Ve filmu si člověk plní nejenom klukovské sny, ale i sny erotické. Co se mu nepodaří v životě, to si může napsat, prozradil Zdeněk Svěrák. O Obecné škole pak…

Autor: Jan Svěrák Press

Popisek: Obecná škola: Zdeněk Svěrák si zahrál roli tatínka

Kina začal nedávno válcovat nejnovější film Jana Svěráka Po strništi bos, co si ale takhle připomenout okolnosti vzniku jeho prvního hraného filmu Obecná škola, který se současným diváckým hitem souvisí (přesněji, Po strništi bos je vlastně takový prequel Obecné školy)? V pořadu Příběhy filmů na internetové televizi Stream na něj zavzpomínal autor scénáře Zdeněk Svěrák.

S nápadem přišel Vít Olmer

Scénář Obecné školy začal Zdeněk Svěrák chystat po natáčení filmu Jako jed, ke kterému nejenže napsal scénář, ale také v něm hrál hlavní úlohu. Popudem k napsání scénáře byly historky ze školních lavic, které si herci z tohoto filmu začali vyprávět v hotelu v Košicích. Tehdy mu právě režisér Vít Olmer vnukl myšlenku, aby historky sepsal a vytvořil tak námět filmu, který by on natočil, leč nestalo se tak. Film byl schválen ještě před revolucí, v roce 1988, na natočení si ale ještě musel pár let počkat. 

Co kdyby to natočil syn?

Po revoluci sáhl totiž Vít Olmer po jiném námětu, po tehdy velmi populární knize Tankový prapor od Josefa Škvoreckého, a chystaný film byl tedy bez režiséra. Naštěstí ne na dlouho: „Jednoho dne mi volal Míla Vydra z Barrandova, že to Vít Olmer točit nebude a že dostal nápad, že by to natočil můj syn, který právě dostudoval,“ uvedl Zdeněk Svěrák pro televizi Stream. Šlo o pěkný risk. Janu Svěrákovi bylo tehdy pouhých 26 let, do té doby se zabýval pouze dokumenty. Za fiktivní Ropáky sice měl ocenění, studentského Oscara až z Ameriky, ale zkušenosti se „skutečnými“ herci nulové. Sázka na začínajícího režiséra se ale vyplatila. Jan Svěrák totiž prokázal pro látku svého otce neuvěřitelný cit a zpracoval ji s něhou a laskavostí, přesně, jak to bylo třeba.

Psali jsme

Přijdou i lidi, kteří už nad kinem zlomili hůl, doufá nejúspěšnější český režisér. A vypráví o sporech s tatínkem, dávno minulých, ale i…

Zdeněk Svěrák hvízdal pod okny

Všichni se domnívají, že filmová postava Edy Součka, spíše tichého a mírného chlapce, je malý Zdeněk Svěrák, ale není tomu docela tak. Zdeněk Svěrák v pořadu Příběhy filmů totiž prozradil, že byl jako malý asi pěkný rošťák a že třeba scéna seznámení třídního průšviháře Rosenheima s učitelem Igorem Hnízdem, je vlastně o něm: „To, co se stalo Rosenheimovi, že pískal pod okny, pak vešel do třídy a zjistil, že je tam jiný kantor, to se stalo mně. Já jsem přišel do třídy a řekl jsem, to je krámů! Myslel jsem, že to je pan učitel Novák. To byl nešťastný mladý učitel, který byl tak bezradný, že ti kluci si dělali, co chtěli. Najednou jsem zjistil, že je ve třídě ticho a cizí člověk v rajtkách na mě od tabule kyne. To bylo moje první seznámení s tím, že pozor, nastal jiný režim,“ vypráví známou historku z filmu tak, jak se stala doopravdy, Zdeněk Svěrák.

Psali jsme

My jsme si to vysvětlili, o co tehdy šlo… Svěráci o rodinné krizi, vzpomínání, domácí stravě, nenáviděném Vlkovi i nenaplněných očekáváních

Rosenheima proslavil

Před pár lety se Zdeněk Svěrák dokonce setka i se skutečným spolužákem Rosenheimem, kterému díky filmu udělal tak neblahou reklamu: „Rosenheim se ke mně přihlásil před pěti lety. Moje vnučka říkala, dědo, je tam nějaký dědek a chce s tebou mluvit, že s tebou chodil do školy. Já jsem ho nepoznal a on, ahoj, já jsem Rosenheim. Já jsem říkal, ty se na mě asi zlobíš? On že ne, že jsem  ho proslavil,“ směje se Zdeněk Svěrák. Jeho blonďatý kamarád Tonda, který ve filmu přijde o několik prstů, je ve skutečnosti jeho kolega z Cimrmana: „Můj kamarád Bořík Penc se mnou chodil do třídy, s ním jsem byl taková dvojka. Stal se harmonikářem právě proto, že tatínek vyhrál harmoniku v kartách,“ připomíná Zdeněk Svěrák další filmovou scénu, ve které vyhraje harmoniku věčný karbaník Rudolf Hrušínský mladší. 

Do vagonu ve skutečnosti neskočil

Zavzpomínal si také na scénu, kdy se svým kamarádem cestou na Žižkov, kam mají doručit dopis Igora Hnízda milence, skočí z mostu na vagón s pískem. V tomto případě jde totiž jen a pouze o fabulaci a o jeden klukovský sen: „I kdyby mě ten kamarád tam strčil, tak bych se chytil toho zábradlí. Ve filmu si člověk plní nejenom klukovské sny, ale i sny erotické, co se mu nepodaří v životě, to si může napsat. Tohle byl můj chlapecký sen být tak statečný, že bych do toho vagonu skočil,“ prozradil Zdeněk Svěrák televizi Stream. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Michaela Špačková