Ministr dopravy Dan Ťok byl za mýtný tendr premiérem Sobotkou pochválen, proč asi?
13.09.2017
Foto: archiv
Popisek: Ministr dopravy Dan Ťok
Na včerejší bilanční schůzce pochválil za vypsání výběrového řízení na nového provozovatele českého mýta ministra dopravy Ťoka premiér Sobotka. Byl tak zřejmě vůbec prvním, kdo se o tomto tendru vyjádřil pozitivně. Podle některých komentátorů věděl proč. Vznikl totiž přesně podle jeho přání, a to i přes nesouhlasný postoj některých politiků a především samotného zodpovědného ministra dopravy Ťoka. Stížnosti a kritika neustávají ani nyní.
Tak například Fond proti korupci už podal stížnost na antimonopolní úřad, kritizuje diskriminační podmínky. "Kvalifikační předpoklady jsou podle nás diskriminační. Samy o sobě zužují počet možných uchazečů na dvě až tři firmy," říká právník fondu Miroslav Cák. Zájemce musí dokázat, že v minulosti dělal prakticky přesně to, co je předmětem tendru, a dokázat to nejen u sebe, ale také u svých zaměstnanců.
"Kdo si přečte zadání, musí vidět, že to není čistá soutěž, nestačí reference na podobný systém, musí být totožný," vysvětluje Cák. Ministerstvo tak například výslovně u referencí chce, aby v nich nákladní vozidla mohla projíždět ve všech pruzích. To automaticky vyřazuje všechny firmy, které vybudovaly systémy, byť zcela technicky prakticky totožné, v zemích, kde jsou mýtné brány. Tam kamiony s palubními jednotkami projíždějí jen částí pruhů, protože na těch ostatních se platí v hotovosti. Jen toto automaticky vyřadilo všechny, kteří vybudovali výběr mýtného v USA, ve Francii, Itálii, Chorvatsku či Polsku. Na nespravedlivý český tendr si už stěžovalo i velvyslanectví Francie, oficiální stížnost podal k antimonopolnímu úřadu nedávno také současný provozovatel českého mýta, rakouská firma Kapsch.
Předpokládaná cena zakázky, kterou stát s vítězem uzavře na deset let, je necelých 29 miliard korun bez DPH. Ťok přes to všechno veřejnost ujišťuje, že výběrové řízení je technologicky neutrální a šanci v něm uspět mají všichni uchazeči. To ovšem zpochybňuje jeden ze soutěžících, rakouská firma Kapsch, která v ČR vybudovala a od ledna 2007 provozuje mikrovlnný mýtný systém s branami. Kapsch tvrdí, že podmínky soutěže jednoznačně zvýhodňují satelitní systém před mikrovlnným. Mimo jiné totiž stanoví, že mýtné se v roce 2020 rozšíří o dalších 900 kilometrů silnic první třídy, a to jinou než satelitní technologií efektivně zrealizovat nepůjde.
O tom, že Sobotkou chválený tendr není technologicky neutrální, jak to od začátku až tvrdohlavě prosazoval, svědčí to, že ze čtyř přihlášených firem jsou tři čistě satelitní. Ministerstvo přitom počítalo, že se přihlásí alespoň devět firem, tak jak je to obvyklé při podobných tendrech v Evropě. Satelitním firmám nahrává hlavně Sobotkou do tendru tvrdě prosazované rozšíření zpoplatněných silnic prvních a druhých tříd.
„Celkem by nový provozovatel měl od roku 2020 vybírat od kamionů a autobusů poplatky na 1347 kilometrech dálnic a 1141 kilometrech jedniček,“ informoval už dříve Ťok. Rozsah zpoplatnění komunikací v ČR by se tedy rozšířil z nynějších 1430 na 2488 kilometrů. Tento záměr již několikrát ostře kritizovali zástupci dopravců, Asociace krajů, Hospodářská komora ČR i Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Podle nich se výběr mýtného na silnicích první třídy nevyplatí, protože náklady na provoz systému zřejmě budou vyšší než výnosy. Také hejtmani, dříve velká politická jistota premiéra Sobotky, opakovaně odmítli mýto na silnicích prvních tříd.
Naposledy na víkendovém zasedání ve Františkových Lázních. Shodně například se zástupci České hospodářské komory nesouhlasí s mýtem na silnicích 1. třídy. „Pokud by k tomu došlo, dá se očekávat, že se kamionová doprava přesune na nezpoplatněné úseky,“ řekla Jana Vildumetzová, hejtmanka Karlovarského kraje a předsedkyně Asociace krajů. „Přesunuly by se tak na silnice 2. a 3. tříd, jejichž stav by se zhoršil. Navíc by mohly nastat problémy s bezpečností, protože tyto silnice vedou přes jednotlivá města a obce,“ vysvětlila hejtmanka.
Paradoxní je v tomto sporu postoj ministra dopravy Ťoka. On by také rozšíření mýta na silnice nižších tříd nezaváděl, není to podle něj ekonomické, ale podřídil se při vypisování podmínek výběrového řízení rozhodnutí vlády, která chtěla především na přání samotného premiéra Sobotky rozšířit mýto na silnice nižších tříd. Neekonomická podmínka ve vypsaném tendru tak má zřejmě jediný cíl, připravit satelitním firmám lepší podmínky. Je to ale pak opravdu technologicky neutrální výběrové řízení?
Podle Václava Jírovského z pražské Dopravní fakulty ČVUT by se stát neměl mýtných bran, a tedy nynějšího mikrovlnného systému, zcela zbavit. Jak připomněl, příslušná směrnice EU z roku 2009 nevylučuje, aby vedle sebe existovaly mikrovlnný i satelitní systém a rozhraním byly navzájem propojeny. „Je také možné, že stát celý mýtný systém bude provozovat sám, protože by to bylo nejlevnější,“ řekl pro ČT 24 Jírovský, který to bez ohledu na probíhající tendr považuje za pravděpodobné.
Také Ťok nevylučuje, že pokud výsledek výběrového řízení vládu neuspokojí, mohl by celé mýtné převzít do své správy stát. O tom ale už bude rozhodovat jiná vládní garnitura, jež vzejde z podzimních parlamentních voleb.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Redaktor KL