Ekologický teror. Přestaňte vyrábět, vydělávat, pěstovat. Přestaňte rodit děti. Kdy si začneme zakazovat žít? Středeční komentář Štěpána Chába
komentář
20.09.2017
Foto: wiki
Popisek: Modrá, nebo zelená planeta?
Lidé všeobecně tíhnou k extrému. Snaží se přehánět, aby dodali svým slovům a tvrzením na důrazu. Základem je, aby byli slyšet a aby byli vyslyšeni. Tradičně se přehánění faktů přisuzuje rybářům, kteří se vrací z lovu se slovy tákováááhle to byla ryba a běží od jedné zdi k druhé, aby ukázali její velikost. Na jejich tvrzení je potřeba reagovat shovívavým úsměvem. Stejné je to u mnoha vrcholných ředitelů zeměkoule.
Ekologie jako bič
Ekologie je politickým tématem. Ano, je potřeba chovat se k přírodě s úctou, další planety jsme dosud nekolonizovali, takže bychom si to tu neměli zadělat až do té míry, že tu bude k nežití. Ovšem ochrana přírody se nesmí strhnout do protievolučních blábolů a tendencí svádět lidstvo na špatnou kolej. John Holdren, vědecký poradce prezidenta Obamy, pravil, že je potřeba bojovat za de-development, tedy za to, aby se ekonomický růst USA zastavil a začal klesat. Díky tomu bychom se dočkali menší produkce průmyslu, a tedy i menší míry znečištění.
Nebo slova, která pronesl výkonný ředitel programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Maurice Strong: „Není jedinou nadějí planety zhroucení průmyslové civilizace? Není naší povinností to zařídit?“
George Monbiota na druhou stranu napsal v britském Guardianu 18. srpna 2009, že potřebujeme spořádané a strukturované zmenšení globální ekonomiky, a toho dosáhneme politicky řízeným omezováním. To vše v rámci ochrany přírody.
Opovažte se plánovat rodinu, holomci!
Na švédské univerzitě v Lundu se sešly hlavy pomazané, vědou otřískané, a začaly přemýšlet, jak by se dala účinně a radikálně snížit uhlíková stopa lidstva. Ano, recyklujeme, svítíme úspornými žárovkami, ale podle vědců z univerzity v Lundu je to naprosto nedostatečné. Uhlíkovou stopu tak vlastně vůbec nesnižujeme. A jaká jsou jejich doporučení? Nemít děti. Nemnožit se jako králíci, vzkazují vědci do vymírající Evropy.
Poslouchat a platit
Kdyby se podobné smýšlení dostalo do politického kurzu, sklouzneme rychle zpět do feudálních režimů, kde fungovaly zákazy podnikání, rozvoje, kde byla omezována práva na svobodu, omezoval se počet členů rodiny, zakazovalo se cestování. Při cestování jsme podle údajů největšími znečišťovateli, proto bude potřeba zavést limity projetých a nalétaných kilometrů, kdy každý kilometr navíc bude řidičem či cestujícím uhrazen příslušnému úřadu. Něco jako prodej emisních povolenek, svého druhu obdobný zásah do přirozeného růstu v rámci ekologie.
Je potřeba dát si pozor na fanatické plnění nějakého trendu. A že je ekologie trend? Svým způsobem určitě. Protože se dostala na pořad dne jako možnost, jak obrátit věci ve svůj prospěch. Je nevěrohodné, že by se naprostá většina politiků, zapálených mediálně do ekologie, snažila spasit svět před zkázou. Politikům takové spásonosné myšlenky nelze věřit.
Mysleme ekologicky, ale ne jako šílenci
Ekologie je samozřejmě důležitá. Je potřeba přistupovat k vlastnímu domovu, kterým příroda je, s úctou a nesnažit se ji zničit. Ale právě rozvoj a inovace jí dávají možnost, příležitost, nezemřít pod lačnící rukou lidstva. Protože růst podporuje inovace a inovace zlepšují podmínky pro průmysl. Jako vedlejší produkt této souhry je pak i vyšší ohleduplnost k přírodě. Větší možnost nadělat menší škody.
Návrat do jeskyní nebo na stromy je neproveditelný. Uhlíková stopa lidstva by byla jistě minimální, táborový oheň příliš neškodí, ale důvod je jaký? Již přes dvě stě let křičí všemožné kapacity vědy, že lidstvo nepřežije. Zvěstovaly se hladomory, války o vodu. Přelidnění bylo hrozbou, nerostné bohatství mělo již několikrát dojít. Podle předpovědí vědců jsme už nejméně deset let měli chodit s plynovou maskou neustále na obličeji, protože vzduch měl být otráven naší existencí. A všechno to byly omyly nebo hrozby, které jsme vývojem a inovacemi zastavili. Většina lidí má tendence vidět budoucnost černě, ač k tomu často není důvod.
Věřme evoluci přirozené lidské inteligence
Změna je přeci vždycky výzvou a my už před nástupem změny máváme bílým praporem, chceme se vzdávat vlastního osudu. Že je námi planeta příliš ovlivňována? Jsme jejími obyvateli a nemáme jinou možnost, než ji ovlivňovat. Stejně jako ona nás. Není to vždy na symbiotické bázi, ale snažíme se. Všichni. Nelze dosáhnout toho, že bychom přírodu neovlivňovali a nepřetvářeli podle vlastních potřeb. Ona ta symbióza časem přijde.
Informace čerpány z: Holdren, J.; Ehrlich, A.; Ehrlich, P.: Human Ecology, Problems and Solutions. W. H. Freeman and Company, 1973, str. 279, zde a zde.
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Štěpán Cháb