Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Být o generaci mladší, z fleku by mohla hrát Dianu. Doktorku Čeňkovou, která ji proslavila, ale zmákla jako bokovku. Měla totiž úplně jiné starosti. Tajnosti slavných

03.08.2017
Být o generaci mladší, z fleku by mohla hrát Dianu. Doktorku Čeňkovou, která ji proslavila, ale zmákla jako bokovku. Měla totiž úplně jiné starosti. Tajnosti slavných

Autor: ČT

Popisek: Eliška Balzerová jako doktorka Alžběta Čeňková v Nemocnici na kraji města

Cudná doktorka Alžběta, nebo výstřední a odvážná babička Vilma? Mimořádná herečka, která se zasloužila o znovuzrození legendárního divadla, má nekonečnou řadu podob. Jaká je ale, když odejde ze scény a zhasnou reflektory?

Minula se s ní o generaci, jinak by byla ideální představitelkou pro ztvárnění krásné a napohled křehké, uvnitř ale mimořádné silné ženy, britské princezny Diany. Zpočátku jí na výsluní pomohl něžný dívčí půvab, který dokázala časem mistrně přehrát do elegantních dam. Navíc si tuto pozici udržela i ve věku, v němž už se řada žen při chůzi po ulici raději vyhýbá pohledem výkladním skříním, protože jim zahlédnutí vlastní siluety nedělá dobře na pleť. No řekněte, která z českých hereček si troufla ukázat světu v plné nahotě, a navíc si takové promo nadělila k šedesátinám? Prozatím opravdu jenom jedna jediná – někdejší představitelka doktorky Alžběty Čeňkové z legendární Nemocnice na kraji města. Zcela neplánovaně se tak zrodila mimořádná reklama pro film režiséra Jiřího Vejdělka Ženy v pokušení a být to v Los Angeles, celý svět by v tu ránu mluvil o excelentním a mimořádném comebacku. Elegantní a vkusný akt nafotil s Eliškou Balzerovou Roman Černý a jako první ho otiskl týdeník Reflex. Úspěšná ‘dámská‘ komedie, řešící současně problémy tří generací, ale dala herečce mnohem víc, stejně jako před čtyřiceti lety Nemocnice. „Teď z pohledu starší herečky vím, že mi to nastartovalo kariéru. Co by dnes dala mladá kolegyně za to, kdyby dostala velkou roli v seriálu a objevovala se každý týden na obrazovce v celé republice,“ prohlásila před časem v rozhovoru pro Blesk pro ženy.

Na svět přišla v pravý čas

Valašská rodačka Eliška Havránková poprvé zaplakala 25. května 1949 v severomoravském Vsetíně a lásku k divadlu v ní probudila a pak systematicky rozvíjela a podporovala maminka, která byla vášnivá ochotnice. Dětství prožila v Moravských Budějovicích a studium herectví na brněnské konzervatoři pro ni bylo jedinou možnou představou budoucnosti. Klaplo to, a tak po maturitě ještě přidala diplom z JAMU. Narodila se v té správné době, protože do uměleckého světa začala nahlížet v uvolněné atmosféře druhé poloviny šedesátých let, což v ní lásku k divadlu ještě prohloubilo. A také k tomu přispěla skladba spolužáků, mezi nimi se to přímo hemžilo výraznými osobnostmi, od Jany Švandové přes Karla Heřmánka až po Jiřího Bartošku. Eliška patřila dokonce i k zakládajícím členům slavného brněnského divadla Husa na provázku, i když s ní měl osud jiné plány a nakonec v něm nikdy nehrála. Po aboslutoriu v roce 1971 nastoupila do divadla v Českých Budějovicích a brzy začala i hostovat v pražském Národním divadle, dokonce s příslibem budoucího stálého angažmá. Ten ale nakonec vyšuměl roztracena, zřejmě vlivem postupující normalizace a roztodivných kotrmelců, kterými tenkrát kulturní scéna procházela.

Ďábel s tváří anděla

Již v prvním angažmá si jí všimli režiséři, a tak stanula poprvé před kamerou v roce 1969 jako Tereza v televizní komedii Václava Vorlíčka Kaktus, bomba, letadlo. Poté na ni televizní tvůrci pamatovali několikrát do roka a první filmovou nabídku dostala hned o dva roky později do dramatu Karla Steklého Svět otevřený náhodám, v němž se sešla ještě jako Havránková před kamerou s takovými osobnostmi, jako byl Miloš Kopecký, Josef Bek, Zita Kabátová, Jiří Lír, Jarmila Horská či Raoul Schránil. Miláčkem národa se ale stala až díky Nemocnici na kraji města, v níž si zahrála začínající ortopedku Alžbětu Čeňkovou. V době, kdy seriál doslova vylidňoval ulice, to  ale jako mimořádný úspěch ještě zdaleka nevnímala a už vůbec neprožívala. Měla totiž úplně jiné starosti. Doma na ni čekal sotva roční syn Honzík, kterého má s režisérem a později producentem Janem Balzerem. Vzala si ho v roce 1974, a tak se mnohem víc cítila být matkou a manželkou. Herectví se načas ocitlo v jejím životě na druhé koleji i později, když do rodiny přibyla ještě dcera Adéla. „Neuvědomovala jsem si, že mám nějakou hvězdnou chvilku. Úloha Alžběty Čeňkové mě nakopla a udělala pro mě hodně,“ přiznala s tím, že popularita chodí ve vlnách. „Jednou jste nahoře a jednou dole. Já už s tím dokážu žít, vím, že sláva je opravdu polní tráva. Dnes o vás všichni mluví a zítra zapomenou, slávu už mám za sebou.“

Odvážný nápad dvou romantiků

Díky Nemocnici se stala populární, filmových a především televizních rolí má ve své filmografii na sedmdesát a k tomu ještě zhruba dvě desítky v seriálových projektech. Většinou hrála v rolích vedlejších, řada z nich se ale stala nezapomenutelnými. Například Dáša Adámková v komedii století Marie Poledňákové S tebou mě baví svět, Ema Gabrielová v boxerském dramatu Pěsti ve tmě, který proslavil Marka Vašuta, či mimořádně přísná vrchní sestra, přezdívaná Stará koza, v dramatu Karla Kachyni Městem chodí Mikuláš. A díky hlasovým dispozicím a perfektnímu přednesu ji logicky neminula ani spolupráce s dabingem, takže jejím hlasem promlouvá například Kathleen Turner ve slavném psychologickém dramatu Válka Roseových. Přesto ale zůstala hlavně herečkou divadelní a v roce 1977 přijala nabídku angažmá v pražském Divadle na Vinohradech. V roce 1995 založila s kolegou a někdejším spolužákem z konzervatoře Tomášem Töpferem Nadaci Fidlovačka s cílem vrátit život a slávu někdejšímu slavnému pražskému Divadlu Na Fidlovačce. Historie této scény se začala psát v roce 1921 a Fidlovačka se stala prvním divadlem, otevřeným v samostatném Československu. V roce 1963 se spojila s Hudebním divadlem Karlín a přejmenovala na Hudební divadlo v Nuslích. Poslední opona v něm ale spadla v roce 1976, oficiálně kvůli špatné elektroinstalaci. Ve skutečnosti byla ale důvodem nemožnost ideologicky uhlídat malé scény, a tak byly v době normalizace spojovány s velkými divadly či přímo likvidovány.

Drama se šťastným koncem

Když se v hlavách bývalých spolužáků zrodil nápad najít prostory pro divadlo, v němž by mohli realizovat své herecké touhy a sny, nuselská budova se přímo nabízela. Úkol to byl ale přímo sisyfovský. Od poloviny sedmdesátých let, kdy na divadlo naplno dolehly zkáza a zmar, jeho budova jenom postupně chátrala. Hlediště i jeviště se proměnily v trosky, z děravé střechy vyrůstaly břízy… Po roce 1990 se zájemců o ni našla postupně celá řada, někteří chtěli obnovit divadelní slávu, jiné nápady se zcela odchýlily od původního určení objektu. Například Nadace Elišky Junkové uvažovala o muzeu historických automobilů, jednalo se o fit centru i kasinu, nejradikálnější projekty navrhovaly srovnat ji se zemí a rozšířit přilehlý park. A pak kolem ní jednou projížděla Eliška . S nápadem se svěřila Tomáši a pustili se do práce. Během tří benefičních večerů vystoupily v troskách divadla přední osobnosti českého uměleckého světa bez nároku na honorář, představení odvysílala v přímém přenosu Česká televize a diváci mohli během vysílání na obnovu budovy přispět. A to se také dělo, dokonce ve velkém. Přidala se městská část, do sbírky dorazily příspěvky z celého světa, třeba od nejslavnějšího českého ševce Tomáše Bati.

Jak se rodí principálka

Zprvu bláznivý nápad dvou romantiků se změnil v realitu a divadlo znovu otevřelo pro veřejnost 28. října 1998 – jak jinak než Tylovou a Škroupovou Fidlovačkou. Ředitelem obnoveného legendárního divadla se stal Tomáš Töpfer, který se ale v roce 2012 rozhodl přijmout nabídku, která se neodmítá – post ředitele jedné z nejlepších českých scén, Divadla na Vinohradech. Vedení Fidlovačky tudíž převzala Eliška Balzerová, která ji vedla čtyři roky. Jenže s Töpferem odešli i někteří sponzoři, na podzim 2015 se navíc grantová kulturní komise pražského magistrátu rozhodla Fidlovačku finančně nepodpořit a reálně hrozilo, že divadlo bude muset již potřetí ve své historii skončit. Ve chvíli největší krize se ale do problému vložili jako spásní andělé podnikatelé Jan Koťátko a Jan Beneš, kteří se rozhodli divadlo finančně podpořit a udržet jeho soubor na nuselské scéně. Paní Balzerová z ředitelského postu odstoupila, v souboru ale zůstala.

Comeback jako z Hollywoodu

S dívčím půvabem, pořádnou citlivostí a myšlenkovou hloubkou, s níž národu naservírovala Alžbětu Čeňkovou, paní Balzerová nevědomky nadlouho ovlivnila svoji kariéru. Tvůrcům a režisérům totiž na hodně dlouhou dobu úplně uniklo, že v sobě ukrývá i pořádnou porci komika. „Hrála jsem opravdu hodně skvělých komediálních postav v divadle. Jenže filmoví režiséři jsou líní chodit do divadla,“ konstatovala. Konečně si všimli až poté, co televize odvysílala její one-woman-show, inscenaci Můj báječný rozvod. A všiml si i Jiří Vejdělek, díky němuž konečně mohla tuhle kapitolu svého talentu naplno rozehrát před kamerou až ve svých šedesáti letech, v komedii Ženy v pokušení. „Režisér Vejdělek říkal, že je Vilma bláznivá a velmi odvážná babička. Řekla jsem mu, že já jsem takovou ženu poznala. Když mi bylo čtrnáct let, měla jsem na konzervatoři spolužačku Laďku Kozderkovou. Ona byla přesně takováto bytost – živá, vášnivá, měla ráda muže, dráždila je. I když umírala, dělala si z toho srandu, brala s nadhledem osud, který jí byl souzen,“ prozradila herečka po velkolepém úspěchu. A jak to bylo s obnaženou fotografií, která se stala synonymem filmu a prošla snad všemi médii, které u nás existují? „Patří to k filmu, není to reklamní fotografie a neudělala jsem to ani pro svou zábavu. Je to rekvizita, fotografie je na obalu knihy, kterou moje hrdinka napíše, a na plátně je vidět jen na okamžik. Když zrovna mrknete, může se stát, že to ani neuvidíte,“ připomněla Eliška Balzerová a dodala: „Přišlo mi opravdu k smíchu, že se všichni zaobírali jenom tím, a když pak Ženy v pokušení viděli, tak se museli stydět, co vyvolali.“

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace