Chceme respekt, ne toleranci. Prague Pride rozděluje společnost a LGBT komunita má také kus viny. To, že gayové nejsou jenom kadeřníci a lesby jen traktoristky...
09.08.2017
Foto: Facebook
Popisek: Festival Prague Pride začal již v pondělí
KOMENTÁŘ V pondělí začal koncertem v Pride Village na Střeleckém ostrově v Praze festival sexuálních menšin Prague Pride 2017. Již sedmý ročník této akce, která v hlavním městě potrvá do 13. srpna a den předtím vyvrcholí „duhovým průvodem“, letos přišel s názvem „Zbytečný festival“. Podle slov jeho ředitelky Kateřiny Saparové jde o nadsázku. „Naši oponenti o něm tak mluví,“ uvedla v rozhovoru s reportérem Seznamu Jindřichem Šídlem.
Rozpovídala se také o respektu a toleranci, což jsou témata, na která letos festival upozorňuje, ale také o tom, jak je to s gayi a lesbami ve vysoké politice nebo v jakém stylu se prezentují „teplí ragbisti“ v Amsterodamu.
V Česku je to každý na svém písečku
Celý festival provází téma tolerance a respektu. „Tolerance není ideální stav. Představa, že je člověk tolerovaný, působí jinak, než když se řekne, že Česko je jednou z nejtolerantnějších zemí v Evropě,“ sdělila v rozhovoru na Seznam.cz ředitelka festivalu Saparová s tím, že respekt znamená přijetí bez podmínek. „To není jako, když někdo řekne: Mně gayové a lesby nevadí, ale ať si to nechají na doma. V tom je ta podmínka.“ Respekt by měl být podle Saparové přirozený a v Česku ho podle ní moc není. „Je to spíš nevšímavost, česká malá domů, kde si každý hraje na svém písečku.“
Plivl na nás
Také říká, že netolerance, se kterou se LGBT komunita v Čechách setkává, je pořád dost silná. „Od poznámek na ulici, kde se dva kluci vedou za ruku, až po agresivitu. Když jsem se před pár lety vracela s přítelkyní domů, navážel se do nás člověk a šest lidí v tramvaji dělalo, že si toho nevšímá. Pak po nás plivl.“ Takové věci se prý pořád dějí.
Ředitelka festivalu Prague Pride Kateřina Saparová v pořadu Jindřicha Šídla na Seznam.cz
Podle Saparové jsou také členové LGBT komunity v některých firmách diskriminovaní. „Jsou firmy, kde to je problém a ti lidé se tam nevyoutovávají. Pouze 10 procent je plně vyoutováno a všichni vědí, že je homosexuální. Zbytek se buď přetvařuje, nebo to vědí jen ti nejbližší kolegové. Musíte se pak pořád hlídat.“ Paní Saparová použila zajímavý výraz pro ´coming out´, čili veřejné přiznání k homosexuální orientaci, zjevně používaný v LGBT komunitě…
Také léta udávané číslo čtyř procent, které má odrážet počet lidí v této sexuální menšině ve společnosti, je podle ní mylné. „Ta čísla pocházejí z 60. let z USA a od té doby se používají.“ Sama se domnívá, že jde tak o deset procent.
Registruje se pes nebo auto
V rozhovoru také zkritizovala přístup českých politiků k manželství členů LGBT komunity. „V tuto chvíli nemá registrované partnerství stejné podmínky jako manželství, třeba vdovský důchod. V práci vám nemusí dva dny volna svatbu. Pak je tu i symbolická rovina. Registruje se pes nebo auto. Já si třeba nechci registrovat svou ženu, přijde mi to potupné,“ řekla s tím, že nic tak zatěžujícího pro stát LGBT komunita přece nechce. Stejně bídně je na tom podle Saparové zákon o přisvojení či adopci dítěte homosexuálním párem, který se stále ve Sněmovně nedostal na pořad dne. Politici argumentují tím, že společnost na takový zákon není ještě připravená. „To není pravda,“ rozčilovala se Saparová. „Pro české politiky to není velké téma. Ale je to velký potenciál voličů, to nejde jen o těch 4 až 10 procent lidí, ale i o jejich rodiny. Týká se to těch všech.“
Vyoutuj se a pojď hrát ragby
Na otázku reportéra Jindřicha Šídla, proč si myslí, že jsme se tady ještě nedočkali coming outu politiků jako v jiných zemích, kdy se například ke své orientaci hlásí předseda irské vlády Leo Varadkar nebo srbská premiérka Ana Brnabičová, měla Kateřina Saparová jasnou odpověď: „Tito teplí lidé nepochybně ve vysoké politice jsou. Víme o nich. Mají strach se outovat. Říká se, že je to módní výstřelek být v dnešní době teplý, je to cool. Ale vedle toho jsou lidé, kteří se k tomu nechtějí přihlásit.“ Přitom by podle ní takové veřejné vystoupení nějakého politika určitě pomohlo. „Je i spousta lidí mimo Prahu, kteří nemusí vědět, že mají ve svém okolí gaye a lesby. Ale vídají je v šoubyznysu. To je skvělé, ale dá se říct: To jsou ti umělci, ti to takto mají. Saparové chybí i coming outy ve sportu. „V Amsterdamu byla jedna celá loď teplých ragbistů. Vypravili alegorickou loď a hlásili: Vyoutuj se a pojď hrát ragby. Gayové nejsou jen kadeřníci a lesby traktoristky.“
Na co se ale reportér Šídlo nezeptal
A to je velká škoda, protože je to často proti LGBT komunitě používáno, navíc je to bohužel pravda. A totiž, že jsou jak jezinky, nabídneš prst, schramstnou celou ruku. O co jde? Když se v Česku začalo mluvit o registrovaném partnerství, všichni tehdejší aktivisté se zapřísahali, že tím to také končí a o adopce dětí že usilovat nebudou. Najednou jsou na pořadu dne nejen adopce, ale ani registrované partnerství již nestačí, jak paní Saparová řekla, chtějí manželství.
Na tom se točí například velký odpůrce Prague Pride, senátor Čunek, ale nejen on. Za Krajské listy bychom rádi řekli, že ani nám se to nelíbí. Ne že by nám vadily adopce homosexuálními páry, nebo snad jiný název pro registrované partnerství, které by rozhodně mělo být zrovnoprávněno s manželstvím. Ale salámová metoda, kterou tato komunita použila (a že je v Česku naprosto běžná a politiky hojně využívaná, o tom zas žádná), nám trochu zavání lží. Navíc tím dodali munici politikům, u nichž je obava z homofobních postojů…
HIV pozitivní herci či aktivistka z Tchaj-wanu
Celý program festivalu Prague Pride nabízí lidem celkem 104 událostí a aktivit. Jeho vrcholem bude tradiční průvod, který vyjde z Václavského náměstí v sobotu 12. srpna směrem na Letenské sady, kde bude zakončen hudbou a jarmarkem. V týdnu od 7. do 13. srpna nabízí Prague Pride mnoho kulturních, společenských, debatních, sportovních i duchovních akcí konajících se v hlavním městě. Za všechny jmenujme například představení s HIV pozitivními herci, které se bude konat 11. srpna v multifunkčním prostoru Venuše ve Švehlovce Pašije/Fragmenty či výstavu v Centru Člověka v tísni s názvem Komiks Trans*Siberia. 23letý umělec Herman Alius, který si dal za cíl vytvořit prvního trans a feministického komiks, jehož děj se odehrává na Sibiři, zde bude prezentovat svoje dílo. Na festival přijali pozvání také významní zahraniční hosté – například ruská lesbická historička Irina Roldugina¸ která v sovětských archivech nedávno objevila dosud nepublikované spisy vedené na LGBT občany za éry Stalina. Vzácným hostem bude také LGBT aktivistka z Tchaj-wanu Jennifer Lu, jež je od roku 2016 koordinátorkou tchajwanské koalice za rovné manželství.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Lenka Sloupová