Skvělá bilance ministra zemědělství, spasitele venkova i vesmíru. Čím více dotací, tím horší výsledky. Jde o cílený návrat před Listopad 89?
22.07.2017
Foto: Facebook
Popisek: Ministr zemědělství Marian Jurečka
Již několikrát jsme se pozastavili nad sebechválou současné vlády, že patří k těm nejúspěšnějším v naší historii. Snad každý občan České republiky by si přál, aby to byla pravda, bohužel je však bilance vládní politiky spíše nepříznivá. Názorným příkladem jsou výsledky v resortu zemědělství. I přes stále vyšší dotace se snižuje naše soběstačnost při produkci strategických komodit a ročně zmizí desítky milionů tun kvalitní půdy.
Analýzu současného stavu českého zemědělství zveřejnil na svém blogu agrární analytik Petr Havel. Podle jeho názoru je sice ministr zemědělství Marian Jurečka skutečně pracovitý a mediálně obratný politik a leccos se mu podařilo, ale také leccos zkazil. Ačkoliv může občan podle toho, jak se prezentuje, nabýt dojmu, že to je spasitel zemědělství, venkova, občanů, planety i vesmíru, skutečnost není tak oslňující.
Rozpuštěné rezervy
K jeho zásluhám sice patří, že se mu podařilo dostat do svého resortu více peněz než jeho předchůdcům, ale je otázkou, zda je to skutečně chvályhodné. České zemědělství je totiž stále více závislé na dotacích, což ale vůbec není dobrá zpráva pro budoucnost, protože jich bude stále méně. Havel mimo jiné připomíná méně známý fakt a sice, že dotace do zemědělství mimo jiné plynuly také z toho, že na ně bylo využito 22 miliard ze zisků státního podniku Lesy České republiky a národního podniku Budějovický Budvar. Ty dosud sloužily jako státní rezerva.
Čím více peněz, tím méně výsledků
Velmi alarmující je skutečnost, že přes příliv dotací nedošlo ke zvýšení podílu potravin na českém trhu, ani k nárůstu konkurenceschopnosti českých zemědělců. Výrazně se snížila naše soběstačnost v produkci strategických komodit, například vepřového masa, ovoce a zeleniny. „Na jejich podporu šlo skutečně více peněz, ale bez reálného výsledku,“ konstatuje agrární analytik. Vůbec také nedošlo ke kýženému zlepšení stavu naší krajiny. Ročně z ní mizí více než třicet milionů tun kvalitní půdy.
Ani jedno procento
Petr Havel se rovněž pozastavil nad mediálním humbukem kolem dvojí kvality potravin, jemuž se podrobně věnujeme i my. Zdůrazňuje, že se tento problém týká jen několika desítek druhů výrobků se stejným obalem, což není zdaleka ani jedno procento. Navíc je autor přesvědčen, že v tomto případě nejde o žádné klamání zákazníků, protože obsah výrobků souhlasí s tím, co je deklarováno na obalu. A stejně zbytečný je podle něj i mediální humbuk kolem značky „Česká potravina“, kterou ministr prosadil, ale situaci na našem trhu spíše znepřehlednil. Například proto, že u nás již existuje značka „Český výrobek“.
Cesta do pekel
Politikou současného ministerstva zemědělství se Česko navíc stále více odchyluje od evropského modelu zemědělství, založeného především na rodinných firmách. Naopak, trendem je opačný směr, stále více jsou totiž zvýhodňováni ti větší. Jedním z důkazů je fakt, že Česko krátí velkým podnikům dotace v nejmenší možné povinné míře a vůbec nejméně z EU. Ministerstvo zemědělství se rovněž podílelo na přijetí různých regulací a EET, což zásadně zkomplikovalo život malým a středním podnikům. Mnohé z nich už proto zanikly. „To vše v praxi znamená cílenou preferenci velkoprůmyslové a velkoplošného zemědělství, v zásadě návrat k předlistopadovému pojetí, což je možná pro některé představitele oboru radostné zjištění, ale pro krajinu, venkov a společnost je to cesta do pekel,“ varuje Petr Havel.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Adéla Hofmanová