Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Temná minulost známého televizního porotce. Největší životní šanci prošvihl, skončil totiž za katrem

03.07.2017
Temná minulost známého televizního porotce. Největší životní šanci prošvihl, skončil totiž za katrem

Foto: ČT

Popisek: Herec a tanečník Jan Révai

Tanečníka, herce a porotce ze StarDance Jan Révaie byste asi nehledali za mřížemi. Přesto si ale natvrdo odseděl dva roky a kriminál mu hodně dal i vzal. Všechno ale ustál a teď hraje v čínském seriálu, který sleduje 500 milionů diváků. Přiznává, že v Asii se s tím nese…

Kromě divadla a porotcování se Révai věnuje i natáčení čínského seriálu, na který se dívá neuvěřitelných půl milionu diváků. „Jsem v Číně na billboardech, jezdím si na autobusech. Jo, asi jsem tam docela slavnej. Měl bych tam na chvíli vyrazit, abych si to trochu užil. Ale jsem ještě prd proti představiteli hlavní role. To je megastar. Jako úplně největší megastar, co si dovedete představit. Ale v Číně,“ vysvětluje s tím, že mu samozřejmě i skvěle zaplatili.

Možná ani netušíte, že Janův úplně první film byl také čínský. „Byla to produkce z Hongkongu. V roce 1997 jsem točil s dcerou Bruce Lee. Byl to můj idol v době, kdy jsem dělal karate. Teď o dvacet let později si mě našla ‘echt‘ čínská produkce, která sem přijela natočit megadílo z předválečného období. Oslovil mě Steve Lichtag, který měl za českou koprodukci na starosti český casting. Točilo se tady i v Šanghaji. Následovaly tiskovky a spousta schůzek v Pekingu, ale taky v Chang-čou, malém městečku u jezera,“ prozradil herec týdeníku Instinkt.

Těžký úděl porotce

Seriál má 48 dílů po čtyřiceti minutách a vychází ze skutečných událostí. „V roce 1938 žil ve Vídni jistý čínský diplomat, který zachránil asi 4,5 tisíce rakouských Židů, pomohl jim dostat se do Číny. Ten scénář je ale především love story na pozadí historického příběhu. Za diplomatem přijede mladý pomocník, který se zamiluje do krásné Židovky. A já hraju hlavního nácka, který jim to chce překazit,“ nastínil dějovou linku s tím, že se natáčelo v Praze. „Při vší úctě, kdybychom my jeli točit do Pekingu, tak by většina diváků nepoznala, že jde o Šanghaj, ne? Ale jo, je pravda, že s tím se moc nese...,“ myslí si.

Ani při natáčení v Číně prý nemá takovou trému, jakou měl při přímých přenosech taneční soutěže StarDance. „Ona je to dřina, i když to tak asi nevypadá. Porotce něco občas plácne… Jenže si představte, že třeba minutu a půl tam tancuje poleno Lukáš Pavlásek a vy se mezitím musíte něčeho chytit, nějak vše shrnout, něco smysluplného k tomu ‘tanci‘ říct. A ještě být věcný a nejlépe i vtipný. Těžký úkol porotce,“ povzdychl si.

Dva roky v base

V mládi začal Révai z úplně špatného konce. V šestnácti letech se zapletl s partou, s níž začal vykrádat auta. Nakonec to dospělo až k loupežnému přepadení benzínové pumpy. V roce 1993 byl odsouzen na tři a půl roku do vězení, odseděl ai ale jen polovinu trestu, a pak ho propustili na podmínku. „V těch letech bych šel možná na vojnu a já byl v kriminále. Skoro bych řekl, že vojna mohla být promarněnější čas. Já ty dva roky využil pro sebe. Četl jsem, cvičil, srovnal si věci v hlavě a restartoval se,“ pokusil se najít i na nejtvrdší životní zkušenosti něco pozitivního.

