V Dejvickém divadle mne odmítli, prý to nejde, prozradil Jaroslav Dušek. Herec o Pustině, mizerném českém školství i o tom, že není lehké zahodit mobil
24.07.2017
Foto: HBO
Popisek: Herec Jaroslav Dušek v seriálu Pustina
Nedávno zazářil v seriálu HBO Pustina, v dramatickém seriálu týkající se vraždy mladé dívky, což není žánr, ve kterém bychom ho vídali běžně. Ačkoliv je Jaroslav Dušek známý svými sklony ke všemu ezoterickému - rád mluví o proudění energií a o tom, jak žít bez jídla a živit se jen pránou, ve skutečnost hrál hlavně v komediálních dílech. V rozhovoru pro Instinkt promluvil nejenom o tom, proč je jeho představení Čtyři dohody tak úspěšné i po letech a proč je podle něj špatné současné školství.
Seriál Pustina vzbudil obrovský ohlas. Mrazivý, napínavý, naprosto uvěřitelný a se skvělými hereckými výkony se seriál české tvorbě jasně vymykal.
Seriál Pustina se točil důkladně
Také díky úžasnému herectví Jaroslava Duška, který zde hraje muže, středoškolského profesora Karla Sikoru, který se potýká s duševními problémy a obviněním z vraždy vlastní dcery. „Nejvíc se mi líbilo, že Ivan Zachariáš ten text nemilosrdně zestručňoval. Nechtěl, abychom zbytečně mluvili v místech, kde stačí pohyb, výraz, přítomnost. To mě baví. Navíc tenhle seriál byl natáčen zvolna a důkladně filmovým způsobem,“ hodnotí Jaroslav Dušek to, proč měl seriál takový úspěch a proč si ho tolik diváků oblíbilo.
Dnes hraje hlavně v divadle
Jaroslav Dušek se v posledních letech věnoval prakticky jen divadlu, proto je jeho účast v seriálu Pustina tak výjimečná. Věnuje se totiž hlavně divadlu, hraje ve Vizitě, Manželském vraždění, Duši K a ve Čtyřech dohodách, které naprosto překvapivě běží o jedenáct let. Jde o představení, které bylo vytvořeno podle knihy, která se prezentuje jako praktický průvodce osobní svobodou skrze moudrost starých Toltéků a rozhodně nejde o ´lehkou´ literaturu, která by slibovala snadné převedení na divadlo: „Znám lidi, kteří viděli Čtyři dohody i patnáctkrát!“
Nehratelná kniha se hraje jedenáct let
Přitom původní parta herců, se kterými měl představení připravovat, odmítla: „Když si knihu herci Dejvického divadla přečetli, řekli, že jsou sice moc krásné, ale že si nikdo z nich nedokáže představit, jak by se podle nich dalo udělat představení.“ Nakonec se Jaroslav Dušek rozhodl, že představení utáhne sám a že ho bude reprízovat maximálně padesátkrát. Dodnes se již prý hrálo více jak tisíc krát, a to vždy před plným sálem.
Češtinu, fyziku a přírodopis raději neučit
Jaroslav Dušek tvrdí, že to, že lidé chodí na podobně těžké představení s takovou chutí, znamená, že se začínají „probouzet“ a že odmítají vedení nějakým systémem a to že jsme celý život v něčích rukou, což prý začíná školským systémem, který považuje Dušek za nepřínosný a zbytečný: „My se opravdu většinou učíme spoustu dočasných, jepičích, dílčích vědomostí, které v životě nepoužijeme, alespoň já si nepamatuji, kdy jsem zužitkoval své znalosti ze základní školy o bliznách a pestíku, o výpočtu tlaků v kapalinách, o větném rozboru a tak podobně,“ odsuzuje v rozhovoru pro Instinkt Dušek znalosti v oboru přírodovědy, fyziky a českého jazyka.
Děti se prý chtějí vzdělávat samy od sebe
V rozboru našeho vzdělávacího systému, který rozhodně není ideální, Dušek ještě dále pokračuje: „Škola by mohla probouzet vnitřní vědění a umožnit tak každému, aby studoval opravdu to, co ho zajímá, a rozvíjel to, po čem touží. V některých zemích se děti učí doma, sestavují svůj učební plán – a úžasně to funguje,“ rozvíjí svoje představy a dodává pro Instinkt: „Děti se chtějí vzdělávat. Nechápu tu zažranou představu, že se děti nechtějí samy od sebe učit. Ano, děti nechtějí chodit do školy, jenomže to je něco jiného!“
Jí, používá mobil i auto
Možná, že by praxí a uváděním podobných tezí v praxi Dušek stejně narazil jako tehdy, když se chtěl ve svém životě obejít bez jídla a přejít na pránickou stravu, nebo když chtěl ze svého života vyloučit všechna moderní zařízení. Nakonec to dopadlo tak, že Jaroslav Dušek jí (byť se ve stravě prý velmi omezuje), jezdí autem a na milost vzal také mobilní telefon, jak přiznal pro Instinkt: „Ono není snadné vyřadit z našich životů mobil,“ povzdechl si.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Michaela Špačková