Na práci byl prý moc slabý na plíce, zato na holky měl elánu dost. Až se našla sexy kočka, která mu nasadila krátké vodítko. Tajnosti slavných
12.07.2017
Foto: repro/Supraphon
Popisek: Waldemar Matuška v Divadle Semafor
VIDEO Historicky první Zlatý slavík se stal hvězdou právem, ať zazpíval sebehorší odrhovačku, vždycky ji proměnil v perlu. Navíc byl přirozený, takže se s ním lidé snadno ztotožnili. Na vrchol ale s sebou vlekl rodinnou ‘anamnézu‘, která mu pořádně komplikovala život.
Hříšník a fláma a firma všem známá jsem já, šelma všech šelem, flink duší i tělem jsem já… Text, který pro něj napsal mimořádný textař a kamarád Zdeněk Borovec, zpívával Waldemar Matuška opravdu s chutí. Leccos o něm totiž vypovídal. Pouze ale do doby, než se na něj zaměřila cílevědomá, dominantní a o šestnáct let mladší sexbomba Olga Blechová, která se prostě rozhodla, že si tuhle šanci nenechá utéct. Její kamarádky sice tvrdí, že byla do charismatické hvězdy opravdu bláznivě zamilovaná, jiní jí zase dodnes nemohou přijít na jméno. Například Matuškova letitá kolegyně a kamarádka Eva Pilarová, kterou prý velmi mrzelo, jak se sebou někdejší bonviván a fanfarón nechal vláčet. Tak úplně snadné to ale přece jenom krásná Olinka neměla a musela vynaložit hodně úsilí, aby dosáhla svého. Trvalo jí celých deset let, než ‘Waldu‘ dostrkala na radnici, a další dvě pětiletky usilovných ‘masáží‘ musela vynaložit, aby ho přiměla k vysněné emigraci do Spojených států. Naprosto nesmyslně tak pouhé tři roky před revolucí proměnila zbožňovanou hvězdu v emigranta, putujícího po ‘státech‘ a zpívajícího na setkáních s krajany.
Hříšník a fláma
(z TV pořadu Dobrý večer s Waldemarem hraje Václav Hybš se svým orchestrem):
Kde se vzal Waldemar
Malý divoch a potížista, který se narodil 2. července 1932 v Košicích, dostal mimořádný hudební talent i hlasový fond do vínku od obou rodičů. Jeho matka, která vystupovala pod jménem Mia Malinová, byla hvězdou vídeňských operetních scén a východoslovenskou ocelářskou metropoli zapsali jejímu synovi do rodného listu jenom proto, že tam právě byla na turné a chybělo málo, aby synka porodila přímo na jevišti. Říkalo se, že byla partnerkou věhlasného vídeňského operního pěvce, rodáka z moravského Šumperku Leo Slezáka, jiní zase tvrdili, že otěhotněla s primášem slavné cikánské cimbálovky. Kdekdo se přikláněl spíš k druhé verzi, zvlášť když synek povyrostl. Snědá pleť, uhrančivé oči, nezkrotný temperament a mimořádný hlasový fond napovídaly spíš na cikánské předky. Samotný Matuška se k těmto spekulacím nikdy nevyjádřil, bůhví jestli se sám vůbec někdy pravdu dozvěděl. Říkalo se také, že mu v našich končinách netradiční jméno Waldemar dala maminka po jistém dánském herci Valdemaru Psilanderovi, Eva Pilarová ale médiím potvrdila, že na vlastní oči viděla jeho občanku, v níž měl uvedeno jméno Vladislav. Maminka mu prý ale říkávala od dětství Valdíku, navíc ve světě populární hudby zněl Waldemar určitě líp. Úředně si prý ale nechal křestní jméno změnit až v roce 1975.
Písnička pro Zuzanu:
Nepropadl, protože to nešlo
Navzdory dohadům o poněkud exotickém původu vyrostl Waldemar v úplné rodině na Karlovarsku, měl ještě tři bratry, v divokosti mezi nimi ale vedl prim. Ve škole se stal vyhlášeným průšvihářem a potížistou, dokonce nosíval domů na vysvědčení čtyřku i z hudební výchovy. Nepropadl jenom proto, že se z hudebky zkrátka nepropadalo. Po základce ho šoupli do učení do světoznámých karlovarských skláren Moser, sotva ale nastoupil do prvního zaměstnání, bylo všem jasné, že tohle nebyl dobrý nápad. „Měl jsem místo hrudníku lavór, obrácený dovnitř,“ říkával s oblibou, když se vracel ve vzpomínkách do mládí. Byl zkrátka slabý na plíce, přesto se ale s urputností sobě vlastní snažil i v práci prosadit. Až mu kdosi řekl na rovinu, ať si raději najde něco jiného, dřív než se ufouká k smrti. Řešení bylo jasné. Odmalička Waldemar dokázal zahrát prakticky na cokoli, a tak vsadil na muziku a dlouho bez práce nezůstal. Hrál v různých kapelách folklór, dechovku i taneční hudbu a díky ‘své‘ kapele přežil v relativním klidu i dva roky na vojně. Úspěšně absolvoval konkurz do Státního souboru písní a tanců, nějaký čas působil jako osvětový instruktor v Chebu, ale stále to nebylo to pravé ořechové.
Tam za vodou v rákosí:
Soukromá revoluce
Hrával s kdekým po vinárnách a barech, tenkrát ještě nosil brejličky a knír. Bylo mu již osmadvacet a přišlo to jako blesk z čistého nebe. „V noci ze šestého na sedmého února roku šedesát došlo v Karlových Varech k poněkud neobvyklé revoluci. V jednom baru se tam totiž v kapele vzbouřil kytarista, banjista, basista, violista, houslista a bubeník v jedné osobě, aby se definitivně rozloučil s nasládlým přítmím, cukrujícími párky a s gáží barového muzikanta,“ popsal výstižně událost Jiří Schneider v knize Zlato pro dva slavíky, kterou vydal v roce 1968 s Libuší Jelínkovou v nakladatelství Magnet. Matuška se zkrátka naštval a sedl do prvního vlaku na Prahu s jasným cílem – Reduta. Právě ta totiž byla už několik let domovem představitelů generace, která se bouřila. Neprali se, nebojovali, šlo jim o muziku a o slovo, na počátku byla obyčejná touha mladých lidí z podniku Propagační tvorba zahrát si a zazpívat. Usídleni už tam tenkrát byli například manželé Sodomovi, Jiří Suchý, Miroslav Horníček či Ivan Vyskočil. A mezi ně vletěl vousatý buřič. Začal zpívat nejen v Redutě, ale i v proslulé kavárně Vltava, a jezdil po republice s Mambo kvintetem. Není divu, že padl Jiřímu Suchému do oka. „Když jsem mu navrhl, aby šel do Semaforu, přijal to bez váhání,“ zavzpomínal později ve své knize, kterou nazval Tak nějak to bylo. „Abych u něho probudil větší zájem, začal jsem mu slibovat, že do roka bude zpívat v rozhlase a v televizi a že mu vyjdou i gramofonové desky.“
Jó, třešně zrály:
Před oponou, za oponou…
Legendární duo Suchý-Šlitr tenkrát právě startovalo svoji hvězdnou dráhu a Matušku vzali do souboru jako jednoho ze čtyř ‘girlsáků‘, přestože měli oficiálně plný stav. Před oponou, za oponou – přesně tak tehdy ubíhaly jeho dny. Oficiálně byl v divadle jako kulisák, rekvizitář a pracovník techniky a po harcování od jednoho dobrodince k druhému měl dokonce konečně i kde hlavu složit. Poprvé stanul na jevišti v představení Člověk z půdy, a když skončil večer, přespával v zákulisí, přikrytý oponou. Chodil v ošoupaných texaskách a červeném svetru a jeho hvězda začala stoupat. Když v roce 1962 založil týdeník Mladý svět čtenářskou anketu Zlatý slavík, zvítězil na celé čáře. Pak ale došlo v Semaforu ke konfliktu. O Matuškovi se začalo říkat, že je až příliš velký bohém, nechodí včas na zkoušky a není na něj spolehnutí. Poté co došlo mezi ním a Suchým k pomyslnému lámání chleba, Waldemar to tak psychicky odnesl, že dokonce skončil v nemocnici. Ze Semaforu s ním ze solidarity odešli i Eva Pilarová a Karel Štědrý a nemířili daleko. Stačilo jim přejít ulici do Divadla Rokoko, kde je tehdejší ředitel Darek Vostřel přivítal s otevřenou náručí.
Slavíci z Madridu:
Rodinnou tragédii neustál
Když jeho hvězda začala strmě stoupat vzhůru, byl Waldemar už dvakrát rozvedený, o těchto vztazích se toho ale ví jenom pomálu. Jeho první ženou se stala ještě v Karlových Varech Jiřina Štástková, kterou si vzal hned po vojně. Měli spolu syna Miroslava, a pak ještě dvojčata. Obě holčičky ale zemřely v raném věku, údajně po špatné vakcíně při očkování proti obrně. Tragédii manželství neustálo, a tak Miroslav, který žije v Hamburku a pracuje jako knihovník, slavného tatínka dlouhých šestadvacet let neviděl. Další manželku potkal v Divadle Semafor. Tanečnice Hana Svobodová, přezdívaná Dulina, měla orientální vzhled, a tak Waldemar tvrdíval, že má brazilské předky. Jejich vztah měl ale nakonec jepičí život. Waldemar byl totiž známý výtržník, navíc téměř od prvopočátku v hledáčku StB. Jeho bratři Jaromír, narozený v roce 1922, o dva roky mladší Jan a o další dva roky mladší František totiž za války sloužili v nacistickém wehrmachtu, jeden z nich byl údajně dokonce agentem gestapa. Není divu, že po válce zůstali v Německu.
Ach, ta láska nebeská:
Holky musel odhánět
K pověsti „individua, práce se štítícího“ přispívala i jeho údajná láska k alkoholu a sexuální nevázanost. „V zásadě dobromyslný a upřímný, … ale bohužel velmi neukázněný a nevychovaný. Často se opíjí a pěstuje všeobecnou promiskuitu… Schází mu též elementární hygienické i jiné společenské vlastnosti,“ uvedl v počátcích Matuškova působení v Semaforu agent StB Jiří V., který ho měl ‘na starosti‘, ve svém hlášení, které před časem vyšťoural deník Blesk. A v dalším hlásil: „Dochází k excesům, které ho dříve nebo později úplně znemožní. Poslední případ je z Lipnice, když před představením nemohli Matušku najít, až nakonec byl nalezen úplně ožralý a povrhnutý pod scénou.“ Stejně tak byly kritizovány jeho vztahy k ženám. Nic ale není černobílé, charismatický vousáč se spíš stal lovnou zvěří, která leckdy před svými fanynkami doslova prchala. Potvrdila to v jednom rozhovoru i jeho tehdejší kolegyně Eva Pilarová. „Waldemar před ženami dokonce utíkal. Někdy je i dost tvrdě a nevybíravě odbýval. Musel, vlezly by mu až do postele,“ prohlásila. „Vzpomínám si na Lucernu v první polovině 60. let. Po koncertě jsme se v zákulisí podepisovali svým příznivcům a k Waldemarovi přistoupila hezká mladá dívka. Zeptala se: Pane Matuško, kolik peněz bych vám musela dát, abych se s vámi mohla vyspat? Waldemar se na ni skoro ani nepodíval a suše odpověděl: Dámo, jděte do p….“
Růže z Texasu:
(Pokračování zítra)
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská