Zeman v Berlíně: Potřebujeme společnou evropskou armádu

Foto: Profimedia.cz

Popisek: Miloš Zeman a Joachim Gauck

Prezident Miloš Zeman včera zamířil na dvoudenní návštěvu Německa. Prezident s manželkou Ivanou Zemanovou se v Berlíně setkal s prezidentem Joachimem Gauckem, kancléřkou Angelou Merkelovou i s dalšími politiky. Ve čtvrtek navštívil Humboldtovu univerzitu, kde přednesl své zahraničně-politické vize budoucnosti Evropy.

Ředitel hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček před časem označil tento projev jako za zcela zásadní ve směřování zahraniční politiky. Můžeme tleskat, zahraniční politice státu je věnována pozornost. To se ovšem o minulých měsících říci příliš nedalo. Prezident Zeman nejprve „oponene“ zmínit svoji zahraniční vizi při svém inauguračním projevu, následně šéf ministerstva zahraničních věcí spí, když Zeman ve sněmovně do pléna poslanců vážně bez tradičních bonmotů hovoří o zahraniční agendě. A o zájmu poslaneckých klubů jednotlivých parlamentních stran o mezinárodní agendu nemluvě.

Nic nověho pod sluncem

Ve skutečnosti ale Zeman z Berlína nevzkázal téměř nic nového. To, že se svými eurofederalistickými tendencemi významně odlišuje od svého euroskeptického předchůdce, není žádné převratné novum.  To již Zeman jasně deklaroval tím, že v Barrosově přítomnosti dokončil ratifikaci takzvaného eurovalu, kterou Klaus odmítal, následně vztyčením evropské vlajky na Hradě a nyní v Berlíně vyřkl tendence k posílení orgánů EU. Za klíčové totiž považuje společnou unijní zahraniční, obrannou a ekonomickou politiku.

Jako ve třicátých letech...

Zeman v projevu přirovnal současný přístup unie k teroristům k politice ústupků, již prosazovaly západní mocnosti proti narůstající moci nacistů a fašistů ve 30. letech minulého století. Každé vyjednávání s teroristy podle Zemana vede k nárůstu jejich síly. Hlavním úkolem společné zahraniční politiky unie by měl být boj proti mezinárodnímu terorismu, uvedl prezident. Zároveň se vyslovil pro společnou armádu a hospodářskou politiku evropské sedmadvacítky.

To má jednoznačnou vypovídající hodnotu – posílit nadnárodní tělesa EU. Posilování unijních orgánů v oblasti zahraniční politiky a obrany je totiž jedno z nejcitlivějších přenášení pravomocí na EU, které se dotýká suverenity každého členského státu. Společná zahraniční bezpečností politika, tedy bývalý 2. pilíř EU, byl založen na mezivládním principu, kde měli vždy hlavní slovo členské státy. „Jsem pro sjednocení zahraniční politiky EU“, řekl ale Zeman do zaplněného sálu, kde prezidentovi naslouchalo na dvě stě lidí. Tím jasně prezident demonstroval své naklonění pro posílení orgánů EU na úkor členských států.

Evropská armáda, policie národní

„Hlavním úkolem zahraniční politiky je bojovat proti mezinárodnímu terorismu, což je podle mě hlavní nebezpečí pro 21. století," řekl Zeman. „Víme z historie appeasementu, že Hitler, Mussolini a další byli silnější a silnější po jakékoli fázi vyjednávání," uvedl prezident. Politika ústupků měla za cíl zbrzdit rozpínavost nacistického Německa a fašistické Itálie. Západním zemím se přesto nepodařilo zabránit rozpoutání druhé světové války. Zeman podpořil také myšlenku společné evropské obrany. EU podle něj potřebuje společnou armádu. Naopak policejní složky by měly zůstat plně v kompetenci národních vlád, uvedl. Zeman připomněl, že v konfliktu na území Bosny a Hercegoviny zasahovaly Spojené státy americké, i když jde o evropské území. Podle něj to byla „ostuda" pro Evropu.

„Chci světový mír“

Prezident tedy překvapil tím, že za největší hrozbu považuje mezinárodní terorismus a chce vytvořit společnou obranu EU. „Největší nebezpečím pro 21. století je mezinárodní terorismus“, pronesl Zeman při svém 15 minutém projevu do publika  diplomatů, odborníků na střední Evropu, ale i studentů z České republiky. To je ovšem fráze podobná té ze známého filmu „chci světový mír“. Není se čemu divit, i oficiální dokument Bezpečnostní strategie České republiky z roku 2011, která je mimo jiné spíše kopií strategie Severoatlantické aliance než českým dokumentem, považuje za jednu z prioritních hrozeb pro ČR rovněž mezinárodní terorismus. Jak ale víme, Česká republika nepatří k  regionům bezprostředně a přímo ohroženým teroristickým útokem. Pokud vycházíme z konceptu „nedělitelnosti bezpečnosti“ – tak samozřejmě ano, je to druhotně problém i ČR, která je součástí bezpečnostních západních struktur. Ale nutno dodat, společná armáda, jak navrhuje pan prezident, sama o sobě problém nevyřeší. Je to otázka, která jde mnohem dál a hlouběji. Zahrnuje zintenzivnění přeshraničních zpravodajských složek, protiteroristických opatření, strategií a hlavně zesílení preventivních opatření, atd. Sečteno a podtrženo, linie prezidenta směrem k EU je ještě více zřetelnější.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.