Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Když zjistil, že se na kytaru skvěle balí holky, začal pilně cvičit. A dotáhl to až ke zlatu. Vzápětí mu ho ale soudruzi pořádně osladili. Tajnosti slavných

15.07.2017
Když zjistil, že se na kytaru skvěle balí holky, začal pilně cvičit. A dotáhl to až ke zlatu. Vzápětí mu ho ale soudruzi pořádně osladili. Tajnosti slavných

Foto: repro/Supraphon

Popisek: Karel Černoch

VIDEO Byl jedním ze tří nejvýraznějších králů české pop music– vlastně Karlů. Jenže se stal předním buřičem, navíc ověnčeným zlatem. A tak ho vzápětí smetli jako nepřítele režimu a rozvraceče státu.

Podle hlasových odborníků i hudebních kritiků byl Karel Černoch jedním ze tří nejlepších českých zpěváků své generace – společně s Karlem Gottem a Karlem Hálou. Úspěšně odstartoval v rock’n’rollové éře, dokázal si ale udržet zajímavý repertoár i po přechodu do takzvaného středního proudu. A neméně přitažlivý byl jeho hlas i přednes v době, kdy vystupoval sám, pouze v doprovodu kytary, a proměnil se ve folkovou hvězdu. Jenže stejně jako dělala kotrmelce společnost, v níž žil, poznamenávala i jeho osud. Startoval s černým puntíkem v kádrovém profilu kvůli buržoaznímu původu. Po okupaci republiky v srpnu 1968 se ‘provinil‘ nazpíváním několika velmi ostrých protestsongů a za Píseň o mé zemi dostal v roce 1969 nejprve zlatou Bratislavskou lyru, a vzápětí šestiletý zákaz činnosti. Paradoxně ale na něj represe nezapomněly ani po roce 1989, kdy mu pro změnu bylo vyčítáno, že si v zájmu existence své rodiny posypal hlavu popelem, aby mohl znovu začít vystupovat. Zkrátka kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.

Píseň o mé zemi:

Start se škraloupem v posudku

Rodiče se seznámili v Paříži, kde se jeho otec učil výrobě parfémů. Po návratu do Prahy si založil malou firmu, kterou mu ale o pár let později komunisté znárodnili, a 12. října 1943 se jim narodil syn Karel, který prožil dětství na pražském Smíchově. Odmalička se u něj projevoval výtvarný talent a chtěl se stát malířem. Od osmi let začal zpívat v dětském sboru a lásku ke zpěvu v něm prý probudila především maminka. „Přivedla mě ke zpívání prostřednictvím národních písní. Jako Jihočeška jich znala fůru, a tak se u nás doma pořád zpívalo. Na národních písničkách jsem se naučil zpívat druhý i třetí hlas,“ zavzpomínal kdysi v jednom rozhovoru. V devíti letech dostal svoji první kytaru, a když zjistil, že se na ni dají skvěle balit holky, začal pilně cvičit. V šestnácti poslouchal rozhlasové vysílání z Mnichova pro americké vojáky, a všechno, co slyšel, hned také zkoušel zahrát. Studovat šel nejprve na střední výtvarnou školu Václava Hollara, brzy ho ale vyhodili, protože vítězství pracujícího lidu v únoru 1948 nahlas komentoval: Kecy! Když k tomu přičteme i buržoazní původ v kádrovém profilu, mohl být rád, že ho poté vzali alespoň do učení na klempíře.

Procitnutí
(se skupinou Juventus v roce 1967):

Holka pro všechno

Dál studovat už jako ‘buržoazní živel‘ neměl šanci, a tak začal montovat ve smíchovské Vagonce Tatra tramvaje. Pak si ale našel lepší džob – stal se rekvíkem neboli rekvizitářem v barrandovských filmových ateliérech. Tedy holkou pro všechno, která musí splnit i to nejnesmyslnější přání. Musí mít šikovné ruce, aby vyrobil kdejaký nesmysl či vychytávku, vymetat bazary a starožitnosti, znát sběratele a chovatele… Karel se v tom našel, a ještě navíc všem v ateliéru zpíval. Později začal pracovat jako asistent vedoucího výpravy, takže jeho jméno najdete například v titulcích slavného muzikálu Dáma na kolejích. A byl to prý sám Jan Werich, který mu kdysi řekl, že by se měl zpěvem živit. První rock’n‘rollovou skupinu založil s kamarády z Barrandova ještě před startem bigbeatové éry, na vojně se pak seznámil s Miloslavem Šimkem a Jiřím Grossmannem a společně založili divadelní soubor The Vojsko (později VOJ), jehož součástí byla i malá kapela. Krátce spolupracovali i po návratu do civilu, jenže Šimek s Grossmannem chtěli především hrát divadlo, kdežto Černoch toužil zpívat.

Ona se brání:

Zlato a trest pro rozvraceče státu

Začínal v kapelách Komety, Donald či Karkulka, první opravdový hit Procitnutí ale natočil se skupinou Juventus. A následovala řada převzatých zahraničních skladeb s českými texty, které proměnili v hity. Jenže vzápětí přišel rok 1968. Natočil několik protestsongů, které národ přivítal s obrovským ohlasem. Vrcholem se pak stala Píseň o mé zemi, kterou složil společně s Pavlem Žákem, který ji také otextoval. Úspěch měla obrovský, z Bratislavské lyry v roce 1969 si díky ní Karel přivezl domů zlato. Vzápětí byl kvůli textu označen za rozvraceče státu a vyfasoval na šest let zákaz vystupování. Povolen měl jenom divadlo. A tak se základem jeho činnosti stalo divadlo Ateliér, v němž vystupoval za doprovodu vlastní skupiny Akvarel s Josefem Dvořákem, Evou Olmerovou, Ivanem Vyskočilem, Jaromírem Hanzlíkem a Jiřím Krampolem až do roku 1976. A současně také zpíval v souboru divadla Semafor. Pak už se konečně na jeho ‘provinění‘ pozapomnělo a mohl se postupně vrátit i do televize a před filmovou kameru.

Jsem pro
(ze seriálu Píseň pro Rudolfa III.):

Kdo chce psa bít…

Karel Černoch měl široký tříoktávový rozsah a široce otevřený repertoár, od rocku přes swing a jazz až po střední proud. Dokázal zpívat s doprovodem různorodých orchestrů či hudebních skupin všech žánrů, což z něj učinilo oblíbeného zpěváka všech generací. V sedmdesátých letech nakonec díky tomu přece jenom dostal příležitost zařadit se mezi přední interprety a reprezentoval republiku i na mnoha mezinárodních soutěžích a festivalech. Nebyl ale jenom zpěvá, na kontě měl také množství písní, ke kterým složil hudbu nebo napsal text. A většinu svých autorských písniček také sám nazpíval. Zahrál si v řadě filmů a televizních projektů, měl ale také svůj vlastní pořad Písničky potichu, do kterého si zval přátele a různé hosty: Pravidelně vystupoval v řadě pořadů, revuálních či silvestrovských programech. A to mu po roce 1989 zase přičetli jako minus. Kvůli vystupování v televizi v osmdesátých letech pak dostal pro změnu nálepku přisluhovače KSČ. A jsme u prastarého přísloví o onom psu a holi.

Prokletý šlechtic:

(Pokračování zítra)

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace