Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Říkali mu Nakloněná rovina, vypadal jako Fantomas, přesto z něj ženské šílely. Král swingu se oženil dokonce pětkrát. Tajnosti slavných

03.07.2017
Říkali mu Nakloněná rovina, vypadal jako Fantomas, přesto z něj ženské šílely. Král swingu se oženil dokonce pětkrát. Tajnosti slavných

Autor: youtube.com

Popisek: Karel Hála

VIDEO Miloval dobré jídlo a krásné ženy, věrnost mu nic neříkala a vtipné historky sypal z rukávu na počkání. Dcery mu nikdy neodpustily, že je opustil, a zhrzený otec se pak zachoval velmi tvrdě.

Podle typického náklonu hlavy, který jej charakterizoval už od studentských let, vznikla i jeho přezdívka Nakloněná rovina. Byl muzikantem do morku kosti, umění také vystudoval a doslova mu zasvětil celý život. Nejblíž měl ke swingu, bravurně ale zvládal snad všechny žánry a mimořádný hlasový rozsah mu umožňoval překračovat obvyklý repertoár. „Frázoval takovým způsobem, že kdyby měl takto v češtině frázovat Frank Sinatra, tak by to nedokázal,“ prohlásila o něm Eva Pilarová. Český král swingu Karel Hála, který svou lysou hlavu vyvažoval mužným zjevem, byl typický bohém. Miloval dobré jídlo a ženy, věrnost mu nic neříkala a vtipné historky jakoby sypal z rukávu. Říkalo se, že je velký sedmilhář a řadu z nich si vymýšlí, spousta lidí mu ale ochotně skákala na špek. Stál u zrodu české pop music, zářil v ní již od padesátých let a jeho sametový baryton neměl konkurenci. Jenže celoživotní nestřídmost způsobila, že odešel mnohem dřív, než by musel.

Hádej, Matyldo

Nacisté mu zničili dětství

Mimořádný zpěvák se narodil 2. října 1933 v Hradci Králové, jenže již v devíti letech přišel o otce, kterého zatkli Němci za odbojovou činnost. „Moc o tom nevím, byl jsem tehdy malý a rodina se bála, abych se třeba někde nepodřekl. Tak jen vím, že tatínka zastřelili v Kobylisích v roce 1942,“ prozradil v jednom rozhovoru. Jenže o dva roky později gestapo zatklo i maminku, která prožila zbytek války v koncentračním táboře Mauthausen a a na následky těžkých útrap pak v roce 1947 zemřela. Naštěstí měl Karel starší sestru Reginu, která ho také připravovala k přijímacím zkouškám na konzervatoř jako kytaristu. Přijat byl na první pokus, protože měl nesporný talent, a navíc prý zkušební komise přihlédla k tomu, co si nadaný adept a jeho rodina za okupace vytrpěli. Pozornosti ale při pohovoru neuniklo ani jeho pohybové nadání, a tak nakonec začal studovat balet. Po dvou letech pak přešel ze zdravotních důvodů na zpěv, který mu šel podstatně lépe. Sametový baryton a sklon ke swingování ho ke zpívání přímo předurčily. Po absolvování dostal angažmá v Armádní opeře a po jejím zrušení přešel do Hudebního divadla Karlín. Účinkoval ale také v Divadlech ABC, Rokoko a Apollo. A právě z této doby pocházejí jeho nesmrtelné hity Já žil, jak jsem žil, Můj otčenáš či Dej mi pár okovů a spousta dalších.

Ona je krásná

Ženy, víno a zpěv

Zpíval s orchestry Gustava Broma, Karla Krautgartnera, Českého rozhlasu i Československé televize a díky svým úspěchům a popularitě si mohl dovolit přejít už v roce 1972 odejít jako jeden z prvních českých umělců na volnou nohu. Fanynky ho zbožňovaly, mohl si vybírat a také si to dosyta užíval. „Jednou si na hotelový pokoj dovedl před koncertem slečnu a řekl, ať tam na něj zatím počká. Když dozpíval, potkal jinou holku, kterou si do hotelu odvedl. Chudák totiž zapomněl, že už tam jednu má,“ práskl na něj jednou médiím kolega a kamarád Antonín Gondolán. Stejně ‘vřelý vztah‘ sice měl i k alkoholu, na práci to ale nikdy nebylo znát. Mnohem menší pochopení pro jeho ‘záliby‘ však měla rodina, kterou svými alkoholickými excesy ani trošku nešetřil. „Na Vánoce vždy hledal záminku, aby se dostal z domu. Například šel koupit rohlíky a ke stromečku se vrátil úplně opilý,“ prozradil na něj nevlastní syn.

Dej mi pár okovů

Dcery mu nikdy neodpustily

Říkalo se o něm, že má velké srdce, což také potvrdil tím, že se oženil dokonce pětkrát. Ze dvou vztahů měl tři dcery, s nimiž se ale nestýkal, čtvrtou Irenu vyženil. „Když se Karel rozvedl a vzali jsme se, tak jsme se chtěli s jeho dcerami stýkat, jenže jeho bývalá žena nám to neumožnila. Karel kvůli tomu velmi trpěl,“ vzpomínala jeho poslední manželka Irena. Dcery ho nevyhledaly ani v dospělosti, nikdy mu totiž neodpustily, že je opustil. A uražený otec jim pak oplatil velmi tvrdě, když je vydědil. „Jsme s Karlem spolu dvacet pět let a vůbec je neznám. Jen vím, že se jedna z nich jmenuje Nora. On později adoptoval moji dceru Irenu, kterou bral za vlastní,“ prozradila Irena Hálová až po manželově smrti. Navzdory šrámům, které mu život uštědřil, ale Karel Hála vždy působil jako velmi přátelský a uvolněný člověk. Nikdy nikoho nepomlouval ani nezáviděl kolegům popularitu a úspěch. Rád vyprávěl vtipné historky a společnosti se rozhodně nevyhýbal. Po přestěhování z Prahy ji sice musel částečně oželet, nikdy si ale nepostěžoval. „Praha už není to, co bývala. Zmizely vinárničky a stánky s buřty, už jsou všude banky a obchody s oblečením. Chybí mi pouze v zimě. Když napadl sníh, to byla krása,“ vzpomínal ke stáru na své milované město.

Už nikdy víc milovat nebudu

Hulákal jako zraněná kráva

„Jako chlapec jsem stále zpíval, prostě jsem hulákal jako zraněná kráva, a tak mě otec dal do Kühnova dětského sboru,“ prozradil kdysi a dodal: „Vždy jsem chtěl být někým takovým a to se mi podařilo.“ Nazpíval neuvěřitelných tisíc osm písní. „Hity nedělají zpěváci, ale publikum. A samozřejmě textaři a autoři,“ říkával. Koketoval i s herectvím, před kamerou se mu ale dařilo mnohem méně. „Mojí životní rolí byly asi tři minuty v Nebeských jezdcích, kde jsem hrál popáleného pilota,“ zavzpomínal. Objevil se ale v řadě dalších hudebních filmů, například v Noci na Karlštejně či legendárním muzikálu Kdyby tisíc klarinetů. „Byla mi dána muzika. Kdyby chudáci profesoři věděli, co všechno jsem s tím hlasem vyváděl, tak by mě proklínali. Nikdy jsem se ani nerozezpíval,“ prozradil.

Můj otčenáš:

Nevydržel v klidu

Nikdy se nenaučil naplno odpočívat, i během dovolených hledal nějaké památky, které mohl navštívit. Jeho velkou vášní byla i střelba, pořídil si zbrojní pas a chodil na střelnici. Ke konci kariéry se rozhodl změnit život, s manželkou Irenou prodali pražskou vilu a přestěhovali se do domku v Předoníně na Kokořínsku. „Po listopadu, po devadesátém roce už vlastně nebylo nic, co by mě v Praze drželo. Nebyla práce, rozhlas a televize už o mě tolik nestály, a tak jsme se odstěhovali,“ prohlásil po koncertu Pocta Karlu Hálovi, který se konal v Národním domě na Vinohradech k jeho sedmdesátinám. V Předoníně zahradničil, kuchtil, občas si zazpíval s venkovskou kapelou. A dlouhé hodiny dokázal prosedět u dobré knihy, nejraději četl historická nebo vojenská díla. Oslavy své pětasedmdesátky se ale už nedožil, zemřel náhle 6. července 2008 v pražské Nemocnici na Homolce, kam byl přepraven vrtulníkem z Roudnice nad Labem kvůli prasklé výduti břišní aorty. O své těžké nemoci do poslední chvíle neměl ani ponětí a navzdory hromadám cigaret a potokům alkoholu nikdy netrpěl zdravotními problémy. Jeho přátelé jsou ale přesvědčeni, že si předčasný odchod způsobil nevázaným životním stylem. O čtrnáct let starší sestra Regina se o jeho smrti dozvěděla od přátel a z novin. Na pohřeb ji vdova nepozvala.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace