Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Neměl domov, zato spoustu holek, a s opicí za krkem dělal jeden průser za druhým. Až to jednou pořádně přešvihl… Tajnosti slavných

19.08.2017
Neměl domov, zato spoustu holek, a s opicí za krkem dělal jeden průser za druhým. Až to jednou pořádně přešvihl… Tajnosti slavných

Foto: Bonton

Popisek: Jiří Hrzán ve slavné komedii Drahé tety a já

Od dětství koktal, přesto si usmyslel, že se stane hercem. Nezapomenutelný komediant bral život jako jeden velký flám a ze všeho nejvíc miloval holky. Musely být ale aspoň o hlavu vyšší než on.

Bonviván, rebel a především velký herec. Komik se smutnýma očima, věčný kluk se srdcem na dlani, skvělý komediant a nezdolný klaun, živel, erupce výtržností a eskapád. To byl nezapomenutelný herec Jiří Hrzán, od nějž všichni původně očekávali, že si zvolí úplně jinou profesi. Odmalička totiž koktal. „Neznal jsem lepšího člověka, než byl Jirka,“ prohlásil o něm v rozhovoru pro server azet.sk jeho kamarád, hudební skladatel Zdeněk Barták, který se stal na dlouhý čas jeho vrbou, opatrovatelkou i bytnou. „Bohužel, byl to Bohem nadaný bohém, který se neustále potácel mezi životem a smrtí. Miloval výšky, výzvy, adrenalin, stále někam lezl.“ To, že se mu právě jeden z těchto bláznivých nápadů stal nakonec osudným, je všeobecně známo. Málokdo ale ví, že mu šlo o život již o něco dřív. A mohla za to – co jiného než jeho láska ke krásným ženám.

Kokta chtěl na DAMU

Narodil se 30. března 1939 v Táboře jako nejmladší ze čtyř dětí a jediný syn majitele zahradnictví a odborníka na zakládání zahrad. Traduje se, že jeho tatínek dokonce navrhoval pro prezidenta Edvarda Beneše zahradu u jeho slavné vily v Sezimově Ústí. Už jako malý Jiří miloval výšky a vylezl, kam se dalo, a tak ho rodiče raději směrovali ke sportu. V létě hrál fotbal, v zimě hokej, a věnoval se i lehké atletice. Ve škole byl oblíbeným třídním šaškem a více než ochotně bavil spolužáky scénkami, v nichž imitoval učitele. Měl problémy s výslovností a koktal, přesto si usmyslel, že vystuduje DAMU a stane se hercem. Přijímací komise na fakultě ale byla jiného názoru. V této době už byl ale Hrzán členem Táborského Divadla mladých, kde si ho všiml E. F. Burian a nabídl mu angažmá ve svém divadelním Studiu v Praze. Krátce byl i členem činoherního souboru Východočeského divadla v Pardubicích. Svou touhu po studiu herectví nevzdal a přihlásil se k přijímačkám znovu. A Nejenže napodruhé uspěl, ale byl dokonce přijat rovnou do třetího ročníku.

Současně měl čtyři, doma ale nebyl nikde

Před kamerou se poprvé objevil již během studia. Po státních zkouškách a ukončení základní vojenské služby, během níž byl členem Armádního uměleckého souboru, získal v roce 1964 angažmá na pražské scéně Činoherního klubu. Na vojně se seznámil s Věrou Šmídovou, s níž se v roce 1963 oženil, a následujícího roku se mu narodila první dcera, známá herečka Barbora Hrzánová. Svou ženu i dceru prý opravdu miloval, přesto ale nedokázal doma ‘sekat latinu‘, takže se po čase manželství rozpadlo. Z dalšího manželství měl druhou dceru, úspěšnou výtvarnici Terezu, která prý bývala v dětství velmi často přítomna divokým hádkám mezi rodiči, takže není divu, že i hercovo druhé manželství skončilo u rozvodového soudu. A důvod partnerských neshod byl stále stejný – Hrzánova přílišná náklonnost k něžnému pohlaví, kterou nedokázal ovládnout, zvlášť když se posilnil nějakým tím panákem. „Zda toužil po rodině, to nevím. Možná ano. Ale která by s ním vydržela, kdyby jí například čtyři dny nepřišel domů? Každopádně své děti miloval nadevše,“ práskl na něj po letech Barták. Vyhlášený milovník byl prakticky neustále v pokušení. Po druhém rozvodu prakticky neměl žádné zázemí a nevěděl, co je domov. Azyl mu poskytoval právě Zdeněk Barták. „Před každým vystoupením přišel ke mně domů a osprchoval se,“ prozradil. Většinou ale prý herec přespával u svých děvčat. „Měl čtyři adresy, vždy u jedné z nich přebýval. Když jsme šli z představení, pokaždé jsem se ho ptal, kde ho dnes vysadím, jestli v Dejvicích, nebo v Braníku. A on to řešil podle situace.“

Utajený syn

Přítelkyně vyhledával mezi manekýnami, herečkami a zpěvačkami, které jeho život výrazně ovlivňovaly. Prý je skutečně miloval a dovedl je kouzlem osobnosti velmi zaujmout. Své lásky ale poměrně často střídal a potrpěl si hlavně na dlouhonohé krásky, zpravidla vyšší, než byl sám. „Vždy si vybíral takové, které byly alespoň o půl metru vyšší než on. A potom na ně chorobně žárlil. To byl jeho velký problém,“ dodal Barták. Díky nekonečným záletům se nakonec dočkal i vytouženého syna, o jeho existenci ale dlouho nikdo neměl ani ponětí. Teprve pár dní před smrtí se pochlubil své kamarádce a kolegyni, zpěvačce Vlastě Koudelové. „Jednou si mě zavolal, bylo to asi tři dny před smrtí, a říkal – chci ti něco říct, co jsem ti ještě neřekl. A ukázal mi fotku se slovy – tohle je můj syn, můj kluk,“ prozradila až po letech Vlasta v dokumentu televize Barrandov Tajemství Jiřího Hrzána. „Já jsem se ještě ptala – s kým ho máš? A on mi řekl – to je jedno, ale je to můj kluk. Ptala jsem se ho, jestli je vdaná, a on odpověděl, že ano.“ Totožnost jeho syna nebyla dodnes odhalena.

Porval se s policisty

Kvůli své nezvladatelné povaze jednou zavinil přímo kolosální průšvih. Právě tenkrát vyhrála Sparta titul a Hrzán šel s kamarády oslavovat. „Já jsem byl ten, kdo ho vždycky dovezl domů a nenechal ho nikdy napospas. Na něj jste zkrátka museli dávat pozor. Jenže tehdy se samozřejmě všichni opili, pak se na něj vykašlali a nechali ho na ulici. Probrali ho až policajti a jeho nenapadlo nic jiného, než si to s nimi rozdat,“ vyprávěl Barták. Po takovém incidentu herec pochopitelně skončil ve vazbě, jenže druhý den měl mít vystoupení v Chrudimi. „Měli jsme sraz ve tři odpoledne a Jirka nikde. Nevěděli jsme, co se děje, takže jsme prošvihli představené, kde na nás čekal plný sál natěšených lidí,“ dodal. Hrzán se ozval až po dvou dnech. „Z vazby ho pomláceného odvezli do nemocnice, kde přemluvil nějakou kočku, aby si mohl zavolat a říct, co se stalo,“ vyprávěl skladatel, jenž okamžitě začal jednat. „Snažil jsem se mu pomoct, ale s policajtem, co ho měl na starosti, se absolutně nedalo mluvit. Pomohl nám až Karel Gott, který se na nás jako jeden z mála nevykašlal a dokázal to vyžehlit. Moc mu za to i po těch letech moc děkuji,“ vzkázal Mistrovi alespoň na dálku. Nakonec vyvázl z incidentu jenom s podmínkou a do Chrudimi se jelo znovu. „Chtěli jsme to těm lidem vynahradit, jenže po půlhodině odešla aparatura. To už nás tady zabijou, řekli jsme si. Nakonec jsme to odehráli akusticky a úspěch to byl veliký,“ dodal Barták.

Ohrožená Žena za pultem

Nesmyslné akrobatické výkony, hrozící přinejmenším vážným zraněním, byly Hrzánovou oblíbenou zábavou, zvlášť když se k tomu připojil ještě alkohol. Jedním ze svých extra kousků málem vážně ohrozil natáčení známého seriálu Žena za pultem. Úspěšný projekt legendárního tvůrčího tandemu Jaroslav Dietl – Jaroslav Dudek se nastáčel ‘na přeskáčku‘, a tak Hrzán svůj hlavní ‘part‘ na svatbě krásné Olinky v podání Hany Maciuchové natočil dřív, než vůbec poprvé vkročil do samoobsluhy. Pak měl pauzu, takže odjel na zájezd. Vystupoval totiž na koncertu, na němž zpíval i tehdejší sex symbol divadla Semafor, královna minisukní Miluška Voborníková. Jiří se do ní bezhlavě zamiloval, opil se, a pak se rozhodl navštívit ji v hotelovém pokoji. Miluška už měla zamčeno, a tak se rozhodl přelézt k ní přes balkony. Jenže mu uklouzla noha a dopadl z třiadvaceti metrů na betonový chodník. „Havrani jeli pro mrtvolu a on měl jen slabý otřes mozku, takže odjeli zpět prázdní,“ vzpomínala na dramatickou událost hlavní hrdinka seriálu Jiřina Švorcová v knize Žena za pultem. A hlavní protagonista nesmyslného kaskadérského kousku k tomu tehdy dodal: „Člověče, je to fofr, ale myslel jsem na to, že musím nějak padnout do kotoulu, že to odroluju, a takhle jsem to přežil.“ Kdyby se tenkrát zabil, zkomplikoval by pořádně natáčení seriálu, protože by všechny jeho scény musel přetočit jiný herec. Takhle přišel kvůli zlomenému krčku a otřesu mozku ‘pouze‘ o roli ve známé komedii Parta hic.

Skončil na betonovém dvorku

Pád z balkónu ostravského hotelu se stal záminkou k ukončení jeho angažmá v Činoherním klubu a k dalším zákazům. Skutečným důvodem však byl jeho postoj k událostem roku 1968, který byl v období normalizace posuzován jako nežádoucí. Jedna z alkoholických eskapád se mu ale nakonec stejně stala osudnou. V kalendáři bylo 22. září 1980, když se zase opil a rozhodl se navštívit jednu ze svých přítelkyň, která bydlela v Ladově ulici v pražském Podskalí. Samozřejmě byla vdaná a nejspíš buď neslyšela zvonek, nebo prostě o noční návštěvu rozverného opilce nestála. A tak se rozhodl vyšplhat do bytu v pátém patře po hromosvodu. Jenže mu ujely nohy, ruce ho neudržely a zřítil se z osmnácti metrů. Těžce zraněného ho převezli do nemocnice. „Ležel jsem v posteli a ve čtyři ráno najednou zvoní telefon. Volali z nemocnice na Karlově náměstí, že u Jirky našli moji vizitku, a řekli mi, co se stalo. Hned jsem se tam rozjel,“ zavzpomínal smutně Barták, jenž svého životního přítele zastihl ve velmi zuboženém stavu. „Už nevnímal. Nestačili jsme si nic říct. Byl to smutný pohled.“ Ještě několik hodin Jiří Hrzán bojoval o život, z kómatu se už ale neprobral. „Dodnes si vyčítám, že to takhle dopadlo. On byl ale nezvladatelná střela. Když to přeženu, s ním by člověk musel být šestadvacet hodin denně,“ dodal. Obrovský herecký talent zemřel 23. září 1980. Bylo mu pouhých jednačtyřicet let.

 

Božoňka2

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

QRcode

Vložil: Adina Janovská