I tak to ale byla hodně krutá doba. „Ve chvíli, kdy se za vámi zavřou vrata a jste z normálně sociálně fungující harmonické rodiny, víte, že tam nepatříte. Jo, udělal jsem blbost, zasloužil si trest, ale nebyl jsem typ pro kriminál,“ myslí si. Zážitky, které ve vězení posbíral, by si ale určitě raději odpustil. „Byl jsem naivní. Prostě mladická blbost. To, co jsem prožil ve vězení, se ani nedá popsat. Málokdo ví, jak se zachová, když se někdo před ním podřeže…“ prozradil například serveru ahaonline.cz.

Promarněná velká šance

Kvůli vězení také tehdy přišel o angažmá v prestižní taneční skupině Uno. „Do Una jsem udělal konkurs a měl s nimi jet do Německa, ale vyšetřovací vazba a výkon trestu mi zmařily všechny plány,“ dodal v rozhovoru pro blesk.cz s tím, že vězení byla obrovská, i když tvrdá a zbytečná zkušenost. Osmdesát procent lidí, kteří do vězení jdou, tam ale podle něj skutečně patří. „Zní to blbě, ale jsou to ti, co vyrůstali v podmínkách, které je k tomu bohužel předurčovaly. Je to začarovaný kruh. Vyrůstali v pasťácích, dětských domovech nebo v problematických rodinách,“ vysvětlil pro Instinkt.

A vůbec si prý nedokáže představit, jak by to zvládl bez jistoty, že se má kam vrátit. Většina kluků, kteří s ním seděli, nic takového neměla. „Dostali se ven a byli hotoví z toho, že jsou venku. I proto asi koketuju s tím, že bych chtěl mít nějaké dítě v pěstounské péči,“ prozradil. K tomu ale musí být dva. Je to prý dlouhý proces, ale leží mu to v hlavě.

Motorka, manželka a děti

Jeho velkým koníčkem jsou výpravy na motorce, s Pavlem Liškou právě připravuje další cestu do Jižní Ameriky. Co tomu ale říká jeho manželka, slovenská herečka Zuzana Šulajová, že jen tak na tři měsíce občas zmizí? Podle Révaie je to nejideálnější žena, jakou mohl poznat. „Je z herecké rodiny a sama toho taky dost natočila, nemá jediný problém, když někde zkouším, natáčím nebo s kamerou cestuju, sdílí vše se mnou a dopřává mi to,“ vysvětlil.

S manželkou mají dvě malé děti a Révai přiznává, že si otcovství ohromně užívá. „Moc by se mi líbily tři. Sám jsem ze tří dětí, prostřední ze tří kluků. My bychom chtěli holčičku nebo třetího kluka, kdyby to s holkou neklaplo. Uvidíme. Kluci jsou andílci, ale s ďáblem v těle, dají nám zabrat,“ přiznal. Se Zuzanou žije již sedm let a právě kvůli ní se velmi rychle rozvedl s první manželkou. „To bylo strašně těžký, ale já to musel udělat rezolutně, protože o nový vztah jsem nechtěl za žádnou cenu přijít. Moje bývalá žena by o tom asi mluvila jinak, ale takhle jsem to cítil já,“ dodal.

Na velikosti hřbetu nezáleží

Kromě motorky má ale ještě dalšího velkého koníčka – koně, baví ho střídat stroj a živého tvora. „Mám hodně těžkou motorku, nepatří k nejoblíbenějším druhům nás hobitů, je fakt těžká. Ale stejně jako při jízdě na koni mi pomáhá moje sportovní a možná i taneční průprava. Pak člověk splyne s hřbetem a je úplně jedno, jak je ten hřbet velký,“ přiznal.

Podle svých slov teď prožívá velmi šťastné období. „Nějak jsem se naučil být šťastný. Vlastně i v kriminále si lze štěstí nějak najít. Jsou lidé, kteří mají všechno a pořád nadávají. Jasně že si taky umím zanadávat, ale mám rodinu, úžasnou ženu, úžasné děti a práci, kterou jsem si vysnil a která mě živí. Měl jsem v životě pár období, kdy mně třeba vztahy krachovaly jeden za druhým, a já hledal odpovědi na otázky, co je špatně. Ale jsem nastavený tak, že mě to nerozhází. Zkrátka. Umím být šťastný,“ dodal.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Antonín Pořízek

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace