Krize vládnutí v Česku: Co bude dál, nikdo neví. Tady jsou možné scénáře
26.06.2013
Foto: Profimedia.cz
Popisek: Jiří Rusnok teď bude stát před nelehkým úkolem.
Prezident Miloš Zeman pověřil sestavením vlády odborníků Jiřího Rusnoka. De facto tímto krokem odmítl kandidaturu Miroslavy Němcové, za níž se postavila dosavadní koalice, která je s to získat 101 potřebných hlasů k vyslovení důvěry vládě.
Nejpravděpodobnější možné scénáře
Rusnoka nyní čeká zásadní krok. Podle ústavy musí do třiceti dnů požádat sněmovnu o důvěru. Jenomže je už teď jasné, že ji nemá šanci získat. V takovém případě prezident jmenuje nového premiéra. Ústava k tomuto kroku prezidentu republiky žádnou lhůtu nedává. Teoreticky tak Rusnokův kabinet může vládnout v demisi klidně až do řádných voleb v květnu 2014. Pro srovnání s minulostí, například v roce 2008 řídil Mirek Topolánek v demisi Česko čtyři měsíce, na což prezident Zeman při jmenování premiéra Rusnoka nezapomněl upozornit.
Pokud by prezident přeci jen nového premiéra jmenoval a jeho vláda opět ve sněmovně nezískala důvěru, přichází na řadu předseda sněmovny. Prezident podle ústavy musí při třetím pokusu o sestavení vlády jmenovat premiéra právě na základě jeho návrhu.
Další scénář mohou uskutečnit sami poslanci. Pokud se rozhodnou rozpustit poslaneckou sněmovnu, musí se nové volby uskutečnit do šedesáti dnů a to bez ohledu na to, co by si přál prezident. K rozpuštění sněmovny je třeba ale 120 poslaneckých hlasů.
Takzvaná vláda odborníků vznikla proto, aby vyplnila překlenovací období do řádných či předčasných voleb. Pokud se do té doby, než předstoupí před Poslaneckou sněmovnu, nestane v myslích zákonodárců něco zásadního, je více než pravděpodobné, že důvěru nedostane. Pokud vláda nebude mít důvěru sněmovny, nepodaří se jí pravděpodobně prosadit žádné zákony. Nicméně může bez parlamentu schvalovat jak velvyslance, tak nařízení, jako je například zvýšení minimální mzdy.
Rozpočet na další rok? Problém
Novou vládu především čeká i příprava rozpočtu pro rok 2014. O návrhu ale opět hlasuje Poslanecká sněmovna a je velice nepravděpodobné, že by rozpočet vytvořený vládou bez podpory sněmovny mohl být shválen. Důsledkem toho by mohlo být rozpočtové provizorium, což znamená, že stát bude každý měsíc hospodařit s jednou dvanáctinou stávajícího rozpočtu. V praxi tak třeba nebude možné investovat, nebo bude ohrožena řádná výplata sociálních dávek. Také z Evropské unie by Česko bez schváleného rozpočtu nedostalo ani eurocent.
Kdy by se mohla rozpustit Poslanecká sněmovna?
Záleží tedy na poslancích, zda se nakonec dohodnou a sněmovnu rozpustí, což by neodvratně vedlo k předčasným volbám, ať už by si prezident Zeman přál cokoliv. Podle litery ústavy se předčasné volby musí konat do šedesáti dnů po rozpuštění sněmovny.
Na rozpuštění sněmovny je zapotřebí 120 poslaneckých hlasů. Nejhlasitějšími zastánci předčasných voleb jsou ČSSD, Věci veřejné a KSČM.
„Skutečným řešením politické krize může být pouze rozpuštění sněmovny a uskutečnění nových voleb," prohlásil k tomu Bohuslav Sobotka. Úřadující šéf ODS Martin Kuba ale považuje předčasné volby až za krajní řešení. Dosavadní vládní koalice totiž přišla s prohlášením, že má 101 poslanců potřebných pro to, aby mohla vládnout. „Předpokládáme, že je zde ještě druhý pokus pana prezidenta a že v něm bude mnohem, mnohem pragmatičtější," řekl Kuba.
Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ! Těšíme se na ně.