Pokud médium neumí udělat rozruch, není zajímavé, říká Michal Voráček. A to platí i v případě jeho nejmladšího „dítěte“, Parlamentních listů
31.07.2017
Foto: Xtv / repro
Popisek: Michal Voráček u Luboše Xavera Veselého
Proč jsou Parlamentní listy coby „nejmladší dítě“ Michala Voráčka jeho radostí a v čem jsou unikátní? Jak se muž, který je považován za zakladatele českého mediálního trhu, dívá na vliv Andreje Babiše v médiích? A kdo se nejlépe prodává? Na to vše odpovídal mediální magnát Luboši Xaveru Veselému v pořadu na Xtv.cz.
„Je to nejmladší dítě jednoznačně pro radost. Bylo to jako koníček. Nikdy mě nenapadlo, co z toho všechno může být. Parlamentní listy jsou vidět, jsou vlivné. Takový projekt tady deset let nebyl,“ uvedl hned v úvodu rozhovoru muž, který stál mimo jiné také u zakládání deníku Blesk a byl členem statutárních orgánů mnoha mediálních společností, například Novy a Primy.
„Každé médium by mělo umět udělat rozruch, pokud to neumí, je nezajímavé. Jsem na to historicky zvyklý, když startoval Blesk, bylo to horší, žádní inzerenti, klasický bulvár. Ale Parlamentní listy jsou unikátní – vždy od svého projektu chci, aby přinesl něco nového – zde je to politická otevřenost. To, co není zakázáno, je dovoleno a všechny strany a politici mají neomezený přístup,“ řekl Michal Voráček o serveru, který denně navštíví přes půl milionu lidí.
Nálepkování je evergreen
To, že jsou Parlamentní listy mnohými kritizovány a také označovány jako proruský web, ho nechává klidným. „Když dostanou prostor komunisté, ale i jiné strany, dostanou prostor jejich názory, to asi mnohým vadí. Někdo si pak stěžuje a chválí, někdo říká, že je to dokonce veřejnoprávní médium, neděláme rozdíl mezi nikým,“ vysvětlil s tím, že „jsou někteří experti, kteří to dávají jako vzor veřejnoprávní službě, možná jen s méně bulvárním titulky. Všichni by měli dostat prostor, tak se chová veřejnoprávní médium.“
Za svou existenci dostaly Parlamentní listy už mnoho nálepek. Byly označovány jako bolševické, estébácké či právě proruské. „Je to takový evergreen,“ sdělil s lehkým úsměvem Luboši Xaveru Veselému mediální magnát. Podle jeho slov, kdyby totiž Parlamentní listy nebyly vlivné, tak by nikoho nezajímaly. „Své dítě“ vnímá Michal Voráček jako specifické médium. „Politici mají část, kam můžou sami vkládat příspěvky bez cenzury. A také se dává prostor všem. Je tam také velká volnost v diskusích a odpovědích. Dnes je registrováno kolem 25 až 30 tisíc politiků a nejméně 1000 až 1500 odpovídá na dotazy čtenářů. To nikde jinde není. Také pokud se napíše cokoliv o komkoliv, on může okamžitě reagovat i ve své rubrice.“ Podle jeho vlastních slov je pro Michala Voráčka určitým překvapením, jak je právě rubrika, ve které mohou politici přímo reagovat, čím dál více čtená.
Zeman prodává
Právě čtenost je také důvodem frekventovanosti, se kterou se objevuje na Parlamentních listech jméno Miloše Zemana. „Miloš Zeman vždycky prodával a prodává. On odpovídá na otázky čtenářů, což je fantastické, možnost přímé komunikace s prezidentem nemají v žádném jiném médiu,“ uvedl Michal Voráček a současně dodal, že informace, které server o prezidentovi přináší, jsou vyvážené.
Stejně jako Miloš Zeman jsou pro čtenáře populární Andrej Babiš, Karel Schwarzenberg či komentátoři Tereza Spencerová a Petr Žantovský. „Ale pořád se to mění,“ podotkl Michal Voráček.
S Babišem je to nafouknuté
Rozhovor na televizi Xtv.cz se také stočil k osobě Andreje Babiše a jeho vlivu na české mediální prostředí. „On byl průlom, kdy ostatní podnikatelé vstoupili do médií,“ uvedl Voráček s tím, že zas tak velký obsahový vliv exministr financí nemá. Na řadu přišlo také téma zveřejněných nahrávek s novinářem Přibilem. „Je to příliš nafouknuté, každý majitel občas komunikuje s kýmkoliv z médií. Specifické je to, že Babiš je politikem, to je trochu jiné. Já bych se nebál, ať mě nahraje kdokoliv s kýmkoliv.“ Sám do obsahu článků na Parlamentních listech nezasahuje, ale nedoporučil by vydávat věci, které nejsou v pořádku podle mediálního zákona, nebo nejsou zcela jasné.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Lenka Sloupová