeňme třeba Herzův film Morgiana s její excelentní dvojrolí...
Morgiana: Iva Janžurová vpravo
V Pelíškách nechtěla v půlce umřít
I když dnes tvrdí, že na nějaké vybírání rolí je Česko malá země, kvůli své dišputaci přišla o roli v jednom z nejpopulárnějších českých filmových projektů. „Když jsem měla hrát v Pelíškách, tak dlouho jsem na Hřebejkovi a Jarchovském škemrala, aby mou roli přepracovali, protože se mi nechtělo umřít v polovině filmu, až jsem to prohádala. Nakonec toho měli dost a obsadili Emílii Vášáryovou. A protože Hebejk má svoje ustálené filmové soubory, Emilka s ním spolupracuje dodnes,“ prozradila, jak přihrála důležitou roli slovenské kolegyni.
Audience u královny byla jako zázrak
Místo k souboru Jana Hřebejka dnes Iva Janžurová patří k oblíbeným herečkám režisérky Alice Nellis, hrála v jejích filmech Ene bene a Výlet. Alice také režírovala představení Audience u královny v Národním divadle, ve kterém hraje britskou královnu Alžbětu II. „Když jsem dostala text, dívala jsem se na něj jako na zázrak i proto, že v tu dobu jsem jistojistě myslela, že už nikdy žádnou větší šanci u divadla mít nebudu,“ dodala paní Janžurová.
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Michaela Špačková