Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Génius smíchu si prvního dědka zahrál v pouhých osmatřiceti a báječně se s ním prý mlčelo. Sranda s ním byla jenom před kamerou. Není divu. Tajnosti slavných

20.07.2017
Génius smíchu si prvního dědka zahrál v pouhých osmatřiceti a báječně se s ním prý mlčelo. Sranda s ním byla jenom před kamerou. Není divu. Tajnosti slavných

Autor: Národní filmový archiv

Popisek: Řekli byste to do něj? Osmatřicetiletý Lubomír Lipský poprvé v roli dědka.

Život pro něj mohl být jedna obrovská šlehačková kremrole. Tuhle šanci ale zahodil, a zatímco rozdával radost statisícům fanoušků, inkasoval jednu ránu osudu za druhou. Všechny byly nečekané a mimořádně tvrdé.

Původně měl zdědit cukrárnu, s mladším bratrem si ale našel jinou lásku. Mimořádně laskavý, tichý a nenápadný pán ztvárnil na jevišti a před kamerou více než dvě stovky rolí a v dabingu se stal přímo legendou. Proto mu také byla v roce 2008 udělena Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství. Stal se dvojnásobným držitelem Ceny Thálie – v letech 1997 a 2005. V roce 2013 vstoupil do Dvorany slávy cen TýTý, na Grand Festivalu smíchu obdržel cenu Génius smíchu a ve stejném roce převzal také od prezidenta Zemana Medaili Za zásluhy. I když Lubomír Lipský ‘přeřadil‘ ve svých postavách do mnohem starší kategorie hodně brzy a svého prvního dědka, legendárního dědu Potůčka v seriálu Tři chlapi v chalupě. Syna mu hrál o pouhé dva roky mladší Jan Skopeček a vnuka o devět let mladší Ladislav Trojan. Tahle trojice předvedla tak mimořádný herecký koncert, že diváci přímo šíleli nadšením a vynutili si pokračování.

Živnost vyměnil za divadlo

Narodil se 19. března 1923 v Pelhřimově jako nejstarší ze tří synů mistra cukráře, naštěstí pro českou kulturu ale nakonec rodinný podnik nezdědil. S bratrem Oldřichem, pozdějším významným režisérem, který byl o patnáct měsíců mladší, totiž byli od útlého dětství okouzleni herectvím. Měli to v rodině, jejich otec Vilém byl nadšený herec, režisér, předseda i jednatel pelhřimovského ochotnického spolku Rieger. „Postupně zapletl do divadelních sítí celou naši rodinu včetně babičky a nás tří bratrů. Mě, Oldřicha a Dalibora. Otec byl vedoucí a hlava rodiny, matka tou hlavou hýbala,“ říkával pan Lipský. Díky tomu stanul na jevišti poprvé již ve dvanácti letech ve Strakonickém dudákovi, už tenkrát se spolužákem a později celoživotním přítelem a kolegou Jiřím Lírem. Později se podílel na založení Dramatického studia mladých, kde se kromě bratrů Lipských nemohl chybět ani Lír. Oba tíhli od počátku spíš ke komediálnímu žánru a jejich největším vzorem bylo Osvobozené divadlo. Po maturitě na reálném gymnáziu absolvoval Lubomír Lipský osm semestrů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obor divadelní věda a estetika.

K herectví ho přistrčili nacisté

Vedle divadla se od dětství zajímal i o hudbu. Už na základní škole se naučil hrát na klavír, na gymnáziu k němu přidal saxofon a začal hrát v jazzovém orchestru. Později získal praxi i v hraní na pozoun. Na konci protektorátu vytvořili mladí pelhřimovští ochotníci tajně kabaretní pásmo Rozbitá trilogie, s nímž krátce po osvobození hostovali v Praze. Díky tomu si jich všiml režisér Jan Škoda a nabídl jim vytvoření nové divadelní scény v hlavním městě. Pětice pelhřimovských mladíků tak založila již v létě 1945 v malostranské Umělecké besedě Divadlo satiry a od 1. srpna se Lubomír Lipský oficiálně stal profesionálním hercem. V Divadle satiry vydržel do roku 1949, kdy bylo z moci úřední zlikvidováno, v jeho tanečním souboru se ale stačil seznámit s tanečnicí Věrou Kittlerovou. V roce 1948 se vzali, o rok později se jim narodila dcera Taťjana, která se stala překladatelkou, a v roce 1951 do rodiny přibyl ještě syn Lubomír, pozdější filmový režisér. V letech 1950 až 1990 byl pan Lipský členem souboru Městských divadel pražských a od roku 1996 vystupoval v Divadle ABC.

Zbožňovaný komediant

Ve filmu se sice po celý život objevoval spíše v menších rolích, všechny ale byly nezapomenutelné. Poprvé stanul před kamerou již v roce 1946, kdy si s bratrem zahráli partyzány ve válečném snímku V horách duní. Největší příležitost vyniknout na stříbrném plátně mu poskytl bratr Oldřich, který ho obsadil v roce 1970 do životní role dobráckého učitele literatury George Camela v parodii na brakové detektivky Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Nesmrtelnou se stal o dva roky později jeho klaun Cibulka v rodinné komedii Šest medvědů s Cibulkou, v níž mohl naplno rozvinout širokou paletu svého nadání. Velmi brzy začal pracovat i pro televizi, první komickou scénku zahrál už o Vánocích 1953, tedy v roce, kdy začala Československá televize vysílat. Pravidelně se objevoval v silvestrovských estrádách a nejrůznějších zábavných pořadech a obrovskou popularitu mu vynesla postava dědy Potůčka v seriálu Tři chlapi v chalupě. K legendárním skvostům televizního archivu patří i záznam představení Charlieho teta z roku 1969 a o rok později Lipský zazářil v televizním seriálu Fantom operety.

Osudná sedmička

Zatímco v kariéře se mu dařilo, v soukromí se musel vypořádat se sérií tragédií. Tou první byla ztráta o sedm let mladšího bratra Dalibora, který prý byl nejtalentovanější z celé rodiny. „Dne 17. 7. 1947 ho o prázdninách při koupání v rybníku zabil blesk. Stalo se tak sedmý den v týdnu a v 17 hodin. Bratr chodil do septimy a bylo mu sedmnáct let a sedm měsíců,“ popsal rodinnou tragédii v jednom rozhovoru pan Lipský. Otec Vilém, který se dožil požehnaného věku 86 let, skonal náhle v té nejlepší náladě, kterou si mohl on i jeho nejbližší přát. „V osmdesátém třetím sledoval u mého bratra hokejový zápas našich s Rusy. Řekl Oldřichovi, ať připraví víno, že společně oslaví naše vítězství. Potom vzal vývrtku, a než vytáhl špunt, zemřel,“ prozradil v jednom z rozhovorů herec. Slavný bratr Oldřich zase zemřel náhle 19. října 1986 během natáčení komedie Velká filmová loupež, osudnou se mu stala zákeřná rakovina žaludku. Předčasně odešel i hercův jediný syn Lubomír. Den před Silvestrem roku 1991 vyrazil na chalupě nadýchat čerstvého vzduchu. Jenže se už nevrátil a o pár hodin později ho našli mrtvého. Bylo mu pouhých čtyřicet let a podle lékařů ho zradilo srdce. V roce 2003 ztratil pan Lipský i celoživotní družku, manželku Věru, s níž prožil padesát čtyři let. Společně s ní jakoby ztratil smysl života, přesto ji přežil o dalších dvanáct let. Naštěstí mu zbyli dcera Taťjana a vnuk Matěj, kteří o něj do poslední chvíle láskyplně pečovali.

Mlčenlivý klaun

„S Lubomírem se výborně mlčelo. Nebyl vůbec společenský. Vždycky šel k věci, když o něčem mluvil. Nebyl to žádný 'vtipkař', jak bývají někteří kolegové. Třicet let jsme se scházeli asi každý měsíc v sestavě Trojan, Lipský a já. Teď už se tedy budeme potkávat dva a parťák nám bude chybět,“ prohlásil po jeho smrti nostalgicky jeho přítel, herec Jan Skopeček. Lubomír Lipský se brzy proměnil v křehkého drobného stařečka, ve skutečnosti ale byl nabitý elánem. V roce 2010 prodělal mrtvici, po níž se musel znovu učit chodit i mluvit. Přesto se ještě dokázal vrátit i před kameru, i když o něm přátelé říkali, že je slaboučký jako větvička. Naposledy stanul před kamerou v roce 2013 v úspěšné komedii Kameňák 4. „Vždycky jsem se snažil, abych vkusně pobavil a rozesmál publikum,“ prohlásil před časem. A protože ani ve vysokém věku nepolevil, v posledních letech se přikláněl spíš k dalšímu heslu – že je lepší opotřebovat se nežli zrezivět. Na podzim 2015 byl hospitalizován kvůli vysokým horečkám a zápalu plic. Zprvu se zdálo, že se jeho zdravotní stav začíná lepšit, nakonec ho ale zradilo srdce. „Posledních čtrnáct dní mu bylo zle. Naštěstí to netrvalo dlouho a bylo to milosrdné,“ dodal pro server idnes.cz jeho synovec Dalibor. Nezapomenutelný Lubomír Lipský zemřel 2. října 2015 po poledni ve spánku, na následky prodělaného zápalu plic, na chirurgické klinice pražské Thomayerovy nemocnice.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace