Překonal komunistické zákazy, krutou smrt partnera a ženy i zkázu při povodních. A pak se v jednaosmdesáti letech rozvedl. Tajnosti slavných
08.09.2017
Foto: repro/jiri-suchy.cz
Popisek: Jiří Suchý
AUDIO/VIDEO Odmalička zpíval v kostele, kreslil a toužil po animovaném filmu. Jenže pak ho Miroslav Horníček seznámil s jedním vystudovaným právníkem a zrodila se legenda, která překonala osobní tragédie, společenské převraty i velkou vodu.
Skladatel, hudebník, textař, spisovatel, básník, výtvarník, grafik, divadelník… Především ale muž, který rozhodně má i ve svých pětaosmdesáti letech stále světu co nabídnout. Žije v elegantní vile na pražské Ořechovce, obklopen uměním, literaturou, hudebními nástroji, fotografiemi, jež připomínají zlatou éru divadla Semafor, i předměty, které sbírá jen tak pro radost – třeba historickými vojenskými přilbami či starými gramofony. Především je ale stále ředitelem Semaforu, a protože na všechno sám nestačí, obklopuje se neustále ženami, které jsou ochotné mu s lecčíms vypomoci. Před časem se dokonce v rozhovoru pro idnes.cz pochlubil, že má vlastně čtyři čtvrtmanželky. Tou první je herečka a zpěvačka Jitka Molavcová, se kterou stále spolupracuje v divadle a chodí spolu i na společenské akce, hlavní náplní druhé jsou sice především masáže, rádi se ale společně dívají na filmy. A o těch dalších dvou odmítl prozradit sebemenší podrobnosti.
Toulaví zpěváci
(s Magdou Křížkovou):
Jiří Suchý je stále skvělý společník, takže není divu, že o dámskou přízeň nemá nouzi. A když s ním někdo chce udělat rozhovor, na klábosení v některé kavárně či vinárně ho příliš neužije. Zpravidla zvídavého pisálka pozve domů, aby mohl nahlédnout do jeho světa a nasát jeho mimořádnou atmosféru. A věřte, že to opravdu stojí za to. Ten svět má svoji ojedinělou tvář, specifickou vůni a šarm a pán domu je jako třešnička na dortu. Zpravidla se moc ke slovu nedostanete, ale při jeho vyprávění zaručeně nenajdete prostor k úvahám, kolikpak že je mu vlastně let. Jiří Suchý prostě patří k tomu málu opravdu šarmantních mužů, u nichž na věku ani trochu nezáleží.
Krajina posedlá tmou:
Slavné duo seznámil Horníček
Narodil se 1. října 1931 v Plzni a časné dětství prožil v Klatovech. Se svými dvěma budoucími profesemi začínal velmi brzy – ilustroval školní časopis Veška (Veselá škola) a zpíval v kostele. Jeho tatínek sice byl vyučený truhlář, postupně ale prošel řadou zaměstnání. Nakonec našel uplatnění u dráhy jako telegrafista na pražském Masarykově nádraží, kam ho posléze následovala i rodina. O umění se Jiří začal zajímat velmi brzy a pokoušel se dostat k výrobě kresleného filmu. Jenže nebyl přijat na gymnázium kvůli nedostatečnému prospěchu, a tak zakotvil v reklamních ateliérech BaR, ze kterých se po znárodnění stalo družstvo Propagační tvorba. Vyučil se reklamním grafikem a po třech letech byl přijat na základě předložených prací do Svazu výtvarných umělců. To považoval za svůj první životní úspěch. V Propagační tvorbě se také seznámil s Bělou Novotnou, s níž se v roce 1960 oženil. Začal psát texty pro skupinu Akord dub, založenou Viktorem Sodomou, a od roku 1955 v ní hrál na kontrabas a zpíval.
Blues pro tebe:
V repertoáru měli mimo jiné i první u nás známé rock'n'rollové skladby a již tenkrát začal Suchý psát písně – z tohoto období pochází například jeho slavné Blues pro tebe. Získávali první úspěchy v médiích, a tak Jiří opustil práci grafika. Vystupoval mimo jiné i v Redutě, kde si ho všiml Miroslav Horníček a v roce 1957 ho seznámil s Jiřím Šlitrem, který začal zhudebňovat jeho texty, a koncem téhož roku nazpíval jeho historicky první text Růžový pahorek na gramofonovou desku Rudolf Cortés. V roce 1958 se Suchý podílel na přípravách otevření Divadla Na Zábradlí a ve spoluautorství s Ivanem Vyskočilem uvedl na této slavné scéně jako první premiéru kabaretní ‘leporelo‘ Kdyby tisíc klarinetů.
Kde je ten míč:
Sedm malých forem
V Divadle Na Zábradlí sice i hrál, přesto v něm kolegové dál viděli pouze textaře a dramatika. A tak se časem zdravě naštval a v sezóně 1959-60 založil s Jiřím Šlitrem vlastní divadlo, nazvané Semafor (SEdm MAlých FORem). Suchý se v něm stal vedoucím organizátorem, hlavním dramatickým autorem a textařským partnerem skladatele Šlitra. Jejich první představení Člověk z půdy, v němž mimo jiné poprvé zazněla slavná písnička Pramínek vlasů, mělo obrovský úspěch u veřejnosti. Až tak velký, že znepokojil tehdejší úřady, takže souboru dočasně odňaly divadelní sál.
Koupil jsem si knot:
Nemenší ohlas mělo i pásmo Zuzana je sama doma, které bylo rozsáhlou přehlídkou Suchého textů i několika vlastních písní. A následovala série dalších představení, jedno úspěšnější než druhé – Taková ztráta krve, Zuzana je zase sama doma, Jonáš a tingl-tangl, Zuzana není pro nikoho doma, Dobře placená procházka, Jonáš a doktor Matrace… Zkrátka v šedesátých letech bylo divadlo Semafor bezesporu nejvyhledávanější českou scénou. Slavná dvojice S+Š se podílela i na řadě filmů, například Bylo nás deset, Kdyby tisíc klarinetů či Zločin v šantánu, a na několika televizních pořadech. Z jejich autorské spolupráce se zrodilo 21 inscenací a celkem 287 písní!
Babetta:
Tragédie na Boží hod
Mimořádně úspěšnou spolupráci nečekaně ukončila tragédie, k níž došlo na Boží hod v roce 1969. Geniální klavírista, zpěvák, herec a výtvarník Jiří Šlitr, který vystudoval původně práva, pozval tehdy přátele na oběd, a pak se z jejich společnosti vytratil s tím, že se za hodinku vrátí. Jenže… Když už padla tma, začali ho hosté hledat. Objevili ho až v jeho ateliéru – to už byl pětačtyřicetiletý Jiří Šlitr mrtvý stejně jako jeho krásná mladičká fanynka, půvabná studentka Jitka Maxová, častá návštěvnice divadla Semafor. V její náruči strávil poslední okamžiky života. Vyšetřovatelé případ uzavřeli jako nešťastnou náhodu, zaviněnou plynem, unikajícím z kamen.
Klokočí:
Skončila tím jedna slavná etapa divadla Semafor. Po Šlitrově smrti se stal stálým hudebním spolupracovníkem Suchého semaforský kapelník a klarinetista Ferdinand Havlík. Zrodily se nové inscenace, například Čarodějky, Kytice, Zuzana v lázni či Smutek bláznivých panen, Jiří Suchý natočil i další filmy a na Šlitrovo místo se po jeho boku začala během sedmdesátých let propracovávat Jitka Molavcová.
Obnošená vesta:
Zvítězil nad zákazy i povodní
Po roce 1970 dostal Jiří Suchý kvůli podpisu manifestu Dva tisíce slov zákaz vystupovat v televizi či filmu a vydávat knihy, který trval téměř patnáct let. Zbaven byl i vedení divadla Semafor a sankce polevily až ve druhé polovině osmdesátých let, kdy se někdejší duch divadla Semafor konečně začal polehoučku vracet ve filmech Jonáš a Melicharová a Jonáš 2 aneb Jak je důležité míti Melicharovou. Režírovat je ale Jiří Suchý nesměl. Po listopadu 1989 se sice pokoušel o comeback, jeho snaha už ale nenašla silnou odezvu. Přesto se stal znovu ředitelem Semaforu, rozešel se s dalšími tvůrčími skupinami, které v divadle během let vznikly, a vracel se k jeho původní poetice.
Golem:
Za první popřevratovou hru Hej rup – peklo nebude, ráj se vrací obdržel Cenu České národní rady. Dokázal se vypořádat s problémy i v období, kdy scéna přišla o své letité umístění v zadním traktu pasáže Alfa na Václavském náměstí. V roce 1993 se Semafor dočasně uchýlil do Divadla Komedie, o dva roky později získal nové prostory v Hudebním divadle Karlín, kde ho ale vyplavila v roce 2002 povodeň. V roce 2005 došlo k dalšímu stěhování a od té doby má legendární scéna stálé zázemí v v Dejvické ulici, naproti současnému sídlu divadla Spejbla a Hurvínka. Kromě toho Jiří Suchý založil po roce 1989 vydavatelství Klokočí a filmovou společnost Perplex.
Malé kotě:
Manželce dal volnost
S manželkou Bělou prožil téměř třicet let. Málokdo ví, že spolu měli dvě děti, o to první ale přišli krátce po narození. V roce 1964 se pak narodil syn Jakub, který je úspěšným fotografem. O osm let mladší grafička, scénografka a textilní výtvarnice vytvářela od roku 1959 návrhy scény i kostýmů především pro divadlo Semafor. A také se stala nekompromisní kritičkou manželových textů – říká se, že byla prvním a posledním otevřeným kritikem, na jehož názor Jiří Suchý dal. Jako kostymérka ale pracovala i mimo Semafor, například pro film Sestřičky nebo Slavnosti sněženek. Po marném boji s leukémií ale Běla 4. srpna 1985 zemřela a dalších dvacet let zůstal Jiří Suchý sám.
Jo, to jsem ještě žil:
Až v roce 2006 se znovu rozhodl oženit. Vzal si o pětačtyřicet let mladší středoškolskou profesorku češtiny a společenských věd Markétu, kterou znal v té době již celé desetiletí. Seznámil se s ní, když brigádničila v Semaforu jako uvaděčka. Ani po svatbě ale spolu nikdy nebydleli. Vídali se dvakrát až třikrát týdně a podle Suchého to bylo dostačující. „Že jsme bydleli každý zvlášť, nám šlo k duhu, protože jsme měli oba hodně práce a potřebujeme svůj klid,“ konstatoval Jiří s odstupem času pro revue.idnes.cz. A jen o pár měsíců později se dočkal dalšího z vrcholů kariéry, když byla na jaře 2007 legendární Dobře placená procházka uvedena v Národním divadle, navíc v režii Miloše Formana. V roce 2013 se ale nakonec manželé rozvedli, protože Markéta toužila po dítěti, které jí slavný manžel vzhledem k věku nemohl dopřát. „Už na to nemám věk, tak jsem jí dal volnost. Myslím, že se nehodí, aby můj padesátiletý synek měl ještě sourozence,“ svěřil se tehdy webu Prima Style. A manželství mu zřejmě nechybí, protože má kolem sebe dobré přátele. A hlavně stále spoustu práce.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská