Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Tak dlouho lítal po fesťácích a osadách, až si propil játra. Boj o život vyhrál, před pár dny se ale zase kamsi ztratil. Co dál? Tajnosti slavných

17.08.2017
Tak dlouho lítal po fesťácích a osadách, až si propil játra. Boj o život vyhrál, před pár dny se ale zase kamsi ztratil. Co dál? Tajnosti slavných

Autor: youtube.com

Popisek: Wabi Daněk

VIDEO: Koncem ledna si připsal sedmý křížek, po urputném boji se zdravotními problémy a o pár kilogramů lehčí, stále stejně ale odhodlaný rozdávat radost všem milovníkům trampské muziky, Wabiho a jeho legendární Rosy na kolejích. Před pár dny se ale zase najednou někam zmizel. Co se děje?

Je nazýván trampským bardem, jeho písně a celkový hudební projev jsou některými hudebními odborníky přirovnávány k americkému zpěvákovi a filmovému herci Krisu Kristoffersonovi. Sám to ale na počátku viděl úplně jinak. „Chtěl jsem zpívat jako Paul McCartney, koupil si baskytaru a pak zjistil, že to nejde, protože jsem o celou oktávu pod ním,“ zavzpomínal před pár dny na své začátky v šedesátých letech. A tak kytaru prodal a začal si psát písničky sám. Trampské. Jeho první album neslo název Rosa na kolejích. Písnička, která se stala trampskou hymnou, prý tenkrát přišla jakoby sama. Když ji nahráli, jeli ještě v noci za hudebním kritikem Jiřím Černým, aby mu ji pustili. „Vzali jsme půl demižonu vína a šli spolu k rybníku. Ale došly nám baterie,“ prozradil Wabi, který prý na svoji další ‘Rosu‘ čeká dodnes. „Ale že bych nějak aktivně pobíhal a hledal, to ne.“ Jeho legendární první album sice Supraphon vydal až v roce 1984, v té době jsme ale všechny písničky, které na něm vyšly, dávno všichni uměli nazpaměť. A ještě mnohé další. Alespoň my ‘zelení‘ blázni s kytarou, celtou a ve starých maskáčích, ‘poctivě‘ uloupených lidové armádě, které si trampská muzika navždy omotala kolem pomyslného prstíku. Do jejich textů se promítala láska k přírodě, kus protestu, touhy po svobodě… Ta pravá podstata je ale podle Wabiho někde jinde. Tvrdí, že písnička musí především dělat lidem radost.

Rosa na kolejích:

Hymna pro mladší generaci

Narodil se 30. ledna 1947 ve Zlíně jako Stanislav Daněk. Vyučil se zámečníkem a vystřídal několik zaměstnání, než zakotvil jako řidič sanitky. Vyrůstal v muzikantské rodině, od dětství navštěvoval Lidovou školu umění a učil se na pozoun. Na kytaru se naučil hrát sám a amatérsky vystupoval v bigbeatové kapele kamarádů z ulice. „Maminka sice na nic nehrála, ale zpívala skvostně. Převážně lidové písničky. Než jsme s bratrem usoudili, že je to pod naši důstojnost, tak jsme zpívávali s ní. Tatínek byl showman a hrál výborně na kytaru,“ zavzpomínal pro Kafe.cz. „Oba rodiče mi fandili a měli radost, že si vydělávám peníze tím, co mě baví.“ Od konce šedesátých let se věnoval trampské hudbě a country, byl členem sokolovské skupiny Plížák, s níž získal první ocenění na Portě v roce 1971. První úspěch měl s písní Tonka. Potom vystupoval s gottwaldovskou skupinou Rosa a získal s ní cenu na Portě 1974. A tam už zazněla legendární písnička Rosa na kolejích, která vystřídala Vlajku a stala se hymnou mladší generace českých trampů. Z Daňka se stal fenomén, jeho písničky rychle pronikly ke všem táborákům a na folkové festivaly. O pět let později byl oceněn Zlatou Portou, zahájil sólovou dráhu. Počátkem 80. let začali trampští autoři vystupovat jako písničkáři a pozadu nezůstal ani Wabi. Od roku 1983 se věnuje hudbě profesionálně jako umělec ve svobodném povolání. Je v podstatě ‘tři v jednom‘ – skladatelem, textařem i interpretem svých písní a má na kontě několik autorských alb.

Tonka:

Život jako jeden velký flám

Koncerty do pozdních nočních hodin, neustálé cestování, nedostatek pohybu, špatná životospráva, tučná jídla a v neposlední řadě i ‘vřelý‘ vztah k alkoholu se postupně podepsaly na jeho organismu. Jednoho dne se mu po návratu z koncertu udělalo nevolno, začal mít poruchy chůze, špatně mluvil, ztrácel paměť… Lékaři zjistili ucpání cévky v mozku krevní sraženinou a krvácení. Léčba sraženinu rozpustila, ale strach, co bude dál, zůstal. Při vyšetření lékaři navíc zjistili velkou výduť v mozku, a tak se musel podrobit náročné operaci. Pro stárnoucího muzikanta to znamenalo smrtelnou hrozbu. Po dalších dvou letech přišel srdeční infarkt, naštěstí lehký, a tak se po deseti dnech vrátil z nemocnice domů. Vzápětí ale vyšlo najevo, že si vlastně takzvaně propil játra. Doslova za pět minut dvanáct poslechl naléhání lékařů a s alkoholem skončil. „S játry mám problémy, proto jsem s pitím přestal,“ svěřil se Blesku již před šesti lety a dodal: „Osudu se nikdo nevyhne. Když vám namaluje černou čáru, už je pozdě. Doktoři mi naštěstí řekli, že játra jsou orgán, který se dokáže při správné životosprávě a disciplíně zregenerovat.“ Kvůli nemoci kompletně změnil životosprávu, což se zásadně projevilo i na jeho postavě, je z něj štíhlý muž s mírně pohublou tváří. „Měl jsem rád kořalku a tu jsem vypustil. Zhubnul jsem osm kilo. Je šíleně kalorická,“ dodal.

Nevadí:

Salonní tramp

Stanislav „Wabi“ Daněk zaplatil v polovině 90. let vysokou cenu za způsob života, který do té doby vedl. Třikrát za sebou na něj sáhla smrt. Dokonce kvůli zdravotním problémům nějaký čas ani nevystupoval. Všechny osudové křižovatky přežil, ale v jeho životě se hodně věcí změnilo. Dokonce už ani neskládá tak lehce jako dřív. Přiznává, že začal hledat cestu zpátky a hledá ji dodnes. Nemoc ho přiměla zamyslet se i nad celým svým životem. Snaží se vrátit proti proudu času, ke kořenům své osobnosti. Řeší vztah ke dvěma dcerám, který se narušil, když se rozvedl a opustil je. Další nezhojenou ranou je zásadní a osudový vztah s rodiči, bez nichž by prý nikdy nebyl tím, čím je. To, že se s první ženou rozvedl a odešel ze Zlína do Prahy, snášeli rodiče velmi těžce a nikdy mu to úplně neodpustili. V penzi je oficiálně již od ledna 2009, na kariéru ale nerezignoval. Jen výrazně přibrzdil. Dobře si totiž uvědomuje, že je jedním z nejstarších z generace folkových bardů. „Jsem doyenem téhle party. Tedy pomineme-li Mikiho Ryvolu a Tondu Linharta,“ upřesnil.

Píseň, co mě učil listopad:

Čekání na návrat

„Když se zeptáte, co mě bolí, jednodušší je vyjmenovat, co nebolí. Nebolí mě snad jen ušní lalůčky.“ Jenom cigarety si odepřít nedokáže a kouří prý tak třicet denně. S trampingem musel přibrzdit, rozhodně to ale neznamená, že by vzdal starý způsob života a setkání s kamarády. Zrenovoval si chatu na staré osadě a říká, že se z něj stal salonní tramp. „Dodržujeme zde staré zvyky, pořádáme výroční ohně, zdravíme se všichni ahoj, nestavíme mezi sebou ploty apod. Mám kamarády, kteří stále vyrážejí v zimě se spacákem na čundry, ale podle mě je počet nocí proklepaných v zimě u ohníčku fyzicky limitován a ty, co mi zbývají, si šetřím na význačné příležitosti,“ dodává. Donedávna Wabi dál spolupracoval s Milošem Dvořáčkem a dalšími legendami, jako jsou Miki Ryvola nebo skupina Pacifik. Koncem roku 2012 spatřilo světlo světa jeho nové album Wabi a Ďáblovo stádo, kterého nabízí úplně celého, od trampské romantiky přes písničkářské country kristoffersonovského střihu až po country rock. Letos v polovině července ale odvolal všechna plánovaná vystoupení s omluvou, že ho dostihly zdravotní problémy. Prozatím je ticho po pěšině a jeho fanoušci napjatě čekají na zprávy, jak se mu daří a kdy ho znovu uvidí a uslyší.

Outsider waltz:

 

Božoňka2

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace