Potřebuje Česko nové přehrady? V boji se suchem jinak asi nezvítězíme. Sobotní komentář Pavla Přeučila
komentář
26.08.2017
Foto: repro/Dezidor
Popisek: Brněnská přehrada a hrad Veveří
Člověk nemusí být zrovna vystudovaný hydrolog nebo klimatolog, aby si nevšiml, že vody kolem nás valem ubývá. Vysychají řeky, potoky i studny a to všechno můžeme pozorovat už třetím rokem. Odstartoval to rok 2015, kdy jsme měli na našem území nejméně srážek od roku 1961.
Jak uvádí server agropress.cz, začalo se to projevovat už brzy zjara a počátkem léta 2015 byla již krajina úplně vyschlá. Celou situaci ještě zhoršovaly opakující se vlny veder. Vlhkost půdy postupně klesala a vyschlá byla až 20 centimetrů do hloubky. To se projevilo samozřejmě i na vodních tocích v podobě zmenšení průtoků či úplnému vyschnutí u těch menších, zejména v oblastech bez sněhu, který by zásoby vody doplnil. Konkrétně na Labi byl v roce 2015 zaznamenán nejnižší průtok od vybudování Vltavské kaskády. (Více ZDE)
Studny vysychají a podle předpovědí bude hůř
Poznala to i naše domácnost, když nám vyschla dvanáct metrů hluboká, kopaná studna, a ještě štěstí, že v obci se zrovna dokončoval vodovod, na který jsme se mohli napojit. Teď musíme sice za vodu platit nemalé peníze, ale teče. Se stejným problémem se dnes potýkají desítky tisíc lidí po celé republice, leckde je zákaz zalévání či čerpání vody z přírodních vodních zdrojů. Vláda uvolňuje miliardy na takzvanou dešťovku, která by měla snížit potřebu vody z vodních zdrojů zejména ve venkovských domácnostech. Hydrologové vidí jedno ze základních řešení v budování nových přehrad. A právě to je téma mého dnešního komentáře.
Máme přehrad moc, nebo málo?
Podle dostupných údajů je na území České republiky 92 přehrad, s vodní nádrží o objemu vody větším než 1 000 000 krychlových metrů vody. Celkem je těchto vodních staveb 165. Navíc se u nás nachází více než 500 menších nádrží a 24 000 rybníků. (Více ZDE a ZDE)
Je to hodně, nebo málo? Podle těchto údajů by se zdálo, že je naše země samá voda. Když jsem na toto číslo narazil při hledání pramenů pro tento komentář, zdálo se mi obrovské. Vůbec jsem netušil, kolik vodních děl u nás v minulosti vzniklo. Podíval jsem se i na počty přehrad v okolních státech a následovalo další překvapení.
Například v hornatém Rakousku, které se stále více spoléhá na energii z vodních zdrojů, je tak velkých přehrad pouze 47, Německo jich má 80 a například taková Francie 30. Podle těchto údajů se zdá, že je u nás těchto vodních děl až až, a přesto se plánuje stavba dalších.
V dlouhodobém výhledu je vybudování až 65 nových přehradních děl v celé České republice. Pro nejbližší roky se počítá s pěti. V Královéhradeckém kraji v lokalitě Pěčín na řece Zdobnici, ve Vlachovicích na Zlínsku na řece Vláře či přehrada Nové Heřminovy na horní Opavě. Dvě malé přehrady o objemu 0,7 a 0,5 milionu kubíků by měly vzniknout na Rakovnicku, na Kolešovickém, resp. Rakovnickém potoce. Jde o lokality Senomaty a Šanov. Více ZDE)
Některé kraje už jsou na suchu
Některá z plánovaných vodních děl mají zvýšit zásoby pitné vody, jiná budou sloužit jako součást protipovodňových opatření. Jedno však mají společné, odpor ochranářů přírody i místních obyvatel proti těmto stavbám, přestože některé z nich vůbec nezasáhnou obydlené oblasti. Ozývají se hlasy o nevratném poškození rázu krajiny, jejích přírodních zvláštností, volně žijících živočichů i zničení lesů, luk a polí. Ať už jsou tyto hlasy jakkoliv opodstatněné, jedno je jasné. Nové přehrady vzniknou i přes tento odpor, ale prodraží a protáhne se příprava jejich staveb i samotná jejich realizace. Ostatně podobné situace zažíváme stále při stavbě či rozšiřování naší dálniční sítě. Je jasné, že národohospodářské důvody nad těmito hlasy převáží. V postižených krajích, zejména na jihu Moravy, už melou mnozí zemědělci z posledního, protože sucha posledních let jim rok co rok ničí úrodu. V plánu jsou dokonce návrhy na vybudování obřích vodovodních potrubí, která by měla přečerpávat vodu z Ústecka, kde jsou téměř nevyčerpatelné zásoby podzemní vody, na jih Moravy.
Bez nových přehrad se zkrátka neobejdeme
Myslím, že ekologické myšlení je mi vlastní a je mi líto každého stromu nebo kvetoucí louky, které má zaplavit voda z nově vzniklých přehrad. Nicméně dokážu pochopit i problémy, které způsobuje sucho zemědělcům, ať už pěstitelům obilí, zeleniny či ovoce. Dnes mnozí z nich zachraňují svou úrodu jen pomocí drahého zavlažování a nemůžeme se divit, že ceny zemědělských produktů neustále rostou. Proto také chápu snahy ministerstva zemědělství o urychlené dořešení otázky výstavby nových přehrad.
Chápu i námitky místních lidí, žijících v oblastech určených k zatopení novými jezery, lidí, kteří tam žijí mnohdy po celé generace. Ale úplně stejný odpor místních se projevoval i při stavbách přehradních jezer v minulosti a dnes mají obyvatelé, žijící v jejich okolí, úplně opačný názor. Ať už jde například o Orlík, Slapy, Vranovskou přehradu či z novější doby o Nové Mlýny na Mikulovsku. Nové vodní nádrže jim přinesly turistický ruch, nové možnosti obživy a z okolí přehrad se staly vyhledávané rekreační oblasti, kde se pozemky či stavby dnes vyvažují zlatem.
Je to ode mne tak trochu slovo do pranice, ale není vám, milí odpůrci oněch staveb, přednější dostatek kvalitních a levnějších domácích zemědělských produktů, než záchrana pár stromů nebo luk? Ostatně i stavby nových přehrad počítají samozřejmě s rekultivací okolní krajiny, například s výsadbou nových lesů, které by nahradily ty, které budou muset ustoupit.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Pavel Přeučil