Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Láska, nebo skleróza? Legendární komik se podruhé ženil v osmdesáti osmi, jeho vyvolená byla o šedesát let mladší. Tajnosti slavných

02.09.2017
Láska, nebo skleróza? Legendární komik se podruhé ženil v osmdesáti osmi, jeho vyvolená byla o šedesát let mladší. Tajnosti slavných

Autor: repro internet/Co se na výstavu nevešlo - 100 let Rokoka/soukromá sbírka J. Farníka

Popisek: Jára Kohout v roce 1927 v Divadle Rokoko

Nejdřív mu šlo o život za války, pak vymyslel ztřeštěný plán, jak se dostat za železnou oponu. Sice prožil čtyři desetiletí v emigraci, o největší požitek se tím ale připravil. Zbožňoval totiž, když se při jeho fórech lidé váleli smíchy. Tuto zpětnou vazbu mu ale Rádio Svobodná Evropa nemohlo dopřát.

Když se po roce 1989 legendární Jára Kohout konečně vrátil domů, na stará kolena se šíleně zamiloval. S jeho druhou ženou Marcelou, za svobodna Vráblovou, jsme tenkrát obě pracovaly v redakci právě začínajícího deníku Blesk, takže když se vdávala, samozřejmě se dostala na titulní stranu. A byl z toho pořádný poprask. Lidé se nemohli shodnout, jestli se zbláznil on, nebo snad ona… Marcelin vyvolený byl totiž ještě starší než její babička. Našli se i tací, kteří ji podezřívali, že se prodala za vidinu dědictví z Ameriky, a tyto domněnky ještě podpořila zpráva, že Kohoutovy tři dcery, žijící za Velkou louží, údajně přerušily po svatbě s otcem veškeré kontakty. Jak to bylo doopravdy, ví nejspíš opravdu pouze Marcela, a ta není v tomto směru právě sdílná. K dobru jí určitě lze přičíst přinejmenším jednu skutečnost – starému roztomilému pánovi zpříjemnila poslední dva roky života a postarala se o něj, když si ho vzala na mušku zákeřná rakovina.

Synek z vážené rodiny

Nezapomenutelný komik Jaroslav Kohout se narodil 9. prosince 1904 v Praze, jeho tatínek byl váženým úředníkem prosperující kaolínky. Rodiče milovali umění, a tak od raného dětství chodil do houslí, učil se tančit a v pouhých sedmi letech poprvé stanul na jevišti. V sedmnácti pak coby student vinohradské reálky založil s kamarády studentské kabaretní sdružení Sketch. Divadlo mu sice učarovalo, přesto poslechl tatínka, který nepovažoval ‘komediantství‘ za pořádné řemeslo, a vyučil se zubním technikem. Dokonce se této profesi i nějaký čas věnoval a později, už jako slavný umělec, prý dokonce při návštěvě v Lánech prohlížel chrup i prezidentu Masarykovi. Po večerech ale hrál dál divadlo. Na jednom večírku se seznámil s Ferencem Futuristou, který ho přizval ke spolupráci s ním a se svým bratrem Emanem Fialou. Vystupovali pak společně v různých pražských kabaretech a stali se velice populárními. V roce 1926 se oženil s tanečnicí Mimi (Boženou) Grünwaldovou, která mu porodila čtyři děti – dcery Danielu, Alenu a Zuzanu a syna Jaroslava, který ale předčasně zemřel na těžký zápal plic.

Tatínek mu koupil Švanďák

Jeho rostoucí popularita časem přísného otce tak obměkčila, že mu v roce 1935 finančně pomohl s koupí vlastního podniku – smíchovského Švandova divadla. V roce 1938 pak odkoupil od Jiřího Voskovce a Jana Wericha, kteří odešli do emigrace, celé Osvobozené divadlo i s herci a inventářem a přejmenoval je na Divadlo u Nováků. Kohout byl zkrátka nejen dobrý herec a komik, ale také šikovný podnikatel, současně s divadlem totiž provozoval i biograf, vinárnu U Kohouta, výrobnu filmů a půjčovnu kostýmů. V době protektorátu se údajně kompromitoval v několika rozhlasových skečích, což ale stejně nezabránilo tomu, aby nebyl později nacisty zatčen a uvězněn. Z pankráckého vězení mu naštěstí pomohl jakýsi příslušník SS, který měl rád jeho filmy. A těch měl Kohout na kontě řadu, debutoval totiž před kamerou ještě v éře němého filmu – v roce 1922 v komedii režiséra Svatopluka Innemanna Venoušek a Stázička. S nástupem zvuku si mohl ve filmu konečně i zazpívat a za jeho životní roli je považován hajný Štětivec z Lamačovy operetky Na tý louce zelený z roku 1936.

Zakázali mu úplně všechno

Celkem měl na kontě pětapadesát snímků, po osvobození si už ale zahrál ve filmu pouze čtyřikrát. Divadlo mu zestátnili, v divadle vystupovat nesměl, a tak se protloukal jako estrádní umělec v zájezdových představeních. Není ani divu, že v Československu neviděl pro sebe žádnou budoucnost, a tak hned v roce 1948 s celou rodinou emigroval. Přítel a divadelní agent František Spurný mu domluvil 3. října 1948 pohostinské vystoupení pro celníky v Aši, a zatímco předváděl své kousky ve hře Na tom našem dvoře, převaděč odvedl jeho ženu a dcery do Německa. O přestávce se pak vytratil i Jára a zamířil k lesu v kostýmu kohouta. Kdyby ho náhodou chytili, byl prý rozhodnut předstírat, že se zbláznil. Nakonec to nebylo nutné, hranici úspěšně přešel, nečekala ho ale žádná procházka rozkvetlou loukou. Zpočátku jezdil po uprchlických táborech, kde bavil krajany, aby uživil rodinu. Později se Kohoutovi přesunuli do Paříže, kde Jára předváděl pantomimu ve slavném nočním podniku El Monico na Place Pigalle. Tam se také seznámil s legendární Josephine Baker, Edith Piaf či Yvesem Montandem. V roce 1951 dostal od Pavla Tigrida nabídku k účinkování v nově vznikajícím Rádiu Svobodná Evropa (Radio Free Europe – RFE), v Mnichově ale dlouho nezůstal. Brzy totiž přešel jako redaktor a hlasatel do pobočky RFE v New Yorku, kterou vedl Ferdinand Peroutka.

Za Velkou louží

Ve Spojených státech vystupoval pro krajany, zahrál si několik vedlejších rolí ve filmu, účinkoval v reklamě, a vystupoval dokonce i na slavné Broadwayi, mimo jiné s Barbrou Streisand v Čapkově dramatu Ze života hmyzu. Několikrát se vypravil za krajany i do Austrálie a i přes svůj jazykový handicap všude sklízel úspěch. Původně si měl zahrát i ve slavném Formanově dramatu Přelet nad kukaččím hnízdem, nakonec ale nedostal od svého zaměstnavatele RFE povolení. Až po dvaačtyřiceti letech se už jako vdovec konečně vrátil 3. dubna 1990 do vlasti a okamžitě hostoval v Semaforu v inscenaci Strejček z Ameriky a v Hudebním divadle Karlín jako hajný Štětivec v operetě Na tý louce zelený. Pořádal autogramiády, přednášky, zájezdy a četná rozhlasová i televizní vystoupení. Pokusil se také o návrat k filmu, nakonec se ale objevil pouze jako dědeček z Ameriky v komedii Ještě větší blbec, než jsme doufali a coby opilec Láďa ve snímku Milana Muchny o privatizaci českého pivovaru Divoké pivo.

Láska jako z románu

Náhoda ho v roce 1992 svedla dohromady s redaktorkou Marcelou, která s ním původně měla pouze udělat rozhovor pro týdeník Ahoj na sobotu. Nejspíš se mu s ní povídalo příjemně, protože ji hned druhý den pozval na večeři, a ona pak jeho na oplátku domů na oběd. „Babička na něj chodila za první republiky do divadla, takže když jsem ho přivedla, tak bylo haló. Babička se na něj vrhla. On byl ještě starší než moje babička,“ prozradila po letech deníku Blesk. Jeho dcery prý chtěly, any se vrátil do Spojených států a uchýlili se do domova pro vysloužilé herce nedaleko Hollywoodu. Kohout se prý ale bál, že jakmile se za ním zavřou dveře, určitě umře. Několik let už totiž bojoval s rakovinou prostaty, což úspěšně tajil i před svými nejbližšími. Nakonec si ho Marcela přibrala ke své těžce nemocné mamince, o kterou pečovala, vzali se a postarala se i o něj. Zákeřné rakovině Jára Kohout podlehl dva roky po svatbě, 23. října 1994, necelé dva měsíce před svými devadesátinami, a je pochován na pražském Vyšehradě.

 

Božoňka2

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace