Je libo kostka máslíčka za 80 korun? Raději ho kupte, prý nebude žádné. Pondělní komentář Pavla Přeučila
28.08.2017
Foto: pixabay.com
Popisek: Máslo - ilustrační foto
Jak uvádí portál EuroZprávy.cz a řada dalších zdrojů, o letošních Vánocích bude nouze o máslo. Možná by měl vystoupit v médiích nějaký vrcholný papaláš z Evropské Unie a utěšit nás výrokem „máslo bude“. Připomnělo by to památné vystoupení, jímž svého času podobně utěšoval při nedostatku masa československé občany svým výrokem „maso bude“ bývalý socialistický prezident Antonín Novotný. Proč je vlastně máslo tak nekřesťansky drahé a kam se podělo?
Ceny mléka i másla stoupají a okolo Vánoc se situace vyostří, varovala jedna z největších mlékárenských firem na světě, dánská Arla Foods, která sdružuje 12 500 zemědělců v Dánsku, Švédsku, Německu, Velké Británii, Lucembursku, Nizozemsku a Belgii. Šéf firmy Peder Tuborgh uvedl, že je mléka málo na celém světě a příčinou je jeho loňská nízká výkupní cena. Celosvětové ceny mléka se sice stabilizovaly, ale jsou meziročně o 28 procent vyšší, protože producenti kvůli nízkým výkupním cenám omezili výrobu. „Všude v Evropě je velký nedostatek mléčných výrobků, vánoční poptávku vůbec nebude možné uspokojit," řekl agentuře Reuters Tuborgh. V prvním pololetí letošního roku zvýšilo výkupní cenu mléka o 19 procent. (ZDE)
Brusel nařídil, čeští zemědělci vykonali
Není to tak dlouho, kdy Evropská unie tlačila na producenty mléka, aby snižovali výrobu, a dokonce za to zemědělcům vyplácela kompenzace. Bylo to především v důsledku protiruských sankcí, kdy jako odpověď zastavilo Rusko dovoz zemědělských výrobků. Ve většině států se toho producenti chopili a jali se vybíjet stáda hovězího dobytka, případně přecházeli na chovy masných plemen. EU se podařilo produkci mléka stlačit a bruselští odborníci si mnuli ruce, jak z toho vybruslili. Jak je ale vidět, mohli by si ti bruselští podat ruce se socialistickými plánovači, kterým se kdysi jednou podařilo vytvořit nedostatek toaletního papíru, jindy dámských vložek a jindy třeba masa, a dokonce i másla. Jak se, panečku, historie opakuje.
Stáda chybějí, produkce mléka nestačí
V našich médiích vystupují různí ekonomičtí rozumbradové, kteří nám vysvětlují, že je to vlastně naše vina, protože jíme moc másla. Všichni jej prý chtějí místo rostlinných tuků. Také to není tak dlouho, co nám do hlavy hustili různí odborníci hrůzostrašné údaje o účincích živočišných tuků, které nám zkrátí život na minimum, a v pestrých barvách nám popisovali krásnou a zdravou budoucnost, budeme-li se cpát margarínem. Dnes se situace obrátila a odborníci varují, že rostlinné tuky nejsou až tak zdravé, jak se tvrdilo. Co teď? Dojnice skončily v masových konzervách a je jich dnes tak málo, že naše kdysi proklamovaná soběstačnost odkráčela do říše scifi.
Pakují se i prodejci. Marže až 90 procent!
To bychom nebyli v opravdovém kapitalismu, jehož zákonem je tržní hospodářství a stanovení cen podle poptávky, aby se na stoupajících cenách másla nepřiživili prodejci, zejména velké řetězce. Poptávka stoupá a prodejci jásají. Jak uvádí v rozhovoru pro Finanční ekonomický institut šéf Potravinářské komory Miroslav Toman, někteří obchodníci se nestydí nasadit na máslo i 90procentní marži. (ZDE)
V rozhovoru uvádí, že „svoji roli hrají také obchodní přirážky řetězců, což vysvětluje přetrvávající rozdíl v ceně másla v České republice a na německém trhu. Při přibližně stejné nákupní ceně hraje roli zaprvé vyšší DPH u potravin v Česku s osmiprocentním rozdílem i vyšší obchodní přirážky. Z našich průzkumů vyplývá, že v současné době se obchodní přirážka u másla pohybuje kolem 70 procent, v jednom případě dokonce téměř 90 procent, kdežto v roce 2014 a 2015 to bylo kolem 50 až 60 procent. Takže zcela zjevně rostou s poptávkou i obchodní přirážky.“
Naše potraviny jsou obecně dražší než v Německu
Ve zmíněném rozhovoru, kterému média nevěnovala téměř žádnou pozornost, boří Miroslav Toman i mýty o obecně levných potravinách v Česku. Uvádí: „Neustále omílaný argument ze strany Svazu obchodu a cestovního ruchu, že Česká republika má páté nejlevnější potraviny v Evropské unii, stojí na velmi vratkých základech. Ve svých výpočtech a tabulkách se jak EUROSTAT, tak Svaz obchodu opírají o průměrné ceny – ovšem při započtení všech slev a akcí, v nichž je Česko na absolutní špičce v EU, kdy se v akci prodává téměř 75 procent veškerého zboží.
Potravinářská komora se ve svých výpočtech zaměřuje na cenu běžnou, tedy ne akční. Akční ceny nebereme v úvahu ani při srovnávání potravin v Německu a Česku. Domníváme se totiž, že akční ceny nemají skutečnou vypovídací schopnost o ceně pro spotřebitele, neboť v případě, že se spotřebiteli nepodaří zakoupit zboží v akci, což je konkrétně u potravin denní spotřeby poměrně problém, pak nakupuje za cenu běžnou, tedy s uvedenými vysokými obchodními přirážkami. Počítat v tuto chvíli s průměrem – tedy cena v akci a bez akce – je pro spotřebitele velmi nevýhodné.“
Jak je tedy vidět, dostáváme se na evropskou špičku v celé řadě oborů. Máme nejdražší byty, nejdražší máslo a další potraviny a na druhé straně jedny z nejnižších příjmů. Občas se nedivím, když slýchám od řady lidí, že znovu přišel čas zvonění klíčů.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Pavel Přeučil