Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Kosili holky jako louku, pak spolu deset let nepromluvili ani slovo. Nejslavnější klučičí duo prý odrovnalo příliš závratné tempo, a navíc… Tajnosti slavných

13.09.2017
Kosili holky jako louku, pak spolu deset let nepromluvili ani slovo. Nejslavnější klučičí duo prý odrovnalo příliš závratné tempo, a navíc… Tajnosti slavných

Autor: repro/Bontonland

Popisek: Stanislav Hložek a Petr Kotvald

AUDIO/VIDEO Po konfliktu, jaký český showbyznys nepamatuje, přerušila kdysi slavná dvojice Stanislav Hložek – Petr Kotvald veškeré kontakty. Ledy se začaly polehoučku lámat až po letech, teprve když se začalo blížit třicáté výročí jejich slavného startu. Původně ho chtěli oslavit velkolepým comebackem. Jenže…

Když zpívali Holky z naší školky, ležely jim u nohou všechny generace, od těch, co ještě ani neuměly pořádně mluvit, až po jejich prababičky. Dnes jejich hity kdekdo opovrhuje a bývají označovány za odrhovačky velmi pofiderní kvality. Stanislav Hložek je dnes již několikanásobným dědečkem a mnohem víc než on září na nebi českých celebrit jeho svalnatý a potetovaný syn Matyáš, který se letos stal Mužem roku. Petr Kotvald pro změnu vystupuje se svou půvabnou dcerou Viktorkou, která zdědila nejen jeho oči a úsměv, ale také hlas. Kdysi se slavné duo rozhádalo téměř na život a na smrt. S plynoucími lety se rozvířená hladina vzájemných vztahů sice uklidnila, dokonce se zrodil i pokus o společný comeback, jenže to nějak nevyšlo. Důvod je nejspíš prostý – s pěti křížky na krku už ani ti sebepěknější chlapi coby ideály všech malých holek a puberťaček sotva zabodují.

Holky z naší školky:

Chasník s kádrovým škraloupem

Tmavovlasý a starší Stanislav se narodil 16. září 1954 v Kroměříži, jeho dětství ale poznamenala politická nepřízeň. Otec byl totiž dříve majitelem velké pily, takže po znárodnění zůstal třídním nepřítelem. Standovy sestry tento původ připravil o možnost studovat, nejmladší synek zase nemohl pochopit, proč nesmí chodit do družiny. I jemu se zúžil výběr středních škol, nakonec na něj zbyla technika – pětileté kombinované studium na stavební průmyslovce v tehdejším Gottwaldově, dnešním Zlíně. A po ní práce v železárnách. Zlom přinesl do jeho života rok 1974. Kdy skončil druhý v pěvecké soutěži Intertalent. Díky tomu se také seznámil s Karlem Vágnerem, který zpěváky doprovázel. Vágner mu pak pomohl dostat se na vojně do Armádního uměleckého souboru a po třech letech pak přidal nabídku na spolupráci s Hanou Zagorovou.

V pohodě:

Cílevědomý hezounek

Mladší Petr přišel na svět 8. července 1959 téměř na opačném konci republiky, v Žatci. Odmalička se učil v žatecké ‘lidušce‘ hrát na klavír a současně se učil zpívat u profesorky Julie Jindrákové. Během studia na elektrotechnické průmyslovce v Chomutově zpíval se skupinou Scarabeus a v letech 1977 až 1979 soutěžil na jihlavském festivalu Mladá píseň. V roce 1978 získal uznání za osobitou interpretaci, o rok později festival vyhrál. V roce 1980 si vyzpíval na Děčínské kotvě druhé místo, v té době již spolupracoval s Miriam Hruškovou a její skupinou Motor. Na jeho hlasový projev měl velký vliv hlasový pedagog František Tugendlieb, s nímž se seznámil v Jihlavě, základy pohybové průpravy získal u choreografky Věry Veselé, vedoucí Chrudimského tanečního studia.

Oh, Suzi:

Kde se vzali…

Psal se rok 1981 a v hlavě neustále akčního muzikanta a kapelníka Karla Vágnera se zrodil nápad. Rozhodl se dodat své hvězdě Haně Zagorové zpívající módní doplněk. A co jiného by mohlo přitáhnout na koncerty davy mladých holek, než dva kluci, kteří by stáli za hřích? A tak začal rozhlížet a pátrání mu netrvalo příliš dlouho. „Československá televize natáčela silvestrovský program a Karel Vágner mi nabídl stát se jedním ze svou hýbajících se vokalistů Hany Zagorové. Přišel jsem do šatny, a tam už seděl nějaký tmavovlasý chlapec. Netušil jsem, co budeme zpívat, Diskohrátky jsem do té doby ani neslyšel. Standa mi to přezpíval a tvrdil, že co zpívá Hanička, zpíváme i my. Jenže nakonec to bylo úplně jinak,“ zavzpomínal před časem pro Košický Korzár Petr Kotvald a Standa Hložek dodal: „Pak jsme se sešli až v lednu, už na zkouškách s kapelou.“ Nejprve se tedy stali členy Orchestru Karla Vágnera a vystupovali jako Hančino zpívající ‘křoví‘, jejich popularita ale rychle stoupala a brzy se osamostatnili jako klučičí duo. Největší slávu a obdiv něžného pohlaví si užívali právě díky hitu z roku 1983, který si opravdu prozpěvovaly dokonce i holčičky v mateřských školkách. Chytlavý text, jehož autorem je Pavel Žák, jim zaručil prvenství v žebříčku prodejnosti singlů – prodalo se neuvěřitelných 1,25 milionu malých černých desek. „Mělo to obrovskou odezvu, ale i negativní, protože mnoho dívek v ní nenašlo své jméno,“ vzpomíná kdysi populární duo.

Dajána:

Obvinění z otcovství

Svými hity, jako bylas Bílá královna, Sen můj a Lízin či Óh Suzi, spojené s tanečními kreacemi, vyvolávaly u dívek záchvaty hysterie a po letech přiznali i některé pikantnosti. „Andílci jsme nebyli, ale zároveň ani bigbíťáci s tím pravým ‘sexem, drogami a rock’n’rollem‘. Na počátku kariéry jsem prožil jednu nepříjemnost – jedna slečna mě žalovala o uznání otcovství. Byl jsem k smrti vyděšený a v té době navíc hrozně zamilovaný,“ přiznal Kotvald. „Mé hodnoty jsou a vždy byly dost tradiční. Vyznávám budování a šlechtění vztahu, takže přes některé věci u mě nejel vlak, i když příležitostí jsme měli hodně,“ připustil zpěvák, jenž navíc v té době studoval vysokou školu a neměl čas komplikovat si život. „Padlo tvrzení proti tvrzení, ale když jí oznámili, že pokud jde o křivé obvinění, mohla by mít velké problémy, tak žalobu stáhla. Byl to ale pro mě šok.“

Bílá královna:

Holky z naší školky

Pět let společné kariéry prožívali velmi intenzivně, v jednom kuse jen vystupovali, natáčeli, nahrávali… „Byla to léta úspěchu, velké slávy a komunikace s publikem, která byla vždy úžasná. Mívali jsme 320 až 360 vystoupení ročně,“ připomínají Standa s Petrem. Kdo by si ale myslel, že díky tomu pohádkově zbohatli, byl by úplně mimo. „Náš honorář byl tehdy jen čtvrtina procenta z ceny singlu, který se prodával za dvanáct korun, celkem tedy zhruba 30 000 korun. Například nové auto tehdy stálo 44 tisíc. Z tohoto úhlu pohledu to možná byly slušné peníze, ale v normální zemi bychom byli až do smrti zabezpečení,“ vysvětlil Kotvald. Kdyby ve společné kariéře pokračovali, mohli přijít s dalším hitem, který by je opravdu do budoucna zabezpečil. Jenže právě v té době se Petr rozhodl skončit. „Byl jsem v neustálém stresu. Karel Vágner byl velmi agilní, ale den byl pro něj krátký, Neustále nestíhal a já čekával na nějakém pražském rohu na odjezd na koncert třeba i hodinu. Třeba v dešti či mrazu. Ztracený čas jsem pak doháněl s plynem na podlaze. Fakt jsem se bál. Občas žertuji, že Hanka a Karel byli pro mě staří, ale něco na tom je. Začátek mé kariéry byl vlastně takový malý zázrak,“ zavzpomínal.

Sandokan:

Jako kluci na písku

Nejprve prý začal být Petr jenom strašlivě unavený, pak už čím dál víc naštvaný. „Sotva jsme se vrátili ze zájezdu do Polska, už nám zase někdo dirigoval, co máme dělat. Neunesl jsem to. Práci nám sice někdo neustále strkal pod nos na stříbrném podnosu, ale už se nás nezeptal, jestli to tak chceme,“ dodal. A tak jednoho dne Vágnerovi vzkázal po manažerce, že končí. „Já se to dozvěděl až s několikadenním zpožděním. Petr je tvrdá palice, a když něco řekne, už to nikdy nevezme zpátky,“ konstatoval Standa a dodal: „Jasně že jsem se na něj zlobil. Nečekal jsem to. Měli jsme točit desku, kterou jsem pak nakonec udělal sám.“ Stalo se to v roce 1986 a oba na sebe navzájem tak zanevřeli, že spolu deset let nepromluvili jediné slovo. Přitom se ale vlastně nikdy nepohádali. Každý začal budovat sólovou kariéru, s přibývajícími roky si ale zřejmě začali uvědomovat, že je takové chování poněkud dětinské. A tak se od roku 1996 tu a tam setkali na nějakých akcích a k dvacátému výročí ‘Holek‘ se už dokonce dokázali domluvit na společném vystoupení. Tenkrát Standa přiznal, že už několik let chtěl připravit společné koncerty, Petr ale neprojevil zájem, takže ho nechtěl do ničeho nutit. Nakonec to za něj zařídila souhra náhod. V roce 2009 si po letech zase zazpívali společně i s Hankou Zagorovou, na oslavě narozenin jednoho rádia. „Vystoupení sledovalo dvanáct tisíc lidí a atmosféra byla famózní. Lidé tam stáli v obrovském lijáku. A nás to nakoplo,“ přiznali svorně.

Senza holky senza kluci:

Comeback rychle ztratil dech

Nakonec se jim návrat docela povedl. Jejich nové koncerty měly úspěch, statné padesátnice při nich poskakovaly a vzpomínaly na dobu, kdy křepčily na diskotékách. Standa s Petrem nejen pro ně nahráli nové dvojalbum Diskohrátky 2010, oprášili kultovní hit Holky z naší školky a připravili sérii koncertů, jejichž vyvrcholením byla velkolepá show ve vyprodané pražské Lucerně. Při té příležitosti zavzpomínali na dobu největší slávy a také konečně prozradili, co vlastně bylo příčinou jejich rozchodu a dlouholetého nepřátelství. Vzápětí však bylo jasné, že pro velkolepý návrat by museli hodně přidat. Znovunalezené porozumění se zase začalo kamsi vytrácet – proslýchalo se, že nenapravitelný individualista Kotvald už zase začal vystrkovat růžky. Zkrátka stále ještě nerezignoval na sen o vlastním velkolepém úspěchu, takže mu oprašování toho starého moc nevoní.

 

Božoňka2

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